Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Black & White XOblíbit

andor ico3894.jpg

Autor: Gari

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 20. dubna 2012 02:41

Průměrné hodnocení: 9.8, hodnotilo 4 uživatelů [detaily]

 
Pohádka od Gari:) Každý týden nový díl.
 
Spodní cíp její bílé řízy vzplál. Baela vykřikla a snažila se ho uhasit holýma rukama, ale akorát se popálila. Naštěstí si všimla v rohu spadeného džbánu na vodu, ve kterém ještě nějaká zůstala. Rychle ho popadla a chrstla zbytek tekutiny na hořící šat a podařilo se jí plameny uhasit. Oklepala se z šoku a spěšně vklouzla do žaláře.
„Škor-“ Oslovení přerušil záchvat kašle. Už nemohla ani pořádně mluvit. „Škorpione,“ zachraptěla.
Zabiják na chvíli nemohl uvěřit vlastním očím. Otevřel ústa v němém úžasu, pak je zase zavřel a nakonec zamrkal, aby se ujistil, že si z něj vlastní smysly netropí žerty.
„Co tady děláš?“ vydechl nevěřícně, ale pak, jako by se vrátil zpátky do reality a přestal se zaobírat nepodstatnými věcmi.
„Rychle klíč! Jsou támhle v zámku,“ vyhrkl naléhavě a ukázal ke dveřím. Baela na nic nečekala a v mžiku už držela těžký svazek klíčů, který zůstal viset ve dveřích po nedávné návštěvě kapitána.
Ozvalo se dunění a praskání dřeva následované zvukem sypající se suti. Zřejmě se někde poblíž zřítil další kus stropu. Dovnitř vtrhl mrak kouře a popela a donutil oba přítomné znovu se rozkašlat.
„Pospěš, jeden z nich to musí být,“ pobízel vězeň kněžku hlasem plným úzkosti a beznaděje.
Baela se drobnými, chvějícími se prsty pokoušela strkat do zámku jeden klíč za druhým, ale ne a ne trefit ten správný.
Elandâe, udělala jsem snad něco špatně? Je tohle tvoje vůle? Vykřikla zoufale do ticha své mysli, ale navenek sotva pohnula rty. Vtom to cvaklo a zámek povolil. Škorpion na nic nečekal a vyrazil ze své cely, chytil napůl bezvládnou kněžku za ruku a vyběhl ze žaláře ven. Při pohledu na hořící spoušť se mu div nezatmělo před očima, ale hnán nejzákladnějším instinktem, který velel přežít za každou cenu, téměř bez zastavení popadl drobnou dívku do náruče a přeskočil plameny. Obratem ji zase postavil na zem, až se jí z toho podlomila kolena, a utíkali směrem k východu.
Stačilo ovšem pár kroků, aby zjistili, kde že se to před chvílí propadl strop. Jediná cesta ven před nimi ležela beznadějně zatarasená.
„K ďasu... musíme... na hradby,“ vysoukal ze sebe namáhavě chraplavým hlasem přerušovaným záchvaty kašle.
Baela už skoro nevnímala. Všechno se s ní točilo a obraz okolního světa se začínal rozmazávat. Ucítila, jak ji popadly silné paže, a znova se ocitla ve Škorpionově náručí.

Musela na chvíli ztratit vědomí, ale najednou stáli na cimbuří a vzduch kolem začal být zase dýchatelný. Bezprostřední zajetí ohnivého pekla pominulo.
„Kněžko, prober se. Slyšíš mě?“ ozval se jí těsně u ucha Škorpionův hlas a jeho silné ruce s ní jemně třásly. Pokusil se ji postavit na zem. Chladný kámen příjemně zastudil do popálených chodidel a dívka se pokusila udržet rovnováhu. Stále ji však raději podpíral. Svět zase nabral trochu konkrétní tvary, přestože všechno mělo tak zvláštně vzdálený až snový nádech.
Stáli na nejsevernější rohové věži pevnosti. Baela sledovala, jak z téměř celé majestátní budovy šlehají plameny a valí se hustý černý dým, který je větrem unášen na jih nad vodopád. Spolu s kouřem jako by odlétala všechna jistota minulosti a zůstávala jen nejasná a rozmazaná budoucnost. Vody kolem ostrova ve vlnách zlověstně narážely do skalnatých břehů a na opačné straně se v jednom impozantním, mohutném vodopádu řítily do nepředstavitelné hloubky. Zahlédla ještě, jak se na druhém břehu za mostem mihotají světélka loučí a v noční tmě pableskují bílá roucha kněžek mezi uniformami vojáků.
Byli v pasti.
„Zemřeme tady,“ prohlásila tiše Baela. Nebyl v tom strach nebo lítost. Šlo spíše o holé a upřímné konstatování skutečnosti.
Škorpion zavrtěl hlavou, ale ve tváři byl bledý a byla na něm znát úzkost.
„Máme ještě jednu možnost,“ opáčil. „Jedinou a poslední.“
Baela na něj malátně pohlédla horečnatýma očima. Zabiják polknul.
„Musíme skočit do řeky. Je to naše jediná šance.“
„Neumím plavat,“ odpověděla smutně dívka.
„Budu tě držet za ruku a vytáhnu tě pak z vody ven, slibuju,“ prohlásil odhodlaně. Vyskočil na okraj zdi a pomohl jí nahoru.
Při pohledu do té hloubky zavrávorala.
„Takže až napočítám do tří, odrazíš se, co nejdál to půjde, a skočíš, ano?“
Baela pokývala hlavou a stále ještě oněměle zírala dolů. Škorpion pevně obemkl prsty kolem její útlé dlaně a s rozhodným výrazem jí naposledy pohlédl do tváře.
„Já tě nepustím, to mi věř,“ řekl. Kněžka se mu zadívala do očí a věděla, že to myslí vážně.
„Sloužím Elandâe,“ zašeptala. „Ať se stane podle její vůle.“
„Tak jdeme na to,“ přikývl Škorpion a odhodlaně se zahleděl do hlubin. „Raz, dva, TŘI!“
 

Komentáře, názory, hodnocení

Gari - 23. července 2012 15:44
andor ico3894.jpg
Pokud máte zájem, vznikl Gari literární koutek, stůl v Hostinci, který bude sloužit jednak jako moje informační nástěnka ohledně téhle povídky (a snad dobudoucna i jiných děl) a druhak jako přehlednější prostor pro diskuzi a vaše otázky či připomínky. Více v hlavičce stolu.
 
PsychoP - 23. července 2012 13:57
falling8927.jpg
A doslova cliffhanger!
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.087792158126831 sekund

na začátek stránky