| Publikováno: 02. října 2011 17:15Průměrné hodnocení: 6.8, hodnotilo 5 uživatelů [detaily] |
není to nejlepší a vím o tom :D Nečekejte nic oduševnělého, jsou to prostě bláboly patnáctileté zdeprimované holky, co si potřebuje vylejt myšlenky :-)
Je půlnoc a já nemůžu usnout. Malé hodinky, které už hodně dlouho potřebují vyměnit baterky, jsou jediným zvukem v téhle osamělé, hnusné kobce. Páchne to tu krysami, krví a nemytými těly. Na to už jsem ale zvyklá. Horší jsou ty hodinky. Tik, tak, tik, tak... Tikají, nepravidelně a protivně. Jako by mi odměřovaly čas... A každým tiknutím se mi krátí doba, za kterou budu popravena...
Neklidně se převalím a zasténám bolestí. Dobře. Modřina od včerejšího mlácení za neposlušnost ještě pořád nepolevila. Bolest, moje věrná kamarádka od doby, kdy jsem nastoupila sem... do Černého vězení.
"Tady máš snídani, kurvo zasraná." Ano, přesně tohle je milé probuzení vězeňskými dozorci v pět hodin. Následuje protivný smích a zvuk kovové misky podstrčené pode dveřmi. Už dávno jsem se přestala ptát, proč mi říkají kurvo zasraná, když jsem jim nic neudělala...
Silou vůle do sebe dostávám téměř celou ranní porci nechutné břečky, o které raději ani nepřemýšlím. Zoufale se snažím nepozvracet. V Černém vězení se totiž jídlo dostává dvakrát denně. Bohužel mi to nevyjde a celá moje snídaně padá na podlahu. Dozorce se mi směje. "Sliž to, ty špinavá děvko." Poslouchám - protože neposlušnost se trestá i smrtí. Vlastně jsem včera měla zatracené štěstí, že ze mně nevymlátili duši.
Zvratky v sobě ale neudržím dlouho. Pálí mě v krku. Druhé zvracení mě vysílí natolik, že mě stojí veškerou zbývající sílu se vůbec zvednout a jít na dopolední práci.
Dopolední práce... patnáctiminutový odpočinek... odpolední práce... a pak večer.
Večera se děsím vždycky nejvíc. Lépe řečeno... programu večera. Hned po večeři, kterou díky bohu v sobě udržím - možná je mé tělo tak zesláblé, že už ani nedokáže zvracet - musíme všichni jít do sprch, kde neteče jiná voda než ledová.
To mi nevadí - osvěžuje to a pročišťuje mi to myšlenky. A v mé hlavě se právě v tu chvíli rodí bláznivá myšlenka: uteču. A vím, jak to provedu. Prostě... prostě musím utéct. Utéct, nebo zemřít... Obojí bude lepší, než zůstat trčet tady.
Večer se dozorci opili a znásilnili mě. Už poněkolikáté. A tím se má touha utéct nebo zemřít ještě posílila... Hned večer začínám provádět svůj plán. Počkám, až opilí dozorci usnou a potichu otevřu okýnko. Ano, dali nám normální skleněné okno. Ale nejsou to blázni... Je jim jedno, jestli utečeme na dvorek. Ven se podle jejich názoru nedostaneme. Plot je pod elektrickým proudem. A právě na elektrický proud se upíná má jediná naděje... Před týdnem se totiž jedna holka snažila taky utéct. A plot ji usmažil. Ale... jedna polovina jejího těla zůstala neporušená. A to je veškerý můj bláznivý plán. Dobře jsem si to místo zapsala do paměti...
Když přelézám plot, ani nedýchám. Vychází to! Vychází to! Plot opravdu má chybičku... Místečko bez proudu. A já jsem volná! Volná! VOLNÁ!!!
Je právě zima a sněhové vločky spolu s ostrým větrem nemilosrdně bičují mé téměř nahé tělo. Ale pro mě je to ten nejpříjemnější pocit v celém mém životě. Chlad ani vlhké cáry vězeňského oblečení mi opravdu nevadí. Ale co budu dělat teď? Co... co teď? Na to jsem nepomyslela. Rázem mě opouští velká část mého našení a já padám shodou okolností v ten samý okamžik na kolena. Síly mě opouští... Už nemám sílu utíkat. Těch pár minut na svobodě... mě teď přivede do náruče smrti.
Smrt... Jak krásné, tajemné slovo. Strašidelné a vznešené, jasné jako nic. Najednou mi připadá všechno jasné. Uléhám do závěje, nechávám se zasypávat miniaturními ledovými nožíky... A za několik hodin poznávám to sladké zapomění. Dosáhla jsem svého... umírám na svobodě. Jsem... volná.
