Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Elet 1.Oblíbit

animaceoi4147.gif

Autor: Lady Annoria

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 04. května 2005 13:25

Průměrné hodnocení: 5.9, hodnotilo 9 uživatelů [detaily]

 
1. díl ... ZATÍM !
 
ELET - je to ZATÍM jen 1. díl !!!!!!!!

Seskočil z koně a opatrně se rozhlédl. Ano, to je to správné místo. Rozcestí poskytuje dost prostoru i pro náročnějšího bojovníka, než je Kvelb. Koně uvázal vzadu za sebou, sedl si na kámen. Na kolenou široký meč, který se v zapadajícím slunci občas zaleskl.
Čekal.
Ne nadlouho, blížil se soumrak.
Za zatáčkou bylo slyšet klapot koňských kopyt. Kvelb se postavil, v ruce svíral svůj těžký meč. Už vidí, že je to ten, na kterého tu čekal. Mladý muž s rovně zastřiženými vlasy, které se dotýkají ramen, kožený oděv, na zádech tlumok připevněný šikmo přes prsa řemenem. Ještě jeden řemen křížem přes prsa a nad levým ramenem jílec meče. Kůň viditelně zpomalil. Dělilo je od sebe ještě dobrých 100 metrů, ale i vzduch už začínal jiskřit napětím.
První se pohnul mladík, rozepjal sponu na prsou, sehnul se a nespouštěje oči z Kvelba, pomalu položil do trávy vedle cesty svůj tlumok. Pak se narovnal a jel vstříc obrovité postavě, stojící uprostřed cesty.
„Předpokládám, že tu čekáš na mne.“
„Snad, jméno máš?“
„neskrývám ho, jsem Elet z rodu Lakrů.“
„Tak jsem se nemýlil, slez z koně, chci tě trochu naučit slušnosti, jeden můj přítel se rozhodl, že nemáš právo chodit po stejné zemi, jako on.“
„Nechci se s tebou bít.“
„Jen slez, tvůj meč alespoň jednou v životě okusí skutečný boj a nebude rezivět v pochvě.“
Mladík pružně seskočil z koně, plácl ho a on poslušně odběhl. Nyní stanul s mírně pokrčenýma nohama a pozorně sledoval svého soupeře. Ruce však nedržely žádnou zbraň. Vedle obrovitého Kvelba byl tento mladík malý a drobný. Kvelb byl zklamaný, těšil se na dobrý boj a zatím se mu do cesty postaví takovéhle škvrně. Zaútočil prudkým rychlým skokem, jaký by od něho nikdo nečekal. Elet se prosmýkl pod napřaženým mečem a ve stejném okamžiku vytáhl svou vlastní zbraň. Zaleskla se v posledních paprscích slunce tak oslnivě, že i Kvelba to zarazilo. Ne každý s sebou nosí meč z bílého kovu.
Zaútočil znovu, potřetí, počtvrté. Elet jen malinko pohnul tělem a rány šly vedle. Kvelb změnil taktiku a napadl ho z půlobratu. Zjistil, že Elet není zas tak perfektní v úhybech, kožená kazajka byla na boku proseklá a začínala mokvat krví. Než, ale stačil zahájit poslední vražedný útok, ucítil bolest v pravém rameni. Zjistil, že padá a nevěřícně se podíval na Eleta, který držel v ruce podivně úzký meč, jaký dnes nosí už málokdo. Uvědomil si, že ho nebolí jen rameno, ale něco víc. Nad sebou uviděl oči, Ve chvíli, kdy si uvědomil, že ten výraz zná, mu tělo zachvátila zima a před očima se rozlila tma.
Kvelb zemřel stejně jak žil, tvrdě a rychle.
Elet se sklonil a prstem nakreslil do prachu nějaký obrazec. Prohledal mrtvému kapsy a vzal si hubený váček zlata, který jediný stál za to. Zapískal na koně a vrátil se na místo, kde prve odložil zavazadlo. Opatrně ho zvedl a pomalu připevnil na záda na stejné místo, kde byl předtím. Ve vaku se něco zavrtělo a ozvalo se zafunění. Elet upravil vak trochu výš a pobídl koně do klusu.

