Ehm, tak takhle ne, vážení.
Aby bylo jasno, ocitáme se v budoucnosti. Mravenci planetu neovládli a ani nenastal Den zúčtování. Zatím co Arnold díky kybernetické protéze a umělému dvojitému srdci běhá rychleji a dál než za mlada, počítačová myš a klávesnice jsou prakticky archaickým přežitkem. Nahradily je holografické displeje nebo virtuální realita. Čipy se zavádí rovnou do páteře, po vzoru kabrňáka Nea.
Města jsou ohromná. Poblíž megapole New Angeles vyrostl na oběžnou dráhu dalekonosný výtah, známý jako Beanstalk – Fazolový stonek. Je to centrum obchodu na oběžné dráze. Měsíc i Mars jsou kolonizovány. A k tomu lidé vytvořili další svět. Svět ukotvený v síti superinternetového impéria. Nehmotný, a přesto smrtonosný.
Android Netrunner je sběratelská karetní hra pro dva hráče. Ale nejen to. Důvod, proč této hře věnuji seriál, je ten, že kromě skvělé hratelnosti taky schovává hluboký příběhový potenciál s chutí Shadowrunu, Matrixu nebo i Pokemonů, jakkoliv úchylně tato kombinace zní.
- Prodám data korporace, za devět kreditů -Účelem hry kupodivu není zničení hráče druhým jako třeba v Magic: the gathering. Proti sobě stojí jedna ze čtyř megakorporací a runner, příslušník jedné ze tří frakcí. Korporace má za úkol postupně založit, upgradovat a vyvinout agendy – úřady a oblasti, které jí dopomohou nejen k nezměrnému bohatství, ale i k popularitě, novým technologiím a vůbec stát se top jedna ve vládnutí světu. Agendy jsou ohodnoceny body. Kdo dosáhne sedmého bodu, vyhrává.
Runnerův úkol je stejný. Musí dosáhnout sedmi bodů agend. Ale oproti Korporaci nemá žádné možnosti, jak agendy založit nebo je vyvíjet. Musí je jednoduše ukrást. A kde jinde se dají takové agendy ukrást než na síti? Data jsou moc. Data znamenají vědění.
Takže jasné? Korporace agendu založí a runner ji po síti hackne a ukradne. Kdo dřív skóruje sedm bodů, bude sledovat svého soupeře, jak pláče.
Jenže tak lehké to není.
Korporace může před servery, kde instaluje data agend, vkládat programy, které agendy uchrání a získat tak čas k upgradu. Smrtonosné ledy. Tyto ledy jsou pro runnera nepříjemnou zkušeností. Bez vlastních naprogramovaných drtičů Ledů – Ledoborců (většinou viry nebo softwary) – by se z Runnera za chvíli stala slintající hromada sraček. Války se přesouvají do virtuálního reálna, tak jak to můžete znát třeba z Lukjaněnkovy Hlubiny nebo Gibsonova Neuromancera.
- Heimdall proti plyšovému dinosaurovi -Samotná hra je opravdu zábavná. Zvlášť s tím faktem, že Korporace svoje systémy zásadně „instaluje“ lícem dolů, takže vlastně runner neví, do čeho se hodlá heknout. Může to být tajná agenda, kterou si Korporace postupně vylepšuje, solí do ní peníze, aby ji pak mohla zhodnotit a získat body. Ale klidně to může být vražedná past a runner do ní doslova vlítne po hlavě. Stejně tak Ledy. Runner prostě musí být připraven na všechno a Korporace zase hodně blufuje. Souboj v závěru nezuří jen na síti. Korporace může Runnera vystopovat, zničit ho, několik Ledů mu může poškodit mozek nebo dokonce odpálit jeho cenné zařízení, slepené doma a pokupované na černém trhu. Takže hrajete divokou honičku na všech sférách, kdy využijete každičký bod k tomu, abyste co nejelegantněji obelstili jeden druhého. Protože nic není, jak se zdá. Nikdy.
Abych ale vysvětlil, co mě tak inspirovalo: jsou to hlavně runy, divoké výpady nadšenců a geeků. Runner se připojuje do virtuální reality a prožívá barvitě přesně to, co se na síti děje. Je to pro něj reálné, skoro jako ve výše zmíněném Matrixu. Před runem si naprogramuje Ledoborec a ten může vypadat jakkoliv. Jen si představte, na síti pak jdete s programem v podobě plyšového dinosaura chrlícího oheň, za zády metrový bumerang na kódové zámky, u pasu Cordianské ostří proti spleti falešných dat a nad vámi se z dýmu kyberprostoru vynoří Led. Gigantický Heimdall, strážce datového duhového mostu, velký jako barák. Co s ním uděláte? Naporcujete ho metrovým šurikenem nebo nasednete na plyšového dinosaura a vykoušete díru v podprogramu a uniknete?
Je to jen na vás.
- Potencionální dobrodružství-Sestrojovat tyto divoké programy pomocí zařízení nebo kontaktovat pokoutné zdroje černého trhu je stejně zábavné jako chystat runnerovi pasti za pomocí Ledů a skrytých agend. Ovšem pořád je to karetní hra. Má své pro a proti. Jak by ale Netrunner vypadal na Andoru? Možností je přeci tolik a inspiracemi mohou být nejen samotné karty, ale i krásné ilustrace na nich.
Nápad využít svět kybernetických válek jsem nedostal první. Samozřejmě už existuje několik knih na toto téma a další deskové hry, ve kterých vyšetřujete vraždy, řešíte kyberkorupci, nelegální klonování, práva robotů a vůbec všechny ty úsměvné věci, které by v dobrodružství prostě vypadaly skvěle.