Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
Žena a vínoOblíbit
 | Autor: FistandantilusSekce: Z reálného životaPublikováno: 06. června 2019 22:17Průměrné hodnocení: 10, hodnotilo 2 uživatelů [detaily] |
Jedna věc schovaná v šuplíku, přemýšlel jsem jestli ji zde dát a pak jsem si řekl, proč ne. Jedná se o polemiku.
Doufám, že řekneme si něco taky a nenecháme venku plynout temné mraky.
Mluvíme tichými hlasy, ona, já a tisíce let horké spásy.
Plná je představ jako láhev nejlepšího moku, podoba je možná, ale asi mám něco v oku.
V tomto divném světě jsou i tací, od některých dary přijímá a jiným je zas vrací.
Je pro teď se mnou a já s ní, cítím ji a o ní sním.
Plná rozemletých bobulí a zavřená v tiché kobce, obklíčená jako sud železnou kopulí, valí se z Blatnického kopce.
Z krvavé lázně a dlouhé trati byla očištěna, ne však boží cestou, pouze lidskou rukou, byla přeměněna.
Připoutaná okovy ke dnu stonky leknínů, je živou vodou, barvou svých vlastních odstínů.
Odvrací žárlivé pohledy s přivřenými zraky, občas ledově dýchá a já taky.
Není echó, není včerejší, má ráda ticho, to ji konejší. Dokud ji neotevřeš, není tu celá.
Pozor! Může být nebezpečná jako lesní včela.
Je nesklizená, úroda malá, může být slámou, je plamen co sálá.
Je Vesmír ve Vesmíru, ticho a chlad jí svědčí, je dětský koutek, vstup na vlastní nebezpečí.
Je nejvyšší forma jakosti, je jakási šunka bez kosti.
Zůstane v sudu a dlouze tam zraje, je přes den mokrá a ve tmě taje.
Její trpělivost je výsada stáří, je nevinnou panenkou co dlí na oltáři.
Komplikovaná, složitá, nedobytná.
Žena je víno, víno je skok.
Je však života závazek, riskantní krok.
Šrámy na dřevě i duši si nechá, je navýsost krásná, je dlouhověká.
Je hluboká jako brázda, je občas plná a jindy zas prázdná.
Mnohdy pálí z ní na jazyku a ve snaze obejmout ji, ztrácím ji v mžiku.
Je to beran v úzkém pase, je to pevná důvěra v pomíjivém čase.
Poslední otázka. Není vše nadsázka? Je to vina či blud? Nyní jsme ve vesnici bažin a búd.
Rozpoznej mě a ochutnej mě. Přestaň. Nech toho! Měj mě!
Poznej mé tělo a vezmi mou duši, nejsem jen blázen co možná tuší.
Mohu být dar a mohu být stud.
Mohu být žena a mohu být sud.
Bůh nechť mě suď.
Opojení ...
vášeň ...
cit ...
pocit ...
pomíjivost ...
dokonalost ...
iluze ...
chuť ...
pachuť ...
hořkost ...
sladkost ...
porozumění ...
rovnováha a oblouznění.
O čem sníš a přemýšlíš má tajná lásko?
Tam, kde se víno sluní, tam přejde Měsíc brzy do Novoluní.
(Nikdy neposláno a nevyřčeno jedné holce).
Kláře.
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Hovorím to už dávno, priveľa ľudí, primálo osudov. Asi každý sme mali takúto lásku pri lahvi vína, ktorá nikdy ani netušila, čo v nás vrie. Podoba básne s vínnym pohárom dúfam nie je náhodná. | |||
na začátek stránky