S tímhle městem nebylo něco v pořádku, všude špína a nepořádek. Lidí jen málo, nebo zmateně pobíhající osoby. Zastavil koně u hospody a opatrně vešel. Hospoda byla prázdná, úplně. Za pultem znuděně stál hospodský a popíjel své vlastní pivo. Snad, aby se nezdálo, že nic neprodává. Elet požádal o jídlo a pivo. Protože byl jediným hostem toho dne, netrvalo tak dlouho a jídlo dostal.
„Co se tu děje?“
„Všichni prohledávají město, někde se tu narodilo mláďátko.“
„Je to jisté?“
„Počkejte do večera a sám uvidíte.“
„Podle pověstí je nedotknutelné a jeho osud je přesně určen, proč ho všichni hledají?“
„Asi jste vzdělaný člověk a měl byste vědět, že krev mláďátka první úplněk po narození vrací mládí a zdraví. Je to už dvanáct dní, co se o narození ví.. lidé prohledávají kdejaký kout a kde nic, tu nic.“
„Nemůžou omládnout, potřebují k tomu několik velice těžko dostupných přísad a navíc někoho, kdo se vyzná v magii a ne málo.“
„Rozumějí, pane, oni nehledají pro sebe, ale pro správce a ten zase pro bůhvíkoho. Za to dítě slíbil 230 rutů a to je celé jmění.“
„Budu muset jet, mám ještě dalekou cestu.“ Hodil na stůl dva teny a pomalu odešel z krčmy. Nasedl na koně a obrátil ho zpět na cestu odkud přijel. Pomalu zrychloval a sotva vyjel z brány, popohnal koně do cvalu. Rychle dojel do lesa a s ulehčením sesedl z koně. Poznal, že stříbrná nit okolo mohutného dubu zůstala netknutá. Nikdo tudy ani neprošel. Vyšplhal na strom a opatrně sundal vak i v látce zabalený meč.
Jel obloukem kolem města a na prvním příhodném místě zastavil. Chtěl se přesvědčit, jestli hostinský mluvil pravdu. Za šera vystoupil na nedaleký vršek. Setmělo se, vysvitly hvězdy a brzo vyšel měsíc. To stačilo, ve stejnou chvíli se nad městem vytvořil jasný stříbrný prstenec. Byl podobný spíš kovovému plátu, než nějakému lomu paprsků, nebo mlhovině. Byl hmatatelný.
„Byla to tedy pravda, ale ještě jsem neslyšel, aby se dvě mláďátka narodila v jednom roce, natož pak v jednom měsíci.“
Znovu se zamyslel a pak začal sestupovat zpět k tábořišti, Přemýšlel o mnoha věcech a stále si nebyl jistý, jestli to, co viděl, byla pravda. Znal toho víc než hostinský, mnohem víc.
Sedl si k ohni a přemýšlel kde najít dítě, po kterém všichni pátrají. V duchu prohlížel krajinu okolí města a srovnával místo po místu. Pak vyskočil a začas se rychle drápat nahoru na kopec. Udýchaně tam stál a pozoroval měsíc. Ve chvíli, kdy vstoupil přesně doprostřed stříbrného kruhu se na okamžik odrazil na zemi stín, ne symetricky, ale přesně v místech, kterými Elet dnes ráno projel, několik mil zpátky ležela velká usedlost pevně ohrazená vysokou kolovou hradbou. Tam se narodilo mláďátko a tam bylo potřeba zajet a varovat.

