Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

VládceOblíbit

tn-20100923001247-db44880d12059981.jpg

Autor: Shinxi

Sekce: Báseň

Publikováno: 15. srpna 2014 00:25

Průměrné hodnocení: 8.3, hodnotilo 3 uživatelů [detaily]

 
Menší tvorba, o kterou se chci podělit.

Přijímá se kritika i komplimenty (ty především).

Za vznik můžete děkovat postavám z dobrodružství: Legenda pěti krůhů

 

Legenda o Nesmrtelném


Dítě Temnoty, běží chladnou černou nocí,
za zády slyší šepot křídel, hlas bez emocí.
Posel Smrti, letem dostihl oběť svou,
chce na ní hodovat, s chutí neskrývanou.

Oči Vlka vzhlédnou, a pak praví:
„Vyhrálas, má ctěná paní!“
„Já vím, a ty jsi odměnou mou!“

Kráká Havran, snášejíc se tmou.

I tu usedá, na chladnou hnědou zem,
On na krok přispěchá, a započnou svůj sen.
Vlk začne vít, píseň láskyplnou,
Havran vnímá melodii, srdceryvnou.

Milenci věční, tiše tam stojí, v opojení,
v stříbrném svitu Luny, zasnoubení.
Náhle šelma s ptákem podoby své změní,
a světlu měsíce, vystaví se dvě paní.

První je Smrt, druhá je Noc,
obě Světu ukazují, nebezpečnou moc.
Toužebně na sebe hledí, a však nic nepovědí,
zakázané ovoce, jest nebezpečnou odpovědí.

V tu neurčitou chvíli, se jedna z dívek v chlapce promění.
Otec Smrt, Matka Noc, svým polibkům se oddají.
Jejich čas se nachýlil, nevydrží čekat více.
Všechno tajemno zahaleno jest, v záři měsíce.

A tak z lásky zakázané, přišlo na Svět dítě božské,
spící uvnitř něj síly nelidské, kruté i démonské.
Vlasy Matky Noci, nosí oči šedočerné,
tělo Otce Smrti, nebezpečně bledé.

Zrozeno čisté, neposkvrněné, přesto prokleté,
mocnými pány, bytostmi i sílami hledané.
Chlapec třímá, nepřehlédnutelné rysy a znamení,
pro lovce a pány chtivé, není lehké jeho zmocnění.

Svým nepřátelům prý podobu s duší unáší,
do prázdných skořápek, mysl svou přenáší.
Přesto zvěsti praví, že zlodějem duší není rád,
dá-li mu nepřítel šanci, bude nadále je brát.

Přesto nemusí, prostý lid se bát,
sám je bosí, a nosí prostý šat.
Kráčí Světem, učí se ho mít rád,
miluje jej a nechce Smrt něco brát.

Smrt k němu hovoří: „Tak to můj drahý chodí.“
„Pro živé mám temně chladné vykoupení.“
„Ne, tak ne, já si s ní chci hrát!“
Začne malé božské dítko řvát.

Pohledné do očí své první milé,
tělo bez života, tváře zbledlé.
Smutný pocit, žal v dítku se chvěje,
celá věčnost jest mu dána, a ono dospěje.

Rychle uběhne, osmnáct dní a osmnáct let,
muž statný a silný na cestě, poklidný má tep.
Kráčí jasným světlem a temnou tmou,
v zádech se smrtící kumpanií nezdolnou.

Válčí a umírají ti, jež svými milovanými nazývá
on duše jejich chrání, uvnitř sebe ukrývá.
Spící čekajíc, než zničí místo, kde duše nepřítele přebývá,
šeptem probudíc je v novém těle, kde nový život započíná.

Všichni ho vzývají pánem a králem,
on Světa je právoplatným Vládcem.
Tím vším podměty pro pověst se tvoří,
přízviskem Démona a Ďábla ho honosí.

Když tedy Svět Vládce a pán sjednotí,
zavládne klid a mír, nic dalšího ho nermoutí.
Vydá se opět na cestu čarovnou,
jde milovat Svět cestou novou, neobjevenou.

Cestami neznámými Vládce se brodí,
mladistvá láska v srdci se rodí.
Potkal ji, spanilou vodní pannu,
ona ho však odmítá, tím otevírá ránu.

A tak k ní sužován láskou převelikou,
krade cizí tělo, bojuje s duši nevinnou.
Duše se brání, nechce z těla ven,
on ji uchytá a silou táhne ven.

V těle po ní zbude velký prázdný šrám,
tu jí požírá, a na prázdné místo vleze sám.
S novým životem přichází nový dech,
závěr stejný, zbude pouze smutný vzdech.

Myšlenkami bloudí ve snech na vodní vílu,
nemají dlouhého trvání, vše bolestnou má tíhu.
Nekonečný koloběh života nastolil mít,
než přijde na způsob, jak jeho má být.

Tak se rodí, a tak jeho mysl umírá,
ví, že něco mu chybí, bolest svou už nevnímá.
Uplynulo tisíce let a tisíce dní,
nesmrtelný Vládce žije již v zapomnění.

Čeho báti se více, spí-li v nás?
Jsme snad pouze šedý odraz?
Či zanevřel na lásku jedinou?
Jak zní odpověď, na otázku tajemnou?

Merantau

[/i]
 

Komentáře, názory, hodnocení

Shinxi - 19. října 2014 12:23
tn-20100923001247-db44880d12059981.jpg
Enderson - 24. září 2014 21:18

Děkuji ;)


Dreamcatcher - 22. září 2014 22:10

Děkuji za kritiku. Člověk se nepoučí a nerozvíjí, pokud nemá nějakou zpětnou vazbu. Souhlasím, v některých pasážích je to kostrbaté, ale ne natolik, aby se to nedalo zkousnout :D

A jinak co máš namysli působením mé vlastní maličkosti ?:D Já nešířím svou přítomnost skrz internetové připojení :D
 
Enderson - 24. září 2014 21:18
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
Furai ti dává palec nahoru :)
 
Dreamcatcher - 22. září 2014 22:10
sdf14708080.png
Ačkoliv mi pár drobností v tomto díle příliš nesedí, nejedná se o nic zásadního a v tomto momentu to ani nijak neruší. Mám na mysli jen pár nesmyslů, jako jsou občas podivné rýmy nebo ne příliš dobře znějící verše, ale jak říkám, jsou to takové drobnosti, že to ani nestojí za rozebírání. Obsahová stránka a celková myšlenka tohoto díla je více než skvělá a výborně zpracovaná.

"Cestami neznámými Vládce se brodí,
mladistvá láska v srdci se rodí.
Potkal ji, spanilou vodní pannu,
ona ho však odmítá, tím otevírá ránu."

Tahle část se mi velmi líbí, co mě však ruší je délka posledního verše - chtělo by to jen nějakým jednodušším výrazem zkrátit, třeba "ona ho však odmítá a otvírá ránu". Zkrácenost je především ve slově "otvírá", zde ale, myslím, by drobná nespisovnost asi nevadila. Neříkám, že bych to nahradil přímo tímto, jen uvádím příklad. Takováhle zkracování (na některých místech prodlužování) bych použil na více místech.
Ačkoliv to není úplně dokonalé, líbí se mi to a dal bych to tak za 8,3. Hodnocení ale dávám vyšší možná i kvůli celkovému působení tvé vlastní osoby.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.077893018722534 sekund

na začátek stránky