Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Projekt(íček) 16: Tumiran, Bard, Eithné, SargoOblíbit

wel1d5kk1aaa19357.jpg

Autor: Sargo

Sekce: Projekt(íček)

Publikováno: 21. srpna 2020 09:58

Průměrné hodnocení: 10, hodnotilo 1 uživatelů [detaily]

 
"Vezmi černou slepici" podruhé.
I tady díky všem za účast - a příště zas! :-)
 
Vezmi černou slepici - Tumiran -

Zpod černé kápě jako dvě bezedné propasti zíraly na nádvoří Louvru dva prázdné oční důlky a propalovaly se hrací plochou. Smrť sám seděl na jednoduché bílé stoličce, jako vyřezané ze slonoviny. Až bližší zkoumání odhalí pravdu. Byla z lidských kostí.
Aréna byla pokryta šachovým vzorem a figurek v životní velikosti se na ploše zračila celá plejáda. Šachy však připomínaly jen vzdáleně. Byl tu třeba trpaslík. Jeho záměna s klasickým „pinčlem“ byla ovšem nemožná. Jednak tu byl jeden jediný. Dále byl do nejjemnějších detailů vyveden jak jeho vous a výraz obličeje, tak veškerá zbroj a dvě ohromná kladiva. Vedle něj medvěd. Věřili byste mu každý chlup, natožpak dráp. Černému i bílému. Pak hydra. Sotva se na své pole vejde. Kyklop by se mohl zdát jako zástupce krále, jenže jím to zdaleka nekončí.
Všechny figury naháněly hrůzu. Kdokoli by se ocitl na šachovnici, dostal by jednoduše řečeno brzy mat. Jenže hrací plocha není obehnána žádnou vysokou zdí jako v koloseu, ani klecí s bodáky. Nic takového. Jen uhlazený žlutý písek. Stejně jako na všech cestičkách zámecké zahrady.
Protivníkovo sedadlo, obsidiánový trůn, zel prázdnotou. Stejně jako Smrťův pohled. Bylo nemožné, že by se mistr sekáč dostavil dřív. Ten chodí, jak je známo, vždy v pravou chvíli. Teď ovšem vytáhl malé přesýpací hodiny a články prstů zabubnoval na lebku. Ne svoji. Na opěradlo.
Vtom na písku zaskřípaly kroky. Dvoukvítek byl oděn do veselých barev a pod paží nesl černou slepici.
„OBĚŤ?“
„Kdepak. Jen jsem si říkal, že tentokrát mírně pozměníme pravidla hry.“




On - Sargo -

„Jdi ty. Jsi černá, nebudeš tak vidět!“
Jen neochotně se slípka vydala k lesu. Slepice v noci sama v lese… šílenství. Ale všechny už opravdu moc potřebovaly vědět, kam Kohout tak často mizí a proč se vrací až nad ránem. Bylo to divné a podezřelé – nemohly to nechat jenom tak.
Statečně se prodírala náročným terénem směrem, kam zmizel On, srdce všech šampión, hvězda celého dvora, Kohout s nejúžasnějším peřím v kraji.
Pak ho konečně zaslechla. A víc než to: špitání, pohihňávání, kvoknutí, ňafňutí – a mezi větvemi se ve slabém svitu měsíce mihlo něco rezatého.
Lišák?!
Srdce se jí zastavilo. Ubohý Kohout! Dnešní návštěvu lesa splatil cenou nejvyšší.
Zoufalstvím nahlas kvokla a zvuky rázem ustaly. Po chviličce z křoví vylezl Její Kohout. Byl pocuchaný a udýchaný a díval se na ni dost zaskočeně.
„Ty žiješ!“ vydechla šťastně. „To jsi… přepral Lišáka?“ Její pohled už nemohl být obdivnější. Z křoví se ozvaly zvuky, jako by se někdo dusil.
„No, my… vyjednávali jsme,“ vyhrkl Kohout. „O…“ zarazil se.
„Neutrálním území,“ ozvala se z křoví nápověda. „Hele, vezmi tu svou černou slepici a zmizte, než se zapomenu…“
„Neměla jsi sem chodit,“ drtil Kohout v zobáku, zatímco ji hnal zpět ke statku.
„Bály jsme se o tebe…“
„Dobře, ale už to nikdy nedělej, jo? My… vyjednáváme. Jsou to… složitá jednání.“ Při těch slovech mu samým odhodláním žhnula pírka na lících.
V duchu si slíbila, že ona i všechny slepice budou snášet jako nikdy dřív – ať vidí, jak si ho váží! Úžasem nad jeho obětavostí ani nemohla popadnout dech.
Vždyť takového Kohouta jinde nemají.