V dálce začala probleskovat rudá záře. Elet zaklel a popohnal koně. Náhle prudce zastavila a strhnul koně z cesty do křoví. Kolem se prohnal jezdec, Jel velmi rychle, jako se jede s nejzávažnější zprávou. Tak rychle¨, jak jen to peníze dokaží zaplatit.
Z hřebene svahu viděl teď dobře do údolí. Usedlost byla v plamenech. Nebylo sem nic slyšet, alt t a tam se pohybovali lidé. Marně se snažili hasit oheň, anebo zrovna tak marně bojovali o život. Elet sjel dolů a u posledního stromu uvázal koně. Sejmul ze zad vak a mrštně jako kočka s ním vyšplhal do větví. Pevně ho uvázal a okolo stromu položil do kruhu tenkou stříbrnou nit. Na záda připnul meč a opatrně se vydal směrem k ohni. Věděl, že už jim nemůže pomoct, chtěl se jen přesvědčit, jestli posel, kterého potkal, vezl mláďátko. V té tmě si toho nestihl všimnout.
Přišel příliš pozdě, statek už dohoříval. Oheň se vyhnul jen stájím, které byly dostatečně daleko.
„Uklidněte ji na chvíli, ono ji to přejde!“ Odněkud zazněl rozkaz. Za zbytky stodoly byla malá skupina lidí, mrtví byli narovnaní vedle v řadě. Nad nimi stál vysoký starý muž a pevně držel ženu, která se ho snažila bodnout nožem.
Elet zahlédl pohyb ze strany a jen tak tak uhnul úderu ohromnou dřevěnou palicí. Nedalo žádnou práci toho muže odzbrojit, nebyl to bojovník, byl to rolník. Jenže v tu samou chvíli na něj mířily tři kuše. Zdejší lidé byli tvrdí a nedali se jen tak zaskočit. Elet zvedl pomalu obě ruce.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Artan Atrefone Soximo - datum neznámé
zelenasocima9336.gif
Vzhledem k tomu že tahle povídka je mnohem delší, tak Lady neudělala moc dobře že zveřejnila jen kousek, je to vlastně úvod a jak všichni víme prvních pár stránek knížky nikdy není super zajímavých. Minimálně měla upozornit že to není ucelený 1. díl, ale prostě kousek té povídky.
 
Eithné - datum neznámé
dub2857.jpg
Já to vůbec nechápu, nějak nevím, o čem to je. Doufám, že mi to další díly vyjasní, do té doby radši nehodnotím.
 
evve - datum neznámé
blue_butterfly_sm2219.jpg
Vše, co mělo být zmíněno, již zmíněno je, takže se nebudu příliš rozepisovat...
"...začínala mokvat krví." to je FAKT ošklivý. Začínala spíš nasakovat krev, nebo prostě něco podobného, ale namokvávat opravdu ne. Mokvá rána, která nemá přílišný "přísun" vzduchu :o)
a opakujou se ti slovíčka (opravdu moc)-nejčastější: kůň, meč, řemen, prsa, zaútočil, hospoda, pivo a vlastní jména (Elet)
Každopádně se na pokračování těším :o)
 
StenoD - datum neznámé
sten3612.jpg
uff, moc mě to teda nevzalo. Pokračování mě sice zajímá, ale že bych si z přečtení téhle povídky něco vzal...

No nic, snad v dalším díle...3
 
Jerkyn - datum neznámé
rfjamai5312.jpg
Tak neviem mne sa to veµmi nepáčilo, dáko so msa nedokázal vtiahnu» do deja a súhlasím s pelleron že boj je dos» neprihµadný. Tú čas» som čítal na dvakrát no nepochopil som aj tak hneď ako Kval (myslím) zomrel :).....možn oto bolo spôsobené hlučnou telkou za mnou a večernými hodinami...prečítam si to nabudúce ešte raz a potom ohodnotím aby so msa neunáhlil...ináč aj keď mi to neprišlo najlepšie tak na pokračovanie sa te¶ím.
 
Marigold - datum neznámé
images7884.jpg
Nějak nechápu Lady jak sis mohla ohodnotit svou povídku tak vysoko sama. není to sice špatná povídka, ale myslím, že na deset nemá ani v nejmenším, že je to spíše dílko mírně nadprůměrné, tznm. tak maximálně na pět. některé obraty mi tam nesedí, jistě zdá se to být napínavé a ano i mě zajímá co je zač to mládě,a le to je tak vše. boj nebyl vykreslený zle, i když jsme tady četl i lepší souboje, ale to vypadá jako nezkušenost...vlastně celá ta povídka je psána zdá se nevypsanou rukou...
 
pelleron - datum neznámé
moje6321.jpg
Ale ráda si přečtu pokračování. Jsem zvědavá, co to ta mláďátka mají vlastně znamenat : )
 
pelleron - datum neznámé
moje6321.jpg
Kdybych to hodnotila z hlediska, že tohle má být jedna uzavřená povídka, nedávalo by mi to pražádný smysl.
Doufám, že v dalších dílech se to nějak osvětlí.

