Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Princezna, drak a co bylo pak IIOblíbit

images (2)6435.jpg

Autor: afkone

Sekce: Povídka

Publikováno: 24. srpna 2014 21:35

Průměrné hodnocení: 9.6, hodnotilo 5 uživatelů [detaily]

 
Příběh na pozadí války a zrady, oslavující zápory i klady, citové vypětí, trhillerové napětí, sondu do dnešní společnosti, plody poetické výřečnosti, to všechno, oč tu jde, tady nikdo z vás nenajde. K popisu stačí dost, že jde o ukončení pohádky psané pro radost.
 
V každém na části rozděleném počinu, dojde dříve či později ke stejnému zločinu. Prostě přijde taková chvíle, kdy se rekapituluje to, co bylo v minulém díle. V našem případě dcera jež je královského rodu, má podobu nepořádku a rozmazlenosti plodu. Drak, co ve věži ji hlídat měl, ten zas jejím prosbám o výlet naletěl. Královská rodina bez váhání, vyhlásila po nich pátrání a jak se správně sluší, o těch dvou policie zatím nic netuší.


"To cestování na čerstvém vzduchu, není vtipné ani trochu! Vítr tu fičí, chvíli prší, pak zas slunce do očí mi drze pohlédne! Ach jo, zástrčka na nabíječku nikde, kam oko dohlédne!" Princezna ještě chvíli láteří, že chůze ji zajisté způsobí problémy s páteří. Přidává, že jí určitě zabije, až se jí chytrý telefon i tablet vybije.

"Kdybychom se rozhodli brzy vrátit, nemuseli jsme se takhle
ztratit!"
Inu co zdá se jako dobrý nápad, nemusí se později stejně chápat. Poté drak decentně prokleje moderní techniku, za to kolik s sebou nese povyku! "Bloudíme už hezkých pár dní a v tom fastfoodu jsme nechali peníze poslední!"

"Rozhodně nejsme ztracení! Jak bude někde slušná wifi, najdeme na googlu spasení!" Rezolutní odpověď bez váhání, princezna ví, kde je vše k mání. "A jestli ti jde, draku, o prachy, tak to žádný strachy!" V tomhle je ta dívka optimista, že další kapesné vydindá dozajista. "Soustřeď se raději na důležitější věci - na hledání prince přeci!" To o princi dodala rychle, vědouc, že ji plaz jinak za slovíčko chytne.

"Štěstěna nám v tomhle není nakloněna, první dva kvůli mě a ten třetí kvůli tobě vzal nohy na ramena!" Drak jen hlavou zoufale kroutí, tyhle komplikace ho tuze rmoutí. "Navíc mi nedali do pracovní smlouvy, že mám pro tvé vdavky shánět mouly!" Pohár trpělivosti právě přetekl a tak se drak tuze vztekl. Vůbec zachoval v duchu čiré dospělosti, otočil se k princezně zády, sedl si doufaje, že jí k omluvě přiměje silou uraženosti. Místo omluvy přišlo ostré "tse" a něco o tom, že jen z velkorysosti jeho drzost přehlédne.

Je to souboj v trpělivosti nebo klání v ješitnosti? Každý hledí na jinou stranu a mají pocit, že jejich pýcha utrpěla větší ránu. Čas se vleče, slunko se pomalu sklání a vítěz není znám v tomto klání. Sedící drak připomíná kámen nebo menší horu, princezna zase supící potvoru. Každý z těch dvou se zlostí jen třese, když jim cesta dalšího člověka nese! Ten člověk má oblečení divné - klobouk, hábit, tlustou knihu a jak správný student placatku pálenky silné! Zatím z princezny, draka či zkoušek nemá obavy, cítí se v bezpečí a doufá, že vše nalije si do hlavy.

"Hej! Ty! Nevím jak se jmenuješ, zkrátka odkud a kam se to producíruješ?" Princezna je hbitě milá, asi jako kombinace rukou a místa, kam dopadla motorová pila.

"O slušnosti snad nic nevíte? Sakra slečno, co vlastně hulíte?" Zaskočený student sebou trhl a tak tak, že nezdrhl. Přesto zachoval se jako borec a odpověděl nakonec. "Ehm, nechci po vás, slečno, žádné strachy. Beztak na koleji seženu si taky."

