Andor.cz - Dračí doupě online

Písmena tvoří slova, slova tvoří věty a věty tvoří příběhy. Příběhy tvoří fantazii. Obrazy, které si zrežírujeme sami. Postavy, kterým dáme tvar. Místa, která si, s pomocí autora, tak úžasně dokreslíme svou nekonečnou paletou. To vše si spojíme v neodmyslitelném celku plném dobrodružství a překvapení, která můžeme prožívat znovu a znovu. Utápět se v nekonečném množství událostí, které jsou nám nabídnuty.

Tak proč? Ptám se: „Proč?!“ Křičím to zplna hrdel, až mě škrábe v krku a hlasivky vypovídají službu. Ale nikdo mě neslyší. Nikdo se nezastaví a nezamyslí se nad tím, o co všechno přichází.

Ale i on, ten ignorantský tvor, který nezná sílu slov, i on si říká: „Proč?“ Ale jeho „proč“ má význam zcela jiný. Proč bych měl číst?

A já mám na jazyku další slovo… Ano. Zase to samé, stále dokola omílané ústy každého z nás. „Proč?“ Proč tohle píšu, když si to nikdo z nich, nikdo z těch, komu je to určené, nepřečte? Proč si namáhám mozek a přemýšlím nad tím, jaké by to bylo, kdyby nebylo? Možná, kdyby se jim na hlavní stránce facebooku objevilo: „Když dáš To se mi líbí a podíváš se do knihovny, dostaneš nový design hlavní stránky na tvém profilu.“ Možná poté by se jejich nohy poprvé dotkly pozemku knihovny. Pokud by si nepředstavili pod pojmem „knihovna“ svou malou poličku nad postelí dětského pokoje, ve které leží zaprášené vydání časopisu Bravo, což považují za vrchol svého čtenářského životopisu hned po dočtení slabikáře.

Je to zoufalé, že? Pokud jsi dočetl až sem, milý člověče, pak to znamená, že nepatříš k těm, kteří jsou slepí a hluší. Pokud jsi dočetl až sem, znamená to, že jsi ten, co dýchal proto, aby vyšel další díl jeho oblíbené knihy, že jsi ten, co plakal, když hlavní hrdina zemřel, že jsi ten, co jásal, když se dostal přes údolí smrti a nebál se ničeho zlého. Pokud jsi dočetl až sem a cítíš to samé co já, cítíš, že síla slov má stále svůj význam, potom nezoufej! Už jsme dva…