Andor.cz - Dračí doupě online

Do doby než jsem objevil deník jistého profesora jsem vůbec netušil, že může existovat něco pod námi. Něco hluboko pod zemí, kam naše přístroje nedosáhnou....tedy zatím. O osm let později měla naše civilizace důvod k oslavě. Právě se měl otvírat nejhlubší uhelný důl, který dosahuje šest kilometrů pod zem. Odkopli, ale něco, na co neměli přijít.

inspirováno seriálem Terranova a úspěšnou knižní serií Podzemí

2021-Nalezena ropa na Ukrajině
2040-Mexiko nalezlo zemní plyn!
2056- Další ropný důl v Černém moři
2060- Lidstvo objevilo nový způsob paliva! Používejte levnou Biomasu!
2066- Evropská unie zakázala používání biomasy, kvůli udušení polské rodiny na jedovaté výpary!
2070- Japonsko vybuduje čtyři nové jaderné elektrárny s použitím levnějších nákladů! "Energii budeme rozvážet do celého světa!" Slibuje Takehiro Jamanuha, ředitel jaderných elekráren.
2072- Skandál! Všechny čtyři Jaderné elekrárny vybuchly! Evropě a Americe, ale nebezpečí nehrozí!
2075- Lidstvu schází uhlí!
2080- Evropský unie vyhlásila stav nouze! Zamezila dodávce uhlí menším "bezvýznamným" státům
2082- Státy bez uhlí se bouří! Bude válka?
2083- OSN dodává uhlí menším státum. Válka zažehnána!
2090- Zásoby uhlí se tenčí. Vědci si neví rady! Uhlí vystačí maximálně deset let.
2098- Nalezeno uhlí! Přímo pod New Yorkem!
2106- Nový uhelný důl přímo uprostřed New Yorku!

Byl to moment, který si měl každý občan světa zapamatovat. Američané vyhloubili nejhlubší uhelný důl přímo uprostřed New Yorku. V roce 2098 se našlo přímo pod New Yorkem celé ložisko černého uhlí, ale hloubit šestikilometrový důl přímo před empire stage building? To mi prostě nešlo na rozum.

Hloubení dolu za použití té nejmodernější techniky zabralo osm let. A právě dnes bylo dílo hotovo. Do New Yorku se sjížděli tisíce lidí z celého světa, aby mohli přihlížet otevření uhelného dolu. Po celém New Yorku rozmístili obrazovky, aby se lidé, kteří nestojí tak blízko dolu mohli dívat na ně. Já jsem měl to štěstí a mohl stát přímo u okraje dolu. Ihned jsem svého rozhodnutí litoval, protože jen co jsem se podíval dolů do hlubin šestikilometrového dolu, udělalo se mi zle.

Přímo nad dolem se na kovové plošině chystal k proslovu starosta New Yorku. Zavalitý plešatý muž okolo čtyřicítky. Za pár minut se obrátil k davu a oslnivě se usmál. Jeho úsměv jsem viděl až odtud. Před pár lety se stalo trendem kreslené bělení zubu, které vaše zuby doslova nabarví na bílo. Taková barva vydrží pár měsíců a stojí mnoho peněz. Slavné osobnosti za to, ale utrácejí prakticky každý měsíc, ale novinář jako já? Nemá šanci!

Záblesk starostových zubů upoutal pozornost i jiných lidí, takže se dav hned uklidnil, protože pochopil, že se starosta pokouší něco říct. ,,Vážení občané New Yorku a vážení cizinci z jiných krajů! Sešli jsme se zde, abychom společně oslavily řešení našeho problému s uhlím!" Jeho hlas se rozléhal po celém městě. Všude byl, ale slyšet stejnou hlasitostí, jako kdyby starosta stál hned vedle tebe. Nejmodernější technologie vzala doslova svět útokem a číst noviny se teď skoro nikdo neobtěžuje. Vydělávám jen na hrstce lidí co opravdu čtou nebo to aspoň předstírají. Sem tam si mé noviny koupí člověk, který zkrátka potřebuje něco na co by si mohl položit kafe nebo hot dog. Umaštěné neotevřené noviny poté hodí do koše. ,,Je mi velikým potěšením mít uhelný důl přímo tady ve svém městě!" Anebo ti jen padaj kalhoty z toho, jak je máš nacpaný penězmi, které za důl vyděláváš! Dej si bacha, aby ti neuletěl pták ohnivák! Pomyslím si jízlivě, ale nahlas nic neřeknu. Vyslovit něco špatného o starostovi je jako podepsat si rozsudek smrti. Taková hiearchie tu vládne. ,,Lidstvo posledních pár let zažívalo těžké chvíle, u kterých si každý musel utahovat opasek!" Ovšem kromě tebe. ,,Strach z radiace, nedostatek uhlí. Kdo by řekl, že dojde dřív uhlí než ropa? Ukrajinský ropný vrt nás, ale dostatečně zásobuje! A plyn? Toho máme také dost! Díky Mexiku. A nyní už máme i dostatek uhlí díky Spojeným státům americkým!"

Dav začal tleskat a já se k němu přidal. Nedaleko jsem, ale spatřil skupinku naštvaně se tvářících se lidí. Ne každý byl pro vyhloubení dolu. Já osobně jsem nic proti tomu neměl. Bydlel jsem několik kilometrů od dolu. Navíc mi v noci nebude zima, když si budu mít čím topit. ,,Nebudu to dále zdržovat! Je na čase prohlásit důl za otevevřený! Jak? No přece poslední vyhrabanou lopatou hlíny, kterou vyhrabu já sám osobně!" Dav začal šílet a nadšeně tleskat zatímco se ozvalo hlasité lupnutí a plošina, na které stál starosta začala pomalu klesat dolů. Trvalo věčně než se konečně dostal na dno dolu. Tam, kde dříve byla plošina se nyní rozsvítilo plátno, které zachycuje obraz starosty na dně dolu v dokonalé kvalitě. Starosta měl nyní na hlavě přilbu a v ruce lopatu...zlatou? Měl v ruce zlatou lopatu! Takové plýtvání penězi! Přistoupil k jednomu kraji a zabořil lopatu do hlíny. Hned jsem poznal, že je něco špatně. Ze starostova pohledu. Najednou se pod ním utvořila díra a starosta neudržel rovnováhu a spadl do ní. Stejně tak dva dělníci, kteří jeli dolů s ním. Díra se, ale neustále zvětšovala. Z úhlu, kde stála kamera jsem neměl možnost spatřit, co se nachází dole. Na jednou zablikal obraz a na plátnu se rozesněžilo. To zřejmě kamera spadla do díry. Všude nastal rozruch. V hlavě mi bušilo, a já si uvědomil, že utíkám s davem. Respektivě, snažím se utíkat. Zakopl jsem a spadl na zem. Na zemi jsem spatřil něco, co mě vyděsilo. Tenounká puklina, která stále rostla a rostla. Ozvalo se hlasité křupnutí a zem, kterou rozdělila puklina se začíná sesouvat do dolu. Lidé, kteří v tu chvíli stáli na oné části povrchu neměli šanci a na velikých kusech ztvrdlého betonu jako na nějakých sáňkách se řítili do hlubin. A mezi nimi i já.