Komentáře, názory, hodnocení
Saidhi - 08. listopadu 2011 17:42 | | |
|
| Aria96 - 04. listopadu 2011 22:36 To netvrdím ani v nejmenším, neboj ;) Jen mi to přišlo naopak jako hezká náhoda :) |
Elissa - 05. listopadu 2011 10:45 | | |
|
| Aria96 - 03. listopadu 2011 21:28 Psala. Mohla jsem se zhoršit :P :D |
Aria96 - 04. listopadu 2011 22:36 | | |
|
| Saidhi - 04. listopadu 2011 15:36 Nekopírovala jsem! Přísahám! :D Sice jsem Útržky četla a strašně se mi to líbilo, ale vůbec mě nenapadlo, že je to podobné, až teď když si to pročítám :D
Já vím, s psaním fakt teprve začínám, ale budu se snažit příště ten příběh víc promyslet :-)
Dík :D |
Saidhi - 04. listopadu 2011 15:36 | | |
|
| Dost mi to připomíná mojí vlastní věc, co tu mám (Útržky nepsaného deníku) ;)
Nebudu se opakovat s tím, co už tu napsali ostatní a s čímž i souhlasím. Příště by stálo víc za to to tak neuspěchat, ještě párkrát pročíst a i začátek sepsat možná víc v hloubce podobně jako je konec - což syrovosti co na začátku je vůbec nebrání, jen je to tam kapku neumělé. Jinak to není špatné a určitě piš dál, jenom se to snaž víc vytvarovat ať už řemeslně, nebo pocity a myšlenkami, usměrněnými tím správným směrem.
Držím pěsti palce ;) |
Aria96 - 03. listopadu 2011 21:28 | | |
|
| Elissa - 03. listopadu 2011 21:25 No nečetla, ale příspěvky píšeš dobře :P :D |
Elissa - 03. listopadu 2011 21:25 | | |
|
| Aria96 - 03. listopadu 2011 21:21 Povídky a příspěvky jsou úplně něco jiného. A nečetla jsi ani jednu mojí povídku :D |
Aria96 - 03. listopadu 2011 21:21 | | |
|
| PsychoP - 03. listopadu 2011 19:23 No, já nejsem zrovna odborník na elektrické ploty... a je to jen smyšlený příběh, tak si holt chybička vloudila, no :D
Elissa - 03. listopadu 2011 20:11 Ale houby, ty píšeš dobře :-) |
Elissa - 03. listopadu 2011 20:11 | | |
|
| Aria96 - 03. listopadu 2011 18:18 Já píšu hůř i když se snažím,takže :D |
|
| Aria96 - 03. listopadu 2011 18:17 Jo takhle... Erm... Nějak mi to nesedí do celkové koncepce elektrických plotů a fungování elektřiny obecně, ale budiž... |
Aria96 - 03. listopadu 2011 18:18 | | |
|
| Elissa - 03. listopadu 2011 16:03 Erien - 03. listopadu 2011 15:14 Iowa - 02. listopadu 2011 21:38 Děkuju :-) Já vím, trojtečky obyčejně nejsou můj hlavní problém, ale tady jsem je prostě psala tak nějak "podvědomě", no :D
Encharion - 02. listopadu 2011 12:47 Dobře, uznávám, tohle JE blbost :D |
Aria96 - 03. listopadu 2011 18:17 | | |
|
| PsychoP - 03. listopadu 2011 16:38 A kdo říká, že v něm zůstala zaklíněná? ;-) |
|
| Encharion - 02. listopadu 2011 12:47 Divím se, že tě nepřekvapilo, že přelezla elektrický plot přes mrtvolu, která v něm zůstala zaklíněná... |
Elissa - 03. listopadu 2011 16:03 | | |
|
| Ten konec se mi zalíbil. Má naději,kterou ztratila,ale přesto umírá bez lítosti,že to udělala...Bylo to pěkné,líbilo se mi to ;). Ale příště opravdu míň trojteček,ale já mám stejný problém :D |
Erien - 03. listopadu 2011 15:14 | | |
|
| Není to špatné, jen možná až příliš uspěchaný, ale přesto pěkný konec, jen jak už bylo zmíněno ty trojtečky |
Iowa - 02. listopadu 2011 21:38 | | |
|
| Mě se to aji líbí :) |
|
| V cele je citit pach nemytych tel,kdyz je kazdy vecer sprchuji ledovou vodou? |
|
| PsychoP - 31. října 2011 15:29 Jo, taky mě to bije do očí, když to teď zpětně čtu, ale tahle povídka je holt taková přemýšlivá, no :D |
|
| Příště méně trojteček, prosím :) |