Andor.cz - Dračí doupě online

Dreamcatcher - 08. dubna 2017 10:15

Beredur - 08. dubna 2017 09:41V první řadě díky za komenty! Snad by bylo namístě říct, že jde o skutečně první pokusy (což jsem nechtěla zmiňovat na začátku, abych se hned neodkopala). Jsou to tedy pokusy čistě intuitivní, které se formou příliš nezabývají, protože do této doby mě svazovala snaha o formu natolik, že jsem nebyla schopna napsat nic (je tedy dost možné, že jsem upadla do opačného extrému).
Nicméně jsem ráda, že přes všechny výtky (které jsou namístě) vyšel tento pokus vesměs kladně :)

Hele, já nevím. Sice na oko to je napsané hezky, i slova jsou užita hezká, ale poskládané v takovouto formu mi to příliš nevyhovuje. Téma a "poselství" básně je sice zřejmé na první pohled, hlubší obsahová stránka už se mi však tak dobře nepobírala. (Chápej - než jsem dočetl do konce, už jsem nevěděl, co bylo na začátku). Nejspíš to tak mám ale jenom já.
Některé části mi jsou absolutně proti srsti co do celkového znění. Např. třetí sloka:

"Ztratíš se v oceánu, ztratíš se v hlubinách.
Spasí tě velryba, vylétneš do oblak.
Ztratíš se v obloze, ztratíš se ve výškách...
a padneš na zem v bědných mrákotách."

Poslední verš mi zde prostě nesedí. Ty předchozí tři jsou celkem fajn, i když i s nimi je to také krapet nahnuté, ale čtvrtý bych vyměnil za něco jiného, slovíčka nahradil. A to se netýká jen této strofy, mohl bych na to poukázat i jinde, třeba i v té poslední. Ta se mi ale na rozdíl od této nelíbí celá (vyjma posledního verše - ten celkem ujde).

Nejčastější rada od zdejších bývá: "Než něco někam takhle sdílíš, nech si to ležet nějakou dobu v šuplíku, pak se k tomu vrať a podle sebe oprav." Mně to ale přijde jako blbost, rozhodně se tedy neboj ukazovat své výtvory hned po napsání, myslím, že názor třetích stran je zde dosti důležitý (v případě, že nepíšeš pouze pro sebe.) :-))

Rozhodně nechci říct, že je to špatné, to určitě není, líbí se mi to! Ale je potřeba ještě hodně věcí doladit, ostatně jako u každého. :-)

Ode mě je to asi všechno, měj se hezky.

První strofa je oproti jiným poměrně recitačně svízelná. Vztažné zájmeno jenž je spíše stylisticky již archaismus, v moderní poezii se téměř nezjevuje, a zrovna zde ve spojení se slovesem řekne vyznívá toporně. V celku by to bylo přijatelné, kdyby nedošlo k razantnímu rytmickému obratu, počínajícímu zhruba druhou strofou. A dovršení je patrné ve třetí strofě, kdy se objevuje jakoby náznak alexandrinu, jeho nepovedená modifikace. Dovolím si vložit jinou variantu:

Ztratíš se v pasátech, ztratíš se v hlubinách.
Spasí tě paryba, vylétneš do oblak.
Ztratíš se v obloze, ztratíš se ve výškách.
A padneš v tóninách, v kosmických mrákotách?

Z improvizované variace vyplývá, že tříbení lyrické myšlenky je diskutabilní. Připadá mi trochu ploché, bez lidské pochybnosti, bez tajemného podloží. Také posun od volného, hodně rytmicky kouskovaného verše, úsečného k téměř "hudebnímu" verši během tří strof spíše ukazuje, že jsi jako autorka nepromyslela klíčovou věc: vzhled a formu celkové kompozice, půdorys kompozice. Jako příjemce textu musím podotknout, že třeba (pravděpodobně nevědomá) vložka derivátu alexandrinu je slibná, ale téma je vcelku ohrané, motivy jednoduše vyjádřené, bez lyrické invence a nápaditosti, bez zajímavých slov, básnické obrazy jako by neunášejí, jako by jim scházela okysličená krev. Čtvrtá strofa je zajímavá svým zvážněním, opět rozkrájením rytmu, obsahovým rozpětím, ale jako by byla vytržena od tří předešlých. Jako by pro ni nebyla připravena půda (zdůrazňuji v motivech, ty nejsou ani variací, ani v čistých posloupnostech a analogiích, něco mezi). Zdá se, že se ti nedostatečně povedla gradace textu. Protože exklamace a řečnické otázky vybízejí ke kombinaci monologu a dialogu, ponoukají k hudební polyfonii, která zde trpí. Ale v něčem ten tvůj výtvor oblažuje.

Za mě první dvě strofy dobré, zbylé dvě strofy slabší.

Enderson - 28. března 2017 10:25
Díky. Ať už to má znamenat cokoli, beru to jako pochvalu :D
Je pravda, že jde spíš o takový pokus, takže jsem ráda, za konkrétní rozebrání,
další příspěvek snad bude ještě lepší :)

Obsahově a tématem je to řekl bych nadprůměrné, líbivé. První problém se objevuje v nesoudržnosti a zmatenému slabikování.
V první strofě o rytmu ani nemluvím, chtělo by to trochu zapracovat tam kde je to třeba. Na konci verše. Když totiž spoléháš na volný verš, je třeba se soustředit na rytmus a sladění jednotlivých slov. Není to tak snadné jak si kde kdo může pomyslet. Mým ústředním projevem je právě volný verš.
Od druhé strofy se začíná objevovat znatelnější repetice a z kdoví jakého důvodu družná vazba AABB. Neshledávám to dobrou volbou, měla jsi zůstat u volného verše.
Třetí strofa je jako vyvrcholení, myšlenka graduje, narůstá napětí a konec celé strofy bere dech, jen do chvíle kdy se stane strofa součástí celé básně. Počet slabik se ustálil a vypadá to trochu lépe než první strofa, jenže, zase je tu změna vazby na střídavou, a ty dvě slabiky co chybí v posledním verši by se dali využít pro mnohem libozvučnější rým než tam je. Současně se v každé další strofě mění gender a celé se to pak chová velmi prazvláštně co se celkové rytmiky týká.
Poslední strofa by měla být vyvrcholením a definitivním koncem básně, to se jí ovšem nedaří, neboť nabízí stejné gradování jako předchozí strofa. Se svou trojnásobnou repeticí, už by se možná dalo uvažovat o přehánění. O vazbě ani nemluvím, protože je znovu jiná. Zdá se mi, žebáseŇ je chaotická a bez řádu.
Každopádně, nemohu ji hodnotit jako celek špatně, jedná se o velmi experimentální kousek s hezkou myšlenkou a velmi zvláštní recitační obtížností. Hodnotím to jako místní nadprůměr.

Je to skvelé! :)

Potkan4* - 26. března 2017 09:13
Děkuju. Jsem ráda, že se to někomu zalíbilo :)

Líbí se mi to :)
Je užito vznešených slov, to mám rád. Osobně preferuji u básniček raději striktní rýmování, ale i tak je to pěkné. Když si představím nějakou skvělou písničku, tak jsou to doopravdy podobné pocity :)