Andor.cz - Dračí doupě online

Sobotní ticho svírá v prstech malou můru
marně se snaží vymknout z bezcitného sevření
shoříme v pekle
protože všechny nátělníky jsou šedé.

Zazvoní zvonek
v kukátku ničí tvář, zpoza dveří ničí hlas
otevřu a vidím prázdnotu
ukousne si trochu mojí múzy a odejde
začíná to takhle dělat pravidelně
ráda bych jí poslala pryč
ráda bych jí neotevřela dveře
ale to by přeci bylo porušení zvyku.

Prohlídka tváří bývalých milenců
co po aktu podivně omládli
zatímco já nějak rychle stárnu
jsou Ježíši chodícími po vodě
zatímco já se plazím po zdech
plivu černé chrchle zklamání
ulpí na rozpraskaném umyvadle než je spláchnu
pak se někde pod výlevkou drží jako pavouci
až vypnu proud tak vylezou zas ven a v noci
vlezou mi ušima do hlavy
mám z nich strach
škoda že není nikdo kdo by je pro mě zabil
škoda že není nikdo kdo by zadržel mou ruku když otevírám dveře prázdnotě
škoda že.

Zlaté provázky
je to jako
nepřicházej, když stejně odejdeš
malování na zamrzlé okno
být silná
mám nějak suché ruce
byla bych nebyla tam kde jsem
a krém už nepomáhá
dlouhodobé opotřebení
žádá si výměnu stroje.