Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
Vyznání Oblíbit
 | Autor: EndersonSekce: BáseňPublikováno: 18. března 2021 18:29Průměrné hodnocení: 8, hodnotilo 1 uživatelů [detaily] |
Stejná myšlenka, dvě formy.
@2020
@2020
Vyznání
Cítím to jako dotek konečkem prstu
na zádech, krku, na pažích
slaboučký průvan, jako když
mě pohladí mlha, jsou studené
a teplé, jindy veselé a smutné,
tancují mi po pokožce
mezi chloupky na lýtkách a
předloktích, mezi prsty a
za uchem, šimrají a mrazí
mám strach a cítím radost
pak se to změní už to
nejsou dotyky.
Už se mě to drží
pevně k tomu přilnu
potom to nejsem já…
jsem to já, ale jakoby loutka
jsem lehký a ovládán
tím
a vím, že když nebudu
poslouchat a psát, tak
zemřu
-jenže nevím jak-
Vyznání (2)
Vyznávám se,
vyznávám se Vám co čtete mé řádky.
Vyznávám se ve volném verši.
Píšu propiskou co i svítí,
To své vyznání –
Klaním se uctivě, klaním se pokorně
Klaním se Vám padlým Poetům české země.
Klaním se divnou písní.
Vaše pera (s inkoustem) na cestu mi svítí,
cítím vaše vyznání –
Orodujte za mou duši.
Orodujte za mě v básnickém nebi.
Bych mohl postát v vašich řad.
Ze svých hříchů píšu odpustky,
to je mé vyznání –
(Pokud nebudu mravenec)
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Co cítíš v sobě?, nevím!, co cítím k tobě? nevím, snad pouhá svíce hoří u mé postele, nevím proč mám pocit, že až zhasne, půjdu cestou dál, kde už to neznám, kde půjdu poprvé. Snad mě někdo doprovodí, snad mě chytí, budeš to možná ty má dávná múzo, jenž byla si u zrodu všeho co v životě za to stálo, a bylo toho málo. Vzduch, který jsme spolu dýchali, byl tak svěží, lahodný a vzácný, a Tvůj pohyb byl tehdy tak ladný a vnadný, jako když se naše pohledy poprvé střetly mezi lehkým vánkem a šumění listí před přicházející bouří, která s námi zatrásla a vzala nám poslední víru věrit v něco nejen lidského, ale i božského. | |||
| ||||
| Trochu mě mrzí, že zrovna tohle nezanechalo v nikom dost pocitů, aby mi tu napsal pár (ne)vlídných slov. | |||
na začátek stránky