Princezna povytáhne obočí, tahle odpověď ji prostě nestačí. "Slušnost? Tak dík, žes pomohl, když ses ani na odpověď nezmohl." Tak student jako hrdý člověk z mužů rodu, podvolil se, sic by přišel o pohodu. Začal mluvit o městech, místech v této zemi a drak s princeznou rázem tuší, s jak velkými si hrají potížemi.

"Co studuješ vlastně, ozve se drak nesouhlasně." Tu učeň strachy se zarazí, jen zřídka na draka sám narazí.
"Magii, kouzla, triky čarovné z toho všeho mívám známky výborné."
Princezna radostí zatleská, rázem je milá jak stvoření nebeská.
"Takže jsi jako Hary Potter?"
"Ne, nelétám na koštěti jako trotl!"
Drak další stupeň v nevrlosti zařadí, přidá do pléna otázku druhou v pořadí.
"A máš na kouzlení licenci?"
"Cože? Co je tohle za demenci!"
"B32 zelený oběžník." S vědomím, že mu to nevoní, si taky patřičně zafuní. "Říká cituji: kdo nemá licenci, čaruje na černo a je černokněžník!"
"Fuj, největší zloun ze všech zel, vystudoval zmijozel!" O posměšky není nouze, když princezna se šklebí pouze.
"Televizi sledujete než já zdrávo víc! Já zatraceně nejsem z Bradavic! Nedělám zlá klouzla a ta kletba v minulém ročníku mi fakt vyklouzla!"
Princezna vycítila šanci, teď chopí ji, aby další poskok skončil v jejím pomyslném ranci. "Tak dokaž, že jsi hodný kluk, dělej nám průvodce a nečum jako puk!"

Tak ze dvou je tří skupina, ač student-mág tuší, že souhlas byl kravina. Mezi tím čas dále běží a tenhle trojlístek utají se stěží. Pátrači zjistili kde jsou ti tři, podají zprávu a nečiní nic - v tom jsou mistři. Ne každý má dost odvahy, by si nedělal z draka a černokněžníka v zácviku obavy. Po předání zprávy do hodiny, poptávají královští rodiče hrdiny. No a protože hrdina je na výplatní pásce další tvor, musí i on na vstupní pohovor. Tentokrát je to statný muž rytířského rodu, co věří si, že dá všechno na pohodu.

"Vidím velmi pěkné reference od kněžny a knížete z Kredence!" Pro královnu-matku je jasným hrdinou, když spatřila jeho šíři v ramenou. To král-otec zdrženlivější bývá a tak všelijaké dotazy mívá.
"Hrdina nesmí postrádat cnost a musí být ztělesněná udatnost."
"Víte pane, nedám moc prázdným řečem. Kdo pochybuje, ať promluví si s mým mečem."
"Dovedeš i jiné chránit, nechci svoji dceru ztratit."
"Používám dobře štít, někdy místo něj dýku. Mistrně zvládám i píku."
"Dobře, dobře, kvalifikace ti nechybí, zvládáš i palcát bez pochyby?"
"Zvládám a kupodivu, věnoval jsem se i kladivu."
"A než do tebe vložím veškerou důvěru, jestli pak ovládáš i sekeru?"
"Sekeru? Ano, když hodně nase-" Přísný pohled co ozdobil krále, ukazuje, že má namále. "Zkrátka ano a kdo mě rozlobí, ten skončí na kopí!"
"Můj muži a ctěný králi, ten mladý hoch - pro nás ten pravý, jak jsme si přáli!"

Takže došlo znova na královnina slova. Toho dne podepsal rytíř pracovní smlouvu, sebral zálohu a šel se věnovat tomuto lovu. Dohoda prostě zněla: princeznu v celku, draka a čaroděje na kusy, to vše na první dobrou, žádné opravné pokusy! Ti tři zatím tušení nemají, že někoho takového brzy potkají. Dál při vší své neochotě shánějí princezně vhodného chotě. Nejen tím, že činí vše chvatně, neúspěchy narůstají závratně.

"Další noc u táborového ohně, asi ty vztahy vážně nejsou pro mě." S pokleslými rameny, nemá princezna už sílu na další maléry. "A vůbec proč ti dnešní princové jsou, pro boha, takoví blbcové?" Drak a čarodějník-učeň chvíli debatují, načež "blbec je diagnoza" konstatují.

"Jak se šlechtici mezi sebou kříží, dostávají se geneticky do potíží." Prohodí nenuceně, ti vše s vědomím, že zas působí študák učeně.