Vezmi černou slepici - Bard -

Vezmi si černou slepici
a namaluj jí bílé pruhy,
pak na bílého kohouta
použij všechny barvy duhy.

Grínpísu by se nelíbilo,
určitá naděje však žije,
že tohle umělecké dílo
zakoupí do Národní galerie

Zjitřené emoce se těžko zklidní,
ta představa mě, přiznám, láká,
až slepice tvá zebroidní
posere obraz od Knížáka.

Však od široké masy kolem
uznání dočkáš se jen stěží,
pro ně už navždy budeš volem,
co patlá barvy po drůbeži.




Vezmi černou slepici - Eithné -

"Teto..." Květuška se za ní přišourala s výrazem spráskaného psa. "Ono mi to zase... tóó... no, bouchlo."
Abladiela si ani neuvědomila, jak hrozivě se k ní otočila, dokud jí z napřažené vařečky neukápl mločí sliz a Květuščin pohled nezůstal fixovaný na onen nástroj, místo aby se rošťácky zasmála nad loužičkou na podlaze. Proto se nadechla, vydechla, velmi řízeně se nahrbila do obvyklého postoje a povzdechla si: "A opravdu jsi postupovala podle receptu?"
"Jo!"
"Určitě?"
"Doopravdicky opravdu!"
"Tak mi to pojď ukázat..."
Musely přejít dvůr, aby se dostaly na místo, protože po několika prvních lektvarech Abladiela připustila, že narozdíl od ostatních učednic Květuška skutečně nemůže vařit ve vlastním pokoji. I dnes, stejně jako včera a předevčírem, byly stěny kůlny ohozeny...
"Co to je?" užasla Abladiela jako už mnohokrát.
"Nápoj mámení!"
Abladiela popošla ke stěně, přejela po jednom cákanci prstem a vyšla ven na světlo, aby si ověřila, že ji zrak neklame. Neklamal. "A ty třpytivé kousky?"
"To je Zora."
"Co prosím?"
"Zora. Já si s ní a s ostatními slepicemi ráno hrála na víly, víš. Tak jsem jim obarvila peří... na třpytivo..." Květuščin hlas se postupně vytratil, jak se Abladiele rýsovala na čele stále hlubší vráska.
Abladiela mlčky ukázala na tabuli, kdy byl rozepsaný postup na přípravu nápoje mámení: Vezmi černou slepici...
"Jenže to je tak nudná barva, teto! A ty jsi mi slíbila, že mě bude učednictví bavit! Že mi napíšeš lektvar na třpytivou slepici, viď že jo, prosím prosím?"
Možná nastal čas odejít do důchodu a stát se ježibabou.



 

Komentáře, názory, hodnocení

Bard - 11. října 2020 18:33
ikonagamma1684.jpg
Eithné - 01. září 2020 20:34
Tak vývárek... ten samozřejmě můžu, ale tohle smrdělo seškvařeným peřím, pařáty a kdoví čím ještě. :-P
 
Enderson - 11. září 2020 18:08
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
Tumiran: děkuji, opravdu jen toto.
Sargo: hele já bych opravdu rád věděl co tam dělali; protože moje představivost mě přivádí k opravdu nechutným závěrům.
Brad: bravo :D nejvtipnější kousek z celého projektíčku.
Eithné: skoro jako bych četl o svém dívčím dvojčeti. :D
 
Sargo - 06. září 2020 13:25
wel1d5kk1aaa19357.jpg
Tumirane, moc fajn, svět z nejvděčnějších. Ale tolik otázek...! :-D
Barde, tvá letitá oddaná fanynka tě zdraví do vany, tohle pobavilo opravdu velmi... nejsi jediný, koho ta představa láká :-))
Eithné, tohle je žánr, ve kterém zdatně trousíš perly, je to bezvýhradně skvělé. (A "Abladielu" si s dovolením někam vypůjčím.) :-D
 
Eithné - 01. září 2020 20:34
dub2857.jpg
Bard - 01. září 2020 14:57Zobrazit/Schovat reakci
Copak ty nejíš slepičí vývar? Uznávám, že na lektvar je to netradiční, ale co už ji má chudák Abladiela nechat vařit jiného, když ta holka vyhodí do vzduchu i kotlík s polívkou! :-D
 
