Autor: EndersonSekce: BáseňPublikováno: 27. dubna 2013 18:51Průměrné hodnocení: 7.5, hodnotilo 6 uživatelů [detaily] |
| ||||
Karbin Cry - 24. června 2013 23:44 Děkuji a paráda... takto jsem si představoval kritiku před tím než jsem napsal Básníkovo dilema. Ovšem zjistil jsem že urážkou nemohu mlátit kolem sebe jako s kladivem a na dobrého kritika si musím počkat. Je tu pár lidí kteří to opravdu umí, jen mi nesedí způsob jakým to podávají. A pak jsou tu ti co to umí a umí to i podat tím správným způsobem. K tomuto dílku. Je to tak jak jsem předpokládal, když jsem Prcimu říkal že to máme publikovat jiným způsobem tak mi nevěřil. Byl bych rád kdyby se tu objevilo i něco pro něj a nejen pro mě. Přesto děkuji. |
| ||||
Vzhledem k tomu, že jsem dal výrazně nižší známku než ostatní a faktu, že tato tvorba nese jistou podobnost s tou mou, cítím se povinován své ne-tak-úplné-nadšení z tohoto textu (uchyluji se k neutrálnímu termínu "text", neboť taková díla nejsou, alespoň pro mne, pouze básněmi nebo pouze čímkoliv; vždy jsou to mnohovrstevnaté konstrukty prolínající množství forem písemného projevu) osvětlit. Za prvé: stránka technická Zde se jedná spíše o výtku správci Knihovny (tuším, že všechny texty někým projdou), protože ty podivné tagy člověk nemůže odhadnout (sám s nimi mám problémy). Nicméně je pravda, že ono "[font color=white]" apod. je velmi rušivé, a navíc, řekl bych, zbytečné. Z vyjadřování barvičkami nejsem příliš nadšený, ač chápu jejich funkci jako další "hodnoty" písmene (písmeno s barvičkou přenáší více informace), nemám to rád. Text je textem a má jím zůstat - pokud hledáš kompresi, jsou na to jiné způsoby; pokud hledáš další rovinu textu, vypleť ji do slov. Na druhou stranu, tohle je jenom otázka mého vztahu ke psaní a jedná se tedy o věc naprosto subjektivní. Za druhé: roztříštěnost Roztříštěnost sama o sobě není špatná věc, naopak, sám jí velice využívám (ač u mně se jedná spíše o to, jak je text vnímaný, neboť je vcelku spojitý... asi jako dravý proud). Problém je, když je jí moc - a pro mne jí bylo moc. Především proto, že je kombinováno tříštění myšlenek a pásem s mícháním civilních pasáží a zbytečného patosu (Ten v černém, hledíc na bílou věž. - Vedouc armádu padlých andělů, - snad k pomstě. Každý čeká řež. - Myslet si toto znamená myslet na tisíc omylů.). Nevím, jak pro ostatní, ale mně se jednoduše nesložil jeden text. Dává to smysl - pokud jste to psali dva, je téměř nemožné vyhnout se rozbití díla. Mé vývody Ja psal Marigold, potenciál to má. Jako jednotlivé texty ty pasáže fungují, jakkoliv jsou krátké, nedokončené, nerozvité a nerozvinuté. Pokud to píšeš jako srandu - budiž. Do této sekce bych zařadil i krátké ohodnocení tvých jiných 3 prací, které jsem četl (a vezmu to chronologicky): - Básníkovo dilema Jednoduché, tupé (ve smyslu: banální, nezajímavé; zbytečné, řekl bych) - V noci Stále docela prostá věc, ale už se objevují odvážnější výrazy, určitá hravost (kterou třeba já naprosto postrádám), promyšlenost. Stále ale cítím, že jde jen o fragment - že je to něco, co jsi měl rozvinout (jinými slovy, seškrtat původní text a dodat víc rovin a náhledů) - Skleněný havran Asi nejlepší. Už proto, že alespoň cítím, že je dokončený, že potenciál myšlenky a kostry provedení byl vytěžen. Ano, je to tím, že prostředek vyjádření - pták, havran - je při této myšlence neskutečně omezující. Obecně bych řekl, že cokoliv, co se zdá jako dokonalá metafora, je ve skutečnosti past (v Bloku jsem do ní šel také). A další problém - mizí hravost. A ta je, dle mého, jednou z tvých nejsilnějších stránek. Když si s textem pohraješ, je většinou o "level výš", jak ti začnou krystalizovat další myšlenky o vjemy vetkávané do slov. Co na základě tohoto "obsáhlého" (:D) studia vyvozuji? 1. neboj se hrát si s textem a občas ho nerespektovat (tedy nerespektovat jej jako věc vážnou) 2. vyvaruj se očividných metafor a prostředků, pokud chceš sdělit něco nového, jedinečného a unikátního (protože právě Havran je tou vinou takřka tuctovou záležitostí) - ber to tak, že jednoduché věci už byly z velké části vyřčeny básníky a psavci minulosti, ale dnešní literatura umožňuje popsat mnohem komplexnější a jediněčnější stavy vědomí 3. piš sám (pokud nejsi s druhým člověk na úplně stejné vlně) Dodatek: Když jsem tohle psal, měl jsem za to, že to bylo psáno pouze Endersonem. Tím pádem se kritika týká především jeho. Nechci předstírat, že jsem nějaký génius - o tom, jestli jsem dobrý nebo ne, ať si každý udělá obrázek sám - jen chci nabídnout jistý vhled člověka, který píše něco velmi podobného a přece tak nekonečně odlišného. (to je mé alibi pro případ, že by se snad kritika někomu nelíbila) Jo, a když používám ostrá slova jako "tupý" a "tuctový" - není to tak špatné. Vážně ne. Jenomže bohužel čeština mnohdy nabízí pouze dva stavy (ne-tupý a tupý), a pokud nemám možnost vytvořit superpozici (kterou, jak se znám, bych udělal, ale bylo by to přinejmenším 30 chaotických slov), musím jít s tím, co je blíž. |
| ||||
Marigold - 23. června 2013 11:54 Ano děkuji. Toto jsem psal ve spolupráci s Prcim nevím jak on, ale ve mě se míchalo spousta pocitů takže nemohu říci jestli jsem to psal jen ve zlosti. Jelikož toto bylo vytvořeno v jakémsi vtipném nevážném duchu tak se obávám, že je to zcela v jiné sféře chápání než Skleněný Havran. :) I tak děkuji a prosím i nějakou zprávičku pro kolegu tvořiče. :) |
| ||||
Ozývá se hnidopich, ty jeden hipíku. První věc od tebe, která se mi íbí. Psal si ve zlosti? Inu piš v ní dál. Protože tenhle formát ti sluší, a osobně považuju tohle za lepší dílo než byl tvůj skleněný havran. Takže jen tak dál;) A říkám ti jendu věc, zajdi občas do katovny, protože v tomto vidím potenciál a můžeš si nechat poradit;) Myslím, ž to i časem oceníš. Čertík z krabičky hnidopyšných hnidopichů;) |
| ||||
Cor Na - 23. června 2013 11:18 + |
| ||||
... |
doba vygenerování stránky: 0.072659015655518 sekund