Andor.cz - Dračí doupě online

Každou noc se mnou jen tak tančí,
na písně co té víle občas skládám,
ráda směje se a zívá mi do uší,
že nesmrtelní v noci nespí.

Nám se zdává jak umíráme
slastí spolu sobě v náručí.
K ránu sami se týráme,
opouštění samotu nás učí.

Purpurová křídla dávno nesní,
hřeben prameny vlasů hrubě mučí.
Je tam někde, já jsem bez ní,
když ten třetí do hlavy jí hučí.

Slunce svit, hluboká propast temna,
když ji slyším, zvedám zlobu ze dna.
Srdce ven se škube, mysl temná
k smrti se tulí a to už pláču u dna.

Není pro ní víc než maso, víc než tělo.
Bez viny si tančí, prý se to smělo.
V hrníčku jen jednu chce mít duši,
ostatní jsou na hraní, to rve mi uši.

Čekám na dně řeky do setmění
až den v temnou noc se změní,
tu přijde můj čas, dnes ne snění;
vražda už je v hlavním dění…

Den se páchne pachem mordu,
tichý splín stíní všechhnu barvu.