Andor.cz - Dračí doupě online

Plameny hoří po blankytu.
V parách běží,
utíkají pochodni.
Město,
spíš městys, frčí
a Peče peří.

S větrem přitančí modrý slon.
Po železe, kam mě sveze?
Na konci dveře -
Krok -
Hned se trhne.

Dvoupatrový tunel
proletím jak nic.
Studený vítr hučí,
letí letadlo
ostrá zářivka bzučí…
(jako břitva)

Stolek s odpadky je sick
a Modrozelená Nicol stéká po stěně
obojí pod oknem.
Za špínou je fialová.
Velim tomu
Antišmoula

Jaké druhy rakoviny?
Tak jaké?
Máv rukou.
V tunelu moře modrých křesel
a na začátku
dvě řady černých
s fialovými nebesy.

Jedenáctá třída
Píď šest
a hvězdička CPT
Jízdenky slouží,
… k čemu asi slouží?

Jen tak tady sedoležím
sedm schodů od něčeho;
něco víc…
Pro koho?
Pro koho to vlastně je?
Přistání a odporný písk.
Start a vzlet!
Za křiku antilop
a slon je pryč
- jako když brečí mozkomor -

Šustí krok, vrčí zip
cvrčci a jediný co mlčí
je židovský krchov.
Přede mnou na stole
rudá lajna mraků
jako koks

Fialové a bílé květy červů
trčí do prostoru
cítím jak starci různých vyznání
pozorují mrtvé židy
a čekají až se s nimi shledají

Hřbitov uvnitř zdí popínavých rostlin
hostí diskotéku cvrčků,
randál prázdných sudů
od piva a světýlka.

Světýlka v zemi
červený, modrý, zelený.
“Pujč si mě!”
Štítovou Třídou naproti přízraku bez zubů
s rukou rychlejší než tělo…

Zde! Advokát.
Rychlá bílá kára.
Krmiva, krmiva…
Krmivo.
Lidi jsou krmivo.

Muškáty.
Rudé muškáty hyzdí krásu
špinavé ulice oprýskaných domů.
V temnotě Jas servisu a
slizké vtipy opilců.

Zvláštní úterní ticho večera
ruší čokl kdesi.
Odkudsi z dálky.
Podstatou slepé ulice
kráčím, abych se dostal…
dál.

Realitní Evropa
a dva tisíce zámků na prodej.
“Tfuj!” plivu.
Pětikilo na stůl,
duši k tomu.

Chvátám, neboť:
“Lenin žije!”
Z Vietnamu pryč.
Přiznat prohranou válku.

Týpek v trenclích, jinak nic
popíjí Braník na vitríně.
Proč nejde domů?
Jaká je jeho svízel?
A má vůbec domov?
Ach…

Dneska všechno roztálo
dokonce i bílý bueno
brčko bublá
a pak srk
čvachtá listí
škrt.

To básníkovo dilema
pořád nikdo nevidí
ale…
i na vinicí bez vína
sklízím hořkosladké hrozny.

Jsem umístěn ve sklepení.
Stříbrný komín
mě zbaví hnisu na tváři.
Snad jsem asi-doma.

Tajemství je v tom
nic nemít
Jen si vzpomenout…
jak začíná Báseň
Jsem antišmoula,
včela
a z prsou smývám
bílou krev barokního monstra

Harpie žije
a krůpěje kanou…

Plejtvák.