| Publikováno: 21. listopadu 2011 13:08Průměrné hodnocení: 5.5, hodnotilo 6 uživatelů [detaily] |
První básen, kterou jsem napsal pro svou životní lásku. Doufám, že se bude více líbít, nežli mé předešlé dílo.
Dny počítám, kdy hvězdy mění roušky svých podob.
Kreslí v nich tvářnosti známé, jež myslitelé známí znají,
však já ničeho z onoho umění neoplývám a vidím v nich jen rysy tvé.
Hebké kontury zračí se v nebeských konstelacích.
Mračno Andromedino hávem ti je a skryje půvaby,
jež mi před zrakem halí.
Potkávám hvězdy na cestách,
šepotají, žes ty ta vládkyně vesmíru mého.
Toč se kol mě, povídám,
avšak poslové hvězd poselství mé nechtíce, nevolí jich, sdělit ti čarokrásná.
Sklíčen klíčem ke rmutu.
Věz, že plaví mé chvění sladkobolné k citu srdce blahé na vodách lásky.
Komentáře, názory, hodnocení
|
| Velvet Kisses - 11. prosince 2011 18:30 Rýmované být nemusí ale měly by být čitelné... Mám z tebe trochu pocit, že musíš být neuvěřitelně překombinovaný člověk bez citu k rytmu, dynamice-no vlastně k psanému textu vůbec......... Neber to něják moc zle ale to se fakt nedá. |
|
| Basně nemusí byt vždy rýmované :) |
|
| Kdybych byla Tvoje láska, dala bych ti za to ooobrovskou pusu. Jen jeden problém. Nevidím v tom rým.... |