Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
Jedna Jediná SlzaOblíbit
 | Autor: Forget.to.forgiveSekce: PovídkaPublikováno: 12. června 2006 16:55Průměrné hodnocení: 7, hodnotilo 4 uživatelů [detaily] |
Depresivní HP ff (jinými slovy fanouškovská fikce na téma Harry Potter :) ).
Jen jedna jediná slza... Slza, pro kterou snad ani svět neznamená nic. Jen co vznikne společně s lidským neštěstím, zlobou nebo dokonce i štěstím, zanikne na perle»ové pokožce.
Další, další a další nevinně stékají proti její vůli. Je moc hrdá na to, aby se pro někoho roztřásla vzlyky, spíš se jen klepe popíranými emocemi.
Láska? Nenávist? Lhostejnost?
Jako kus ledu plovoucí na rozbouřené hladině moře převalující se na vrcholcích slané pěny. Jako ohromná kra potápějící lodě plné štěstí. Jako zamrzlý oceán. A ona je ledoborcem...
Jeho srdce nemohlo být přeci z kamene, dřív bylo hřejivé a přívětivé - dokud jí nenapsal strohý dopis s pouhým obsahem: Je konec.
Srdce... Pořád ještě může to svoje zastavit, nemusí se utápět v hořkosti. A navíc - konec je vždycky novým začátkem.
Prudce rozrazila dveře. Pod nárazem kliky opadla část rozpadlé omítky jejich starého domu. Už i tohle místo nemohla vystát. Nehty se zarývala do světle modré stěny, loupala, rvala ztrouchnivělé pálené cihly. Jak bylo šlechetné, že jí tuhle barabiznu nechal!
Vyčerpaně padla vedle sutin a zuřivě oddychovala. Nevnímala ruce rozdrásané do krve ani bolestivě zlámané nehty. Nevnímala nic, co se fyzického světa týče. Vztek jí stoupl ještě víc v žilách, ačkoliv se ho snažila vypudit. Odhodlaně vstala a zamířila dál v započaté cestě. Dělilo ji jen pár kroků.
Posledních kroků...
Uchopila špinavý nůž. Křečovitě semkla v dlaních rukoje» a pozvedla čepel do úrovně očí. Soustředěně si prohlížela ostří lesknoucí se ve slabém měsíčním světle.
Zhluboka se nadechla, ještě lehce nůž pozvedla a... Uvolnila sevření, nechávajíc nástroj spadnout na zem a odmrštit se kamsi do temného rohu.
Pro něj se přece nezabije! Jen by mu tím prokázala službu.
Hrdost? Egoismus? Strach?
Smutně si povzdychla. Po chvíli útrpného ticha zmučeně vydechla. Nádech. Výdech. Nádech, výdech. Ještě chvíli stála v kuchyni, do které jenom rozbitou okenní tabulkou pronikal svit luny. Její stín dopadal kostrbatě na zlámané dlaždice na podlaze.
Již o trochu klidnější se otočila a vyšla ze dveří. A» si táhne třeba k čertu! Dokáže žít bez něj!
Nebo ne?
"Slečno Greyová?" ozval se za ní potichu ledový hlas. V obrovském šoku se chtěla otočit na nově příchozího. Než však stihla jenom křečovitě trhnout hlavou, do jejích zad narazil proud zeleného světla.
Muž s dlouhými světlými vlasy a ocelovým pohledem tělo kopnutím převalil na záda. Zrak mu padl na zšedlou tvář, suché, polámané vlasy a vyschlé rty.
"Tak takovouhle ubožačku jsem musel Dracovi zlikvidovat? Myslel jsem, že má lepší vkus..." utrousil plivaje dívce do tváře a líně se přemístil zpět do Malfoy Manor za svým spícím synem, který nemohl mít ani tušení, že se se svou milovanou dívkou kdy rozešel.
Další, další a další nevinně stékají proti její vůli. Je moc hrdá na to, aby se pro někoho roztřásla vzlyky, spíš se jen klepe popíranými emocemi.
Láska? Nenávist? Lhostejnost?
Jako kus ledu plovoucí na rozbouřené hladině moře převalující se na vrcholcích slané pěny. Jako ohromná kra potápějící lodě plné štěstí. Jako zamrzlý oceán. A ona je ledoborcem...
Jeho srdce nemohlo být přeci z kamene, dřív bylo hřejivé a přívětivé - dokud jí nenapsal strohý dopis s pouhým obsahem: Je konec.
Srdce... Pořád ještě může to svoje zastavit, nemusí se utápět v hořkosti. A navíc - konec je vždycky novým začátkem.
Prudce rozrazila dveře. Pod nárazem kliky opadla část rozpadlé omítky jejich starého domu. Už i tohle místo nemohla vystát. Nehty se zarývala do světle modré stěny, loupala, rvala ztrouchnivělé pálené cihly. Jak bylo šlechetné, že jí tuhle barabiznu nechal!
Vyčerpaně padla vedle sutin a zuřivě oddychovala. Nevnímala ruce rozdrásané do krve ani bolestivě zlámané nehty. Nevnímala nic, co se fyzického světa týče. Vztek jí stoupl ještě víc v žilách, ačkoliv se ho snažila vypudit. Odhodlaně vstala a zamířila dál v započaté cestě. Dělilo ji jen pár kroků.
Posledních kroků...
Uchopila špinavý nůž. Křečovitě semkla v dlaních rukoje» a pozvedla čepel do úrovně očí. Soustředěně si prohlížela ostří lesknoucí se ve slabém měsíčním světle.
Zhluboka se nadechla, ještě lehce nůž pozvedla a... Uvolnila sevření, nechávajíc nástroj spadnout na zem a odmrštit se kamsi do temného rohu.
Pro něj se přece nezabije! Jen by mu tím prokázala službu.
Hrdost? Egoismus? Strach?
Smutně si povzdychla. Po chvíli útrpného ticha zmučeně vydechla. Nádech. Výdech. Nádech, výdech. Ještě chvíli stála v kuchyni, do které jenom rozbitou okenní tabulkou pronikal svit luny. Její stín dopadal kostrbatě na zlámané dlaždice na podlaze.
Již o trochu klidnější se otočila a vyšla ze dveří. A» si táhne třeba k čertu! Dokáže žít bez něj!
Nebo ne?
"Slečno Greyová?" ozval se za ní potichu ledový hlas. V obrovském šoku se chtěla otočit na nově příchozího. Než však stihla jenom křečovitě trhnout hlavou, do jejích zad narazil proud zeleného světla.
Muž s dlouhými světlými vlasy a ocelovým pohledem tělo kopnutím převalil na záda. Zrak mu padl na zšedlou tvář, suché, polámané vlasy a vyschlé rty.
"Tak takovouhle ubožačku jsem musel Dracovi zlikvidovat? Myslel jsem, že má lepší vkus..." utrousil plivaje dívce do tváře a líně se přemístil zpět do Malfoy Manor za svým spícím synem, který nemohl mít ani tušení, že se se svou milovanou dívkou kdy rozešel.
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Mně osobně se to líbilo. Než jsem to začal číst, říkal jsem si, že to asi bude nějaká ptákovina, kde 50% textu bude použito ze světa HP a zbytek bude slátanina bez hlavy a paty, ale tento článek mne příjemně překvapil. líbí se mi, že se děj může odehrávat v podstatě kdekoliv (až na ty dvě jména v závěru), že není nikterak dlouhý a že to má pointu. | |||
| ||||
 | Mně se na tom nejvíc líbil název, proto jsem si po dlouhé době tady něco přečetla ;o) A taky mě zaujala ikonka autorky :o) Jinak tedy, pak mi vadilo, že ten název nesedí, protže ta slza ani omylem nebyla jediná. Trojtečky - pryč s nima! Toho, že je to z prostředí HP jsem se zpočátku trochu bála, ale protože je to znát až v posledním odstavci a díkybohu velice decentně, rozhodně mě to nijak neurazilo, i když dopisování dílů k cizím dílům rozhodně neholduji. Ale líbilo se mi to ;o) Příště zkus originálnější téma a snad budu i hodnotit ;o) | |||
| ||||
 | Morra - 18.Července 2006 17:59 Jen aby nedošlo k nepochopení - tobě byl vlastně jen ten první řádek, další obecně. Pobavilo mě, že jsi chtěla, aby si lidi pamatovali kontinuitu tvého kritizování :-)) Belgarion: vítej v klubu odpůrců trojteček! :-)) | |||
| ||||
 | Tak jsem se konečně rozhoupal k hodnocení. Dávám osm bodů - občas mi tam vadily trojtečky a ