Andor.cz - Dračí doupě online

Máš peníze? Máš jich opravdu hodně? Nevíš co máš dělat? No to je jasné, dobrodruh jako ty přeci potřebuje něco na uvolnění. Kurňa, vždy» si už celé dobrodružství neviděl krásnou slečnu? A co teprve neviděl, jakou dobu jsi si nešáhl na pořádný kus masa? A co víc, ruka už tě bolí a kámoši ti pořád nadávají a» chodíš hodně daleko od družiny, ale tam je nebezpečno. Víš kde je bezpečno? No přeci v náručí krásné slečny, která dokáže ukonejšit tu největší bolístku.

O těchto místech se na ulici moc nemluví, ale všichni vědí že tam jsou. Zapadlá a ošuntělá, nebo velká a zřetelná. Obyčejní lidé chodí kolem a plivají na zdi, holky z ulice zde najdou práci a mohou si něco málo vydělat. Veksláci a pasáci, to jsou lidé těchto míst. Slézají se tu lidé z mnoha vrstev, za tím jedním.

Ty jseš jen jeden z mála. Jeden z velké řady lidí čekajících na útěchu a pochopení.

Už dlouho toužíš po dobrém kousku masa, po něčem co tě může zahřát a ukonejšit bolístky z nedávného dobrodružství. Pomalinku se přibližuješ k onomu domu. Vzdouvají se v tobě slastiplné pocity při pomyšlení na nedalekou budoucnost. Přicházíš k velkému domu, na kterém ční nápis Nevěstinec U Staré herky. V tu chvíli si pomyslíš jejda, to zase bude doufám, že bude aspoň lepší než ta minule. Ještě se naposledy smutně podíváš na měšec natřásající se na tvé dlani, ale ty víš, že rozhodnutí už padlo dřív, než se peníze dostali do tvých rukou. A tak sbíráš odvahu a otevíráš dveře.

Jak pomalinku otvíráš dvířka zevnitř se line krásný vzdoušek, ne sice čerstvý, ale ani to není ten vzduch co v podnicích takového to typu najdete. Jemně provoněná místnost tě okamžitě udeří a na chvilinku omámí. Pomalinku jdeš dopředu a rozhlížíš se kolem sebe. Místnost nádherně vyzdobená, na zdech visí gobelíny s ženskou tématikou. Uprostřed místnosti putuje nádherná světelná koule, která osvětluje celou místnost krásným jemným světýlkem. Po stranách jsou vyvýšená místa obklopená polštáři, dekami a krásnými ženami. Tak krásné, že se ti o nich pomalinku ani nesnilo, ty křivky jejich těla, zadečky jak mají být. Co hůř, na sobě mají jenom malinkatý předhůzek přes zadeček, jinak jsou tak jak je příroda stvořila. Leží, mazlí se a hladí se se zdejší klientelou. Jenom se na tebe podívají, ani nevíš co se jim honí hlavou(„To je kanec. Toho chci já! Jejda ach, já ho musím mít“). Když vidíš ty nažhavené těla, které čekají na někoho kdo je pořádně zchladí. Jdeš dál k paní, která vypadá, že by u tomu mohla velet.

V tom ti ovšem zastoupí cestu dva chlápci, svalnatí a nevypadají, že by tě chtěli zrovna pozdravit. „Zapla» 10 zlatých a můžeš dál.“ řekl jeden velmi hrdelním hlasem. To už ovšem ty nerozhoduješ, ruka nějak sama sklouzává k měšci a vyndává zla»áky, zatímco se pořád díváš na krásu jejich těl. A teď se to stalo, vaše pohledy se setkali. Tak nádhernou slečnu jsi snad ještě neviděl, přes sebe má jako všechny ostatní jenom dečku přes boky, její nádherné ňadýrka akorát do ručky, tvář přímo k zulíbání, a nádherně ploché bříško, kde v pupíku má nádherný diamant. Díváte si vzájemně do očí, cítíš údiv, krásu. Vidíš, že její oči sklouzly na tvé přirození, olízla si rty a rukou zakroužila přes její ňadra. Přistoupila k tobě, prohlédla si tě od hlavy až k patě, těma jejíma nádhernýma kukadlama. Naklonila se, přičichla si k tvým vlasům, to se její bradavky dotkly tvé hrudi. V tu chvíli by si s tebou mohla dělat úplně co chtěla, cítíš ty dvě nádherné bradavky na svém těle. Rukou ti projela mezi vlasy a pomalinku sjíždí dolů, krouží kolem tvých bradavek a sjíždí rukou až k tvému přirození. To už ovšem máš náčiní dávno připravené k dílu, vidíš, jak když zatlačila v onech místech, výrazně poskočilo srdíčko. To už ovšem ty nevydržíš, chytneš ji a začneš ji líbat. Líbali jste se dlouho, tak rozžhavující polibky, které tě přímo vysávaly. Hrála si s tvým jazykem jako s loutkou, a přitom bylo vše krásné a nenásilné. Pustil jsi měšec na zem a následoval jí do jejího nádherného pokoje, drželi jste se za ruku a jenom jsi jako v transu sledoval její krásně se pohupující pozadí. Je ti jasné, že jste si oba souzeni, ta krásná osůbka v tvém náručí, konečně se završí ta dlouhá absence, ale hlavou se ti jenom honí ona a nikdo jiný. Pomalinku vstupujete do její komnaty, tam se k tobě znovu otočí a začínáte se znovu líbat, vášnivě a emocionálněji než předtím. Obratně ti sundává věci, kdežto tobě jenom stačí zatáhnout za jeden provázek. Ruky jí po tvém těle běhají a hledají ona slastná místa největšího uspokojení …