Andor.cz - Dračí doupě online

Na Pragocon jsem dorazil v pátek asi v deset večer spolu s dvěma kamarády z Kultu Fantazie. Nejdřív jsme si zahráli na RPG na živo, mezi návštěvníky jsme sháněli různé questy. Nejdřív jsme slyšeli, jak se nějaká skupinka baví na chodbě o larpu, a tak jsme se jich, vyzbrojeni kopií Glocka, ptali, jak se na ten larp dostat, a oni nás odkázali na Ambeřana. Na toho jsme se po chodbách ptali a netrvalo dlouho, a zjistili jsme, že má přednášku a že tedy máme smůlu.
Tak jsme tak bloumali po chodbách, zdravili známé a pistolí ohrožovali neznámé, až jsme náhodou zabloudili do místnosti Andoru. Náhodou zabloudili není zrovna úplně přesný termín – po celém Pragoconu byly rozvěšeny VELKÉ plakáty Andoru. Tak jsme se vyrazili podívat, co že to ten Andor je.

První věc, která nás překvapila, byla, že na to, kolik reklamy bylo na Andor na celém conu, není v programu o nějakém Andoru ani zmínka. Ale co, místnost jsme našli celkem snadno, prostě šipky na každém kroku udělají své. Nad dveřmi do místnosti byl samozřejmě plakát. Ještě jsem vlastně zapomněl popsat ty plakáty, což je pro další popis důležité. Takže plakát měl asi tak 1,20 na 1 metr, byl v černo-červených barvách, byla na něm postava v plášti vystupující z mlhy, nebo něco podobně atmosférického, nápis Andor a hláška „staň se hrdinou či bohem“. Prostě celkem velmi kvalitní fantazy plakát. Takže si to představte, stojím před místností, která má takovouhle reklamu a bral jsem za kliku.
Vstoupil jsem do místnosti, a tam... a tam seděla banda lidí v kolečku a hrála pantomimu. Tak jsem se přidali, to dá přeci rozum. Pak jsme dlouho do noci a do rána hráli hry jako třeba na blázny (což nám šlo docela samo) a spoustu dalších. K ránu jsme se šli zapojit do hry Lemmings na živo, vysvětlovat to nebudu; kdo zná Lemmings, pochopí, kdo ne, má smůlu. A samozřejmě že Andoráci musí mít pořád něco navíc, takže najednou, bez jakéhokoliv pokynu shora, vznikla odbočka, která vedla přímo do Andorské místnosti a kterou jsme samozřejmě využili.
Tahle hra se hrála asi kolem druhé hodiny ranní, takže ti úplně unavení už spali a další odpadlíci to zalomili zrovna po téhle hře, další ještě pokračovali v hraní, nebo povídání, nebo zpívání s kytarou, nebo hraní deskových her, no prostě rozpad na menší skupiny.

Druhý den se pokračovalo v podobném duchu, dozvěděli jsme se, kdo je na Andoru opičí král a podobně. Odpoledne byla přednáška o Andoru. Kromě toho, že se připravovala prakticky za běhu, o ní také prakticky nikdo nevěděl. Mám takový pocit, že ani ti, kdo ji měli připravovat. Například Eskel vypadal dost překvapeně a ne moc potěšeně. Ostatně to, že bude nějaká přednáška, nikde napsáno nebylo a rozhlašovalo se to po Pragáči ústně.
Na začátku bylo čtení začátku nového románu od Zaka hraného Bajčou, Tholdrinem a Delíkem - pro navození atmosféry - a pak už začala vlastní přenáška. Přednášel Eskel s Tholdrinem a přednášeli dobře a hlavně i k věci. Ale, a je to opravdu veselé ale, pro koho přednášeli bylo nejlepší – lidí, kteří o Andoru nic neví, tam bylo i se mnou přesně pět a pořadatelů tam bylo kolem patnácti... No prostě veřejná přednáška.
Další dobře ironické pokračování se odehrálo večer, kdy se jedné z dvojčat (nevím která z nich - má kratší vlasy) ptali nějací kluci před Andorskou místností, co že je to ten Andor, a ona jim dala soukromou půlhodinovou přednáškou.
Pak už se jen hrálo a kecalo a lidé postupně odpadávali spát a mně se to také asi v pět hodin stalo, protož všichni už spali a Lamberta, který nespal, jsem nemohl najít. Ostatně to nevadilo, protože se mi stejně asi za hodinu a půl připomněl, když nás probudil.

V neděli už se prakticky jen hrálz deskovky a bylo cítit, že zas jeden vydařený con končí. Ostatně každý con musí mít svůj conec. A všichni se rozjeli do svých domovů, a» už je to v jakémkoliv horoucím pekle. Samozřejmě že toto není zdaleka všechno, co se dělo – noční akce s tuší a štětcem, Vikingové, a vůbec spoustu dalšího jsem nepopsal, ale to máte smůlu – měli jste tam být.