Andor.cz - Dračí doupě online

Piscina IV, zákopy Imperiálních sil, zákopy "Beta"

Kankova pěst se zarazila hluboko do zuřivě prskajícího obličeje zelenokožce. Otravný grot mu i přes bajonet zarvaný v břiše nechtěl dát pokoj a umřít. Jeho odporná spodní čelist hlasitě lupla, když Kankova rána dopadla. Opětovným vražením a škubnutím své autopušky, byl konečně schopen grota dostat ze své zbraně a dorazit jej jediným výstřelem. Unavený gardista si ovšem nemohl odvolit nachvíli spočinout a nabrat sil. Již se k němu řítil další vzteklý protivník. Grot ozbrojený nebezpečně vypadajícím nožem, který Kankovi připomínal kus nějakého pancíře z imperiálního tanku.

Neváhal a rychlým pozvednutím zbraně protivníka vyřídil. Okolo něj, se jeho přátelům nevedlo o moc lépe. Velký Wezzli zápasil s třemi gretchiny, kteří na něm vyseli jako klíšťata a odmítali se od něj odtrhnout. I přez vzteklé kopance, pěsti a rány, které zelenokožci inkasovali, nebyl velký cadiánec schopný zbavit se jich.

Bratři Bronn a Ronn, byli naplno zaměstnáni obrovskou, chodící příšerností, která jako šílená karikatura, připomínala svaté Dreadgnouty adepta astartes. Jejich těžký bolter vykusoval do pancíře hluboké díry a nejednou si bratři již byli jistí, že se prokousali skrze pancíř k ovládací kabince, ovšem jediné čeho dosáhli bylo, že strhli další kus nekončících plátů brnění.

Zbytek cadiánců se bil, co jim síly stačili. Přesto viděl Kank tři gardisty, kteří byli dotěrnými groty strženi k zemi a tam propícháni jako selata. On sám si odnesl nejeden ošklivý šrám. Nohy pokrývaly škrábance a lehká zranění, kterých bylo ovšem tolik, až se Kank málem neudržel na nohou.

Hrubě vytrhl ze své autopušky prázdný zásobník a vztekle jím hodil po dalším útočníkovi z řad grotů. Ten se se zaklením skácel k zemi a byl zadupán svými kolegy, kteří na něj nabrali ohledy a beze strachu pokračovali dále.

Když byla zbraň opět nabitá, likvidoval přesnými střelami jednoho grota za druhým. To, že se pokoušeli schovat za mrtvá těla svých spolubojovníků, jim příliš nepomáhalo. Autopuška prošla dvěma těly, jako nic.

"Bronne ! Ronne ! Tak co bude do prdele s tou chodící věcí ?! Když k nám dorazí, je po nás !" , Torgast zuřivě máchl svou umělou paží a zahodil do dálky nejméně tři groty, kteří se nedokázali jeho síle vyrovnat. Obratně otáčel svou laspušku vzor. M36 s takovou silou a rychlostí, až se k němu žádný zelenokožec nedokázal přiblížit, aniž by riskoval svůj život. Poručík se rychle otočil a podíval se na přicházející, mechanickou hrozbu.

"Vy ostatní ! Zbavte se těch plevelů a začněte vrhat granáty ! Musíme tu věc zastavit !", aniž by bral v potaz své okolí, jednání svých mužů, nebo fakt, že jeho rozkaz kdokoliv slyšel, vrhnul svůj první granát po kráčejícím stroji. Torgastův granát se zakutálel do jedné z nosných částí levé paže a tam explodoval. S praskáním a prskáním, se od stroje odtrhnula řada zbraní, jako byli obrovská, ozubená kola a kulomety.

Gardisté, inspirovaní tímto činem se osvobodili od jakkýchkoliv zábran a začali své protivníky zuřivě vraždit. Nyní nešlo o přežití, nyní šlo o to prostě zvítězit a zastavit nepřítele. Za každou cenu.

"Jiskry Cadie" neznaly jiný způsob boje.

Wezzli s řevem zahodil gretchina, který se mu pokoušel zarvat do krku krátký nožík, popadl nejbližšího protivníka, který byl doslova ověnčen granáty a mrštil jej chodícímu gigantovi do cesty. Hned nato zasypal kvičícího gretchina dávkou z laspušky.

Exploze, která nastala způsobila řetězovou reakci. Jelikož mnoho gretchinů, bylo orky vybráno jako sebevražedné komando, spustila se nyní celá řada ohlušujících a oslepujících explozí, která vyhazovala do ovzduší Pisciny IV velké hromady hlíny, kusů těl a krve. Stejně jako kusů pancíře a nýtů. S hlasitým lomivým zvukem, se obrovský kolos nedokázal udržet na své pravé noze a začal se nekontrolovatelně řítit na stranu.

Gardisté zesílily svoje úsilí a nyní dopadali granáty, ječíci gretchini a cokoliv co přišlo gardistům do rukou přímo na padající kolos. Exploze a létající střepiny nebrali konce, až s hlasitým zaduněním velký stroj padnul.

"Cadiánská ocel ! Vpřed !", zvolal poručík Torgast a tvrdým hákem katapultoval jednoho z grotů ven ze zákopu. Ostatní gardisté jej s hlasitým řevem následovali a masakrovali cizáky s nemilosrdnou razancí. Bajonety a nože zajížděli do těl a pronikávali primitivní zbrojí grotů a gretchinů. Někteří gardisté v běhu stříleli nepřátel do zad. Jiní popadali to co zbylo ze sebevražedných jedinců a používali jejich nešikovné granáty tak nejlépe jak dovedli.

