| Publikováno: 17. srpna 2012 12:11Průměrné hodnocení: 6, hodnotilo 1 uživatelů [detaily] |
Tohle mě napadlo při dnešním ránu. Člověk přemýšlí nad komplexními čísly a tohle mu otravuje mozek :D
Tělo mi naplňoval pocit úžasného tepla. Mé nohy se zabořily do sluncem rozpáleného sypkého písku, který se prostíral v široširém okolí. Kůže se leskla malými kapkami potu. Při letmém pohledu na zem jsem si všimla drobných ulit, vyplavených vlivem neklidného moře. Kromě hlasitého šumění vln byl slyšet přerývavý skřehot hladových racků a cvrkot nezahlédnutelných cikád.
Náhle jsem se zatřásla zimou. Chladivý vánek jasně dával najevo, že se den pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Moře hrálo barvami v jemných odstínech žluté, oranžové a červené. Ale teprve při pohledu v dál jste mohli spatřit tu nádheru. Nic se nevyrovná kráse, kterou nám nabízí zapadající slunce. Rozsáhlé pohoří nejprve pohltilo pouhý cíp této barevné koule, po chvíli byl vidět jen půlkruh ozařující špičky stromů a než jste se nadáli, okolí zahalil závoj šera.
Se zájmem jsem pozorovala proměnu místní krajiny. Písek ztratil jas, který mu dodávalo zářivé slunce. Sytě zelená pohoří změnila barvu a celý pás se slil v pouhý tmavý obrys protínající oblohu. Moře se zklidnilo a zdejší tvorové už také umlkli. Do uklidňujícího ticha je jen sem tam slyšet podivné zvuky. To starý rybář stojící opodál se snaží využít posledních chvil.
A není sám. I já si naplno užívám těch málo minut, než mě tma vyžene zpět do našeho osvětleného hotelu. Ale odchod z pláže mi příjemnou náladu nezkazí, jelikož vím, že zítřek mi nabídne podobnou podívanou na zapadající hřejivé slunce.
Komentáře, názory, hodnocení