Andor.cz - Dračí doupě online

Umíš tančit se slovíčky, jeden by řekl, že ti všechna ta krása češtiny sedí doma na hedvábném polštáři a ty ji hladíš a hýčkáš a bůhvíco ještě. A co hůř, jí je to snad i příjemné...

za deset nemohu jinak, a další komentáře jsou zbytečné

Jedna z najlepších poetických vecí, ktoré som poslednú dobu na andore čítal. (je pravda, že nečítam veľa :D )

Emoce a poezie v člověku. Jak to s ním cvičí, když se klenou z neumění odpouštět. Vždyť je spásou člověka obhajovat díry nezasypané (ano, ano - hroby).
Jinak. Na andoru ty emoce sviští kvůli veršům. Krása, ale co tak vypravit se na pohřeb, srovnat se se smířením zasypané díry (případně přiložit ruku k dílu a sám zahrabat výjimečné lidi)? To je úplný gejzír emocí!
(Aneb na jedné poetické soutěži se autorka vytasila se skvělým počinem, co se jmenoval Zahrab mě a spal! Já bych to přejmenoval na: (Vy)Kopej mě a spal!).

Beredure, chceš pokračování prostřednictvím komentářů přilepit do článku samotného, aby nezapadlo a nepřerušovalo čtenáře, nebo je to umělecký záměř?

Ještě takový doušek. Kolikrát si říkám, že spása člověka není v moci zkomolené víry, ale v bezmoci soucitu. Z jakých popudů dostává člověk omilostnění? Z lásky? Nevnímá to člověk jako soucit, protože je tak neotesaný, že vyšší struktury mu unikají?
Každopádně musím překopat závěr v dílu III. Díky za připomínky k rýmům. Určitě by se hodil i ocasatý rým a lomený.

Brutálka.

Kompoziční forma? Trhaná polyfonie (vícehlas), více jako klíč v postmoderním hávu. Uznávám, skládat klasickou melodii s asociacemi je troufalost, a klidně jsem mohl dát ty asociace do ocasaté struktury, ale když ty "úmrtní listy" málokdo píše do sloupků. Ano, má to díry, ale vycházel jsem z představy, že lidské pochody jsou kontinuitní proud myšlenek a citových vjemů. Vlastně tohle začali symbolisté a já jsem symbolismus přetočil více k surrealismu a avantgardy. Ale neplačme, do vánoc možná vložím něco ve starších schématech. Faktem je, že moderních kousků je tu poslední dobou nadmíru.
(Aneb mám rád kacířské básníky, takže příště třeba něco z Francie či Španělska).

Bylo by až skoro nedůstojné neopětovat kritiku...

Nyní bych se, jak jsi sám řekl, povznesl nad formu kterou si nám naservíroval. Já sam bych více uvítal u takového díla, trochu "uhlazenější" formu, ale s odstupem si říkám, že by to akorát ztratilo takové originální "zpovědní" podání.
Názvu básně nemám, co vytknout. Jednoduché rýmy již zde byly také řečeny a kdyby měly býti ještě složitější nejspíše by přestali dávat smysl zbývajícím lidem.
Symbolům a motivům upřímně tleskám, dokáží opravdu přesně vyjádřiti to co jsi chtěl nějspíše říci.

Určitě zdejší nadprůměr ;)

Díky, vážím si toho, ale uznávám, mezery z "prologu" veršovaného cyklu vyvěrají. Musíme vzít v potaz, že jde o obsáhlejší skladbu. proto je možná složité hledat souvislosti. Věřím, že se dokážete nad to povznést. Některým motivům byste více porozuměli v dalších částech, např. kurtizána se převtělí do Bílé paní (chápejme jako symbol čisté ženy, ale zároveň přeludu, jenž straší). Z toho pramení i filozofická otázka (netvrdím, že jediná): existuje reálná mravně čistá žena? Nepíšou pro ně básníci úmrtní listy? A co když...Kat se později zhmotňuje ve vícero rovinách...Uznávám, moje řádky není zrovna lehlé čtení.
U rýmů mě nešlo až tak o složité typy, spíše o jejich rozmanité verze. Zde jsou zhruba tyto typy: planý, štěpný,rýmové echo, exotický, asonance, vnitřní rým a sporadický.

To je geniální, vážně. Sice ty rýmy jsou občas poměrně jednoduché, ale to na tom nic nemění. U takovýhle básní se dívám hlavně na obsah a když není forma extrémně zprasená, tak to nemůže být špatné.

Ano, ano, já osobně tomu nemám co vytknout… nebo spíše to neumím- v tomhle jsi lepší ty. Pronesu vždy jen svůj osobní náhled na věc…
Takže… Když jsem si to četl na prvé jen jsem si přikývl a utíkal za povinnostmi, ovšem když jsem to četl po druhé a poté potřetí nahlas, musím uznat že se mi to líbí čím dál víc.

Nic víc už nechci říkat :)

To se mi líbí.