"Už mě to všechno zmáhá a vůbec, tohle ani trochu nepomáhá!" Zdá se, že za chviličku, bude mít vznešená dívka slzy na krajíčku.

"A čemu se divíš? Jsi nepříjemná, otravná jak daleko vidíš! Vždyť bys vyštvala i mě, to patřím mezi draky, tak podívej se na sebe taky!"

"Ty jsi hnusný, sprostý a lžeš! Vůbec řeknu to tátovi, doma se zlou se potážeš!" Bojovně ruce překříží bojovně na hrudi, tohle ji není ani za mák po chuti. Drak neřekne dál nic, je rozmrzelý, tak spát se mu chce víc.

"Nebuď tak přísný, občas bývá i den, kdy je její postoj vstřícný!"
"Buď piješ moc, nebo příliš málo, že se ti tohle někdy zdálo!"
"Mlč už šupinatý šmejde, sic dostaneš, co se do tebe jen vejde!"
"Ráno moudřejší je večera, usněme dřív, než víc rozzuří se megera!"

Výsměšně drak vmetne ji do tváře a vůbec se s tím nepáře. Co je moc, to je moc a tak tu byla další rozhádaná noc. Princezna chvíli supěla, pak dlouze přemýšlela a při tom všem k ránu hluk uslyšela. Cinkot kovu obvyklý není, tušíte jistě, že jde o zlé znamení. Nějaký chlapík v brnění, kouká na hodinky, poté na slunce, vážení. Vzbudí ty dva a pozorují ho tiše, než slunce je v správné poloze a začne se svým klišé.

"Mě ten divný chlápek leká, nevím na co pořád čeká."
"Se sluncem za zády se kov krásně třpytí, určitě čeká až epický příchod chytí." Černokněžník už teorii má a jak záhy zjišťuje, tahle se s praxí skloubit dá! Přesně dle popisu řečeného, vydal se rytíř splnit kontraktu smluveného.

"Draku, mágu temný, vzdejte se, ač ani tak nebudu jemný!" Tasí meč a dál se blíží bez ohledu na to, že mu drak cestu kříží. Ten chvíli mžourá, kdo ho to budí a pak se mu srdce rozbuší strachem v hrudi.

"Né, dejte to pryč odemně dál! Takových se vždycky každý z nás bál."
"Draku, nech těch hloupých řečí, vždyť jsi o dost větší!" Princezna do něj loktem dloubne a doufá, že ho k akci ponoukne.
"Vím, je to k nevíře, ale v rodině máme alergii na rytíře." Couvá dál a dál, aniž by se méně bál.
"To budeš mít exém, vyrážku, vypadají ti šupiny, když okusíš jednoho hrdiny?" Mág učedník se táže ze zvědavosti, sám nechce riskovat své kosti.
"Babička na něj umřela, tátovi vypadaly zuby, já prostě takového blázna nevezmu do huby!"
"Nechci vás dva nějak rušit, ale mohli bychom ty kecy přeskočit?" Rytíř nevypadá trpělivě, touží po vítězství nepochybně.
"No tak to je asi řada na mě, s magií tě vyřídím hravě." Vyhrne si rukávy čaroděj, aby popostrčil trochu děj.
"Jsem hrdina a ještě k tomu kladný, proti mě kouzla jsou marný. Zkus, co chceš! Zákonitost žánru beztak praví, že pojdeš!"

"No to je pravda krutá, sakra, proč teď je moje hlava dutá?" Řečnická otázka plná soužení, učeň nemůže najít vhodné řešení. Princezna stojí zkoprnělá, drak pláče strachy a mág se bojí, že teď si to odskáče to taky.

"Tady máš, mágu, můj meč náhradní, ať jsme v tom souboji bezvadní!"
"Proč myslíš, že šermovat umím, co když na ostří poprvé čumím?"
"Utahuješ si ze mě, zlomágu, každou chvílí? Správný čaroděj to umí s holí i mečem jak Gandalf Bílý!"
"Poslední, co bych světu vzkázal bude, že všechny ty filmy bych zakázal'"

Tak začal nerovný boj učedníka čar a kouzel, co se marně osudu vzpouzel. Rytíř si s ním spíše hrál než aby doopravdy bojoval. Pak ho to asi začalo nudit, jednou ranou odhodlal se soka svého shodit. Chystal se jej dorazit, když ho musel princeznin křik zarazit.