Zatím mi ten příběh nepřišel nijak zajímavý. Na začátku s někým bojuje, pak někam jede, dá si pivko a zase jede dál.
To na mě moc nezapůsobilo.

Necítila jsem z toho žádnou atmosféru.
Prázdné město by šlo popsat líp. Mohl se setkat s někým, kdo to děcko hledá a na tom jsi mohla krásně ukázat, jak jde lidem jen o peníze.

Ani jedna z postav mi nepřišla živá.
Byly jen takové ploché, bez charakterů. Asi je to tím, že zatím ta povídka je vytržená z kontextu pokračování, ale i tak si myslím, že by šlo lépe nastínit nějaké Eletovi pocity.

Popisy se tam skoro nevyskytují.
Dlouho ses zabývala tím, co má Elet za výbavu, ale přišlo mi to zbytečně podrobný a zdlouhavý.

Chtělo by to rozdělit do víc odstavců.

Dialogy jsou docela dobré.
Líbilo se mi to poš»uchování, jak chtěl Kveleb (doufám, že se tak jmenoval: ) ) Eleta vyprovokovat k boji.

Ten boj samotný byl docela nudný a nepřehledně napsaný.
Po pár větách jsem se začala ztrácet, kdo koho zranil, jak udeřil apod.

Stejně nepřehledně na mě působilo to, jak se někde najednou začala objevovat světla.
Nepochopila jsem, proč to tak je, ale to asi ještě bude vysvětleno.

Závěr mi přišel dost odbitý, jako bys to už chtěla mít za sebou.

Je tam hodně překlepů. Četlas to po sobě?

Napsaný je to dost těžkopádně. Některé věty bych spojila v souvětí, jiné naopak roztrhla.
Teď si nejsme jistá, ale měla jsem pocit, že se ti tam pořád dokola opakuje tak osm stále stejných příslovcí.

Celkově to působilo jako jedno z prvních dílek, kdy autor ještě není pořádně vypsaný a slovíčka ho neposlouchají tak, jak by chtěl.

Pár stylistických chyb, které si myslím, že bys určitě měla opravit:
Čekal.
Ne nadlouho, blížil se soumrak
to bych spojila do jedný věty
Za zatáčkou bylo slyšet klapot koňských kopyt používání trpného rodu se snaž vždycky vyvarovat, lepší by bylo "uslyšel klapot"
Už vidí, že je to ten, na zbytečný přechod do přítomného času
Ruce však nedržely žádnou zbraň. myslím, že lepší by bylo "v rukou však nedržel"
Vedle obrovitého Kvelba byl tento mladík malý a drobný. úplně zbytečné
Zaútočil prudkým rychlým skokem, jaký není jasné, kdo z nich zaútočil
Zaútočil prudkým rychlým skokem, jaký před začátek věty to chce odstavec
Lidí jen málo, nebo zmateně pobíhající osoby nedává to smysl
Hospoda byla prázdná, úplně lepší by bylo "hospoda byla úplně prázdná
popíjel své vlastní pivo. zbytečné přivlas»novací zájmeno
V duchu prohlížel krajinu okolí města a srovnával místo po místu nedává smysl

Přišlo mi to takové hodně průměrné.
Text působí, jako bys čtenáře tou povídkou chtěla provést za ruku. Jak to myslím? Píšeš tam věty, které by samy vyplynuly z těch předchozích.

Dialogy byly nad průměrem, jinak ostatní spíš slabší.
Dávám 5 bodů.
 
Finarfin - datum neznámé
warrior3611.jpg
No, proč ne. Dobrý, vtáho mě to a už se těším na pokračování. Zatím sice nevím příliš o co jde, ale to mě na tom přitahuje.
Trochu pozor na slovosled. Někdy se mi zdá, že jsou trošku přeházená slova. Ale spíš to budou překlepy:
..."Předpokládám, že tu čekáš na mne."
"Snad, jméno máš?" ...tohle je ono.
nemělo to být "Snad. Jméno máš?", či Snad máš jméno?"
Ještě není z počátku úplně jasné, zda rychlý posel jede do, či z usedlosti...ale asi z, když "asi vezl mláďátko...

No, ale moc se mi to líbilo a jak jsem řekl, a» je tu co nejdříve pokračování. :)))

F.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.062639951705933 sekund

na začátek stránky