Bard - 01. září 2020 14:57
ikonagamma1684.jpg
K Tumiranovu příspěvku: Někdy si říkám, že by se Sargo měla polepšit s tou maximální délkou příspěvků. Chci vědět, jak to Dvoukvítek se Smrtěm protentokrát skoulel. Proto apeluji na příslušné autority, aby hodně rychle vymyslely patřičně použitelné téma, které by ti dovolilo navázat dalším tahem. ;-)

Sargo: Některé věci mají správně zůstat pouze v náznacích. Proto apeluji na příslušné autority, aby hodně rychle vyhlásily téma, které by ti nedovolilo v příběhu tohoto obdivuhodného "vyjednávače" pokračovat :-P

Eithne: Nápoj mámení z černé slepice? Ble! To zní příšerně. Doufám, že aspoň další ingredience jsou pitelnější. :-D Krásně napsané.

Děkuji, bavil jsem se.
 
Fistandantilus - 26. srpna 2020 14:28
fuck_y2031.jpg
Tumiran: vynikající.
 
Tumiran - 25. srpna 2020 23:56
thief058182.jpg
Klaním se až na zem, lidičky. Je tu cítit lehkost a vypsaná ruka. Cit pro jazyk i rým a velký nadhled.


Sargo si se „svým“ tématem pohrála nejen k pobavení sebe sama. Jistě se zadostiučiněním přijme i mé pobavené smeknutí pomyslného klobouku.

Bard dostál svému nicku. Básní mu to. Trefná kritika pohlavárů, jejichž talent je více než rozporuplný. Bravo.

Eithné dokazuje, že ani jí nedělá tento krátký povídkový útvar žádný problém. Naopak. Krásně vystavěný text, uvěřitelné postavy, ani slovo zbytečné. I pěkně zvolená jména. Zkrátka do detailu.

Je mi ctí, že jsem se ocitl v takové společnosti.
Těším se na příště!

Velanis - 25. srpna 2020 16:13
Na Pratchetta není nikdy pozdě. ;-)
 
Rešaja - 25. srpna 2020 20:29
reaja5657.jpg
Při vyhlášení projekt(íčk)u jsem si říkala, že by to chtělo aspoň jednu šachovou černou slepici, ale pak na to úplně zapomněla a u Tumirana si celou dobu říkala, jak do toho ta slepice zapadne. A zapadla velmi dobře, četla bych i dál, kdyby to jen šlo. Sargo hodně pobavilo. Čtivé, vtipné a asi úplně nejslepicovatější. Bardova báseň super, poslední řádek mě dostal. :) A povídka Eithné je velmi povedená. Květuška je se svým barvením na třpytivo a hraním si se slepicemi na víly neuvěřitelně roztomilá. Tahle várka se hodně vydařila. :)
 
Velanis - 25. srpna 2020 16:13
velanis9354.jpg
Vzhledem k tomu, že neznám Zeměplochu, ták... jsem první text nepochopila, ale poslední věta probouzí zvědavost i ve mně. Vážně bych docela ráda věděla, co se s tou slepicí stane... a jak moc zamotá šachovou partii.
U druhé povídky jsem se opět dostala do té rozesmáté nálady, jíž jsem nabrala vedle. Kohout se jeví jako pěkné kvítko :D Cassanova z kurníku :D
Báseň od Barda mě dostala do kolen svými výborně mířenými verši... neumím vyjádřit, jak lehce a nenuceně působí a přitom umí předat to, co má.
Poslední text na mě opět působil hodně reálně - co se posav týče - a musela jsem se smát :D Naprosto s chudákem tetou soucítím :DD
 
Eithné - 24. srpna 2020 09:39
dub2857.jpg
Znovu opakuji, že je to výtečné téma - i tady jsem se smála od začátku do konce. Tumiranova Zeměplocha pobavila, zajímalo by mě, co Dvoukvítek hodlá s tou slepicí vymyslet. U Sargo jsem se pochechtávala nahlas, té se povedlo zpracovat téma, o kterém bych nevěřila, že je možné napsat tak čtivě, a na Kohouta rdícího se... odhodláním... asi jen tak nezapomenu :-D A Bard je dokonalá tečka skvělé várky - úžasně vypsaný styl, velmi případné (to je hrozný slovo, ale nevím, jak to popsat jinak), a ze vší té fantasy mě to vrátilo do současnosti bez toho, abych se přestala usmívat.
Skvělá várka!
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.072371959686279 sekund

na začátek stránky