"Nech ho jít a draka letět, že přežili, nemusí nikdo vědět."
"Staráš se o draky? Nesleduješ hru o trůny taky?"
"Jo, samo sebou. Teď je pusť a já půjdu s tebou."
"Víš, asi si to nevěděla, ale mám přitáhnout sebou jejich těla."
"Tak, tak nás dejme tomu, odvedeš všechny domů!"
"Mám jasné instrukce, k čemu tyhle obstrukce?"
"Budeš hrdina a můžeš se chlubit, žes zvítězil, aniž bys musel kohokoliv zahubit!"

Sláva je sláva, na té něco je, takže tahle skupina ve čtyřech zpátky putuje. Rytíř je moderní leccos ví a GPS má v helmě perfektní. Netrvá to dlouho, spíše chvíli, kdy se naparuje před králem, královnou a vůbec je čilý. Čaroděj končí za katrem, drak zase v kobce, zatím nic nejde hladce. Rytíř si užívá všeho povyku, však nečetl ve smlouvě malá písmenka ze zvyku. Měsíc uběhl jako chvilka a jen zírá, že se chystá jemu a princezně veselka.

Protože je to muž činu, odhodlá se k velkému zločinu. Princeznu že nechce za cenu žádnou, to raději uteče s prázdnou. V noci se vplížil do kobky a neměl pražádné okolky. Vzbudil draka a pár minut čekal, než té paniky ten plaz nechal.

"Takže raději než manželství bič, chceš, ať odnesu tě pryč?"
"Jo, je to dohoda na pohodu, co oběma přinese svobodu!"
"No jo, ale tady mám pravidelnou stravu a docela zázemí, po tomhle průšvihu těžko najdu další pracovní zařazení!"
"Není to jedno, vždyť budeš svobodný, každý nádech bude lahodný!"
"Víš, vzduch není krajíc, toho se nenajíš."
"Taky se můžu vzteknout a hlavu ti useknout."
"Neumíš létat a nevíš jak pryč, výhružky jsou prázdný kýč."
"Tak jinak, vím, jak budeme zajištění! Budeme prodávat pojištění!"
"Nemáš, ty lidský drobečku, tak trochu horečku?"
"Budu nabízet pojištění proti výskytu drakům a kdo ho nezaplatí, toho zemi drak uchvátí!"
"Jak to chceš provést v účinnost, to skoro smrdí jako zločinnost!"
"Párkrát se proletíš, to je postraší, k podpisu smlouvy to postačí. Kdyby objevil se jiný drak, pak mu dám s klidem na frak. V kvádru místo brnění pak se pohrůžky v obchod snadno promění."

Ti dva se na tom shodli vzápětí a drak pak ukázal křídel rozpětí. I s rytířem zmizeli během jedné noci a všichni hledali je jako cvoci. Těm dvěma pak kvetly obchody, čerpali z provizí solidní důchody. Drak časem našel dračici, rytíř rytířici, měli dráčata a pážata... no a i přes počáteční neshody, ti dva spolu chodí do dneška do hospody.

To princeznu a čaroděje osud čekal jiný, ač neméně podivný. Bez ženicha hrozila ostuda velkého ražení, na náhradní plán přešlo veškeré tažení. Princezna pak připomněla čaroděje vězněného a argumentovala, že svatba je beztak doživotí pro odsouzeného. Klec železnou vyměnil student za zlatou a získal tak nevěstu hubatou. Chtě nechtě, na to osud se občas neptá, navíc sám nepůsobí, že ho to snad deptá.

Král a královna časem předali své povinnosti a taky vyhlíželi další ratolesti. Ti dva panují jak nejlépe umí, student dělá, co může a princezna do displaye čumí. Při tom se tváří tuze hezky, když chatuje, či hraje gamesky.

Vše se zkrátka mění, to je tak dáno, stejně jako noc střídá ráno. Tak i pohádky mění svou tvář a kladný hrdina nenosí svatozář. Rytíři s draky vesele podnikají, princové klasičtí svatbám unikají. Princezny místo toho, by byly odměnou, jsou dnes za trest, za vyučenou! Závěrem pohádka malé poučení má, že všechno je jiné, než se prvním pohledem zdá.

Teď zvoní už zvonec a je opravdu konec.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Lina - 13. září 2014 15:39
edopruh037115.png
A to som už snáď ani nedúfala :-D
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.080193996429443 sekund

na začátek stránky