Autor: DanielMikaelsonSekce: BáseňPublikováno: 30. srpna 2018 15:34Průměrné hodnocení: 5.8, hodnotilo 4 uživatelů [detaily] |
Plíží se tmou,
Skrýva se ve stínech,
Cítím jak tvář mou,
Ovíva cizí dech.
Hlasitě funí,
Jak kdyby běžel,
On však jen stojí,
Jak přikován by tu vězel.
Hledí mi do tváře,
Kamenný má výraz,
Já vidím, že pláče,
Jak slzy smáčí jeho tvář.
Poprvé zavzlyká,
Podruhé, potřetí,
Pláčem se zalyká,
Ach, jaké to prokletí!
Ten bezcitný výraz,
Změní se v muka,
Týraná duše pláče snáz,
Když majiteli srdce puká.
Srdce i tělo,
Celé se chvěje,
Je jako zapalené dělo,
K výbuchu spěje.
Shořela nit,
Dělo se prohýbá,
Nevyšlo však nic,
Jen duše omšelá.
Tělo se kácí,
Mrtvé a chladné,
Rána mečem krvácí,
Jeho zbroj celá rudne.
Duše se ztratila,
Pluje teď vzduchem,
Kterým směrem asi letěla?
Za peklem, či nebem?
| ||||
Ahoj, je tam spousta drobných chyb. Očividně začínáš jako ABAB, ale ve třetí strofě najednou: tváře, výraz, pláče, tvář. Tváře/pláče (ufff, to by ještě šlo ustát), výraz/tvář - to už nesedí. Rytmus, je to hloupé, ale platí poučka pro základní školy, pokud se nejedná o volný, nevázaný rým, či útvar typu sonet, pak počet slabik by měl sedět - mohou se lišit znělé a neznělé, což pak snese přednes, tento případ to však není. -- je jako (¨tři slabiky) se dá snadno nahradit pouhým 'jak' Uf, asi nemá smysl to vypisovat celé. Potenciál tam bude, myšlenka možná. Určitě bych to nevzdával, ale práce je před tebou spousta. |
| ||||
Enderson - 09. září 2018 11:01 Děkuji:) |
| ||||
Průměrná básnička, s jednoduchým tvarem. Místy pokulhává rytmus, ale není to nic hrozného. Hodnotím jako slabší nadprůměr. |
doba vygenerování stránky: 0.061905860900879 sekund