Cadiánci překonali prostor, jenž je dělil od velkého stroje a tam, poručík Torgast přikázal zastavit. Velice bedlivě poslouchal zuřivé prskání a zvuky, jenž se ozývali uvnitř stroje. Několik gardistů si své pušky přehodilo přez rameno a tasili své pistole. Jejich munice se velmi nebezpečně blížila ke konci, tudíž bylo nutné využít sekundární zbraně.

Cadiánci nedostali ani šanci vystřelit.

Jeden z mnoha poklopů doslova vystřelil proti několika mužům, kterým s hlasitým prasknutím přelomilo řadu kostí. Z železného stroje se s zastrašujícícm řevem vynořila dvojice orků, oděna v primitivní, ovšem účinné zbroji a ozbrojena krátkými rotosekerami a brutálními pistolemi, které by člověk sotva udržel oběma rukama.

Cadiánci začali s pálit a krýt se, ovšem orčí zbroj nedokázal žádný paprsek prorazit. Stejně tak, nedokázali poškozené ruiny zastavit brutální projektily orčích pistolí. Během několika okamžiků byli tři muži mrtví a dalších pět těžce raněných. To, že se orkové doslova koupali v paprscích laspušek a kulek autopušky, jim vůbec nevadilo a s klidem a posměšným smíchem palbu opětovali.

Palba jedné z pistolí brzy utichnula, když se jeden z orků vztekle otočil a našel za sebou poručíka Torgasta a vojína Wezzliho, ozbrojenými dlouhými noži grotů a cadiánskými bajonety. Jejich zbraně našli v orčí zbroji škvíry, skrze které se dostali k tuhému, orčímu masu.

Jeden z orčích bojovníků vztekle mávnul rotosekerou, ale minul a zato krutě zaplatil, když mu Torgast vší silou zarval svou umělou paži přímo do obličeje. Orkova brada nebyla chráněná spodní částí přilby, proto ork, přestože rána byla vydána chybým člověkem, zvrátil hlavu a vyplivnul krev. Wezzli nemeškal a zarval mu jeden z ukořistěných nožů přímo do boku. Ve stejnou chvíli bodl Torgast orka do ruky s pistolí a donutil jej bolestivým otočením nože, orka zbraň upustit. Ten s řevem zaprotestoval a pokusil se Torgasta nakopnout.

Wezzli však byl již dávno na místě a když viděl orka zvedat nohu, ihned bodl svým cadiánským nožem do orkova odhaleného kolena. Tím donutil velkého protivníka k tomu, aby nejen ztratil rovnováhu, ale aby dopadl přímo na záda.

Druhý ork byl pro cadiánce obrovská výzva. Narozdíl od svého kolegy, se proti gardistům zuřivě rozběhl a máchal okolo sebe sekerou jako nějaký odporný řezník. Cadiánci pochopili svou situaci a změnili taktiku. Pokusili se ve skupině orka napadnout a srazit jej k zemi, ale stejně tak mohli zkoušet porazit strom holýma rukama. Na orkovi již vyselo bezmála pět gardistů, kteří hledali mezeru v jeho brnění a bleskově bodali noži. Kank byl mezi nimi a právě našel slabé místo mezi páteřním a bočním plátem, když jej srazil k zemi jeden z jeho ječících spolubojovníků. Byl to Marknner, kterého ork popadl okolo pasu a používal ho jako kyj. Nebohý muž se nemohl osvobodit a pod tlakem orkova sevření praskali jeho kosti. Plival krev a brečel strachy, ale byl bezmocný.

Gardisté zvýšili své úsilí a po celé minutě zuřivého bodání a střílení z těsné blízkosti orka udolali. Wezzli a Torgast mezitím dorazili prvního cizáka střelou do hlavy z bezprostřední blízkosti.

Prskající a potící se Marknner neměl nejmenší šanci na přežití. Než se kdokoliv z gardistů mohl vůbec o něco pokusit, zamlžili se jeho oči nevědomostí a jeho křik utichl. Pouze vzteklý řev orků a naříkání raněných přetrvávalo. Dokonce i odstřelování dělostřelectva utichlo.

Všichni cadiánci posbírali své raněné a mrtvé. Někteří nováčci poprvé pocítili nelidskou sílu orků, veteráni si pouze zopakovali to, co již věděli.

Kank plivnul na nejbližší mrtvolu cizáka a pomohl zmoženému, znavenému Wezzlimu na nohy. Společně se potom dopotáceli zpátky do zákopů, kde Kank objevil svou čutoru s vodou. Jeden z gretchinů mu jí ve vzteku strhnul z opasku.

Dopřál si dlouhý lok. Následně se podělil o svou vodu s Wezzlim, který děkovně vypil celou čutoru až do dna.

Wezzli si s dlouhým oddechnutím utřel ústa a rozkašlal se. Na jeho špinavé tváři se objevil obvyklý úsměv. Ovšem jeho hlas měl v sobě tón smutku a odevzdanosti.

"Příští runda, je na mě."

Kank si jen odfrknul. Byl příliš unavený, než aby Wezzlimu jakkoliv odseknul.

A mezitím co gardisté bojovali o své životy, nikdo z nich neviděl velkou, zvětšující se ohnivou kouli v nebesích. Nikdo neviděl smrt imperiální lodi. Nikdo nemohl tušit, že se tahle válka stane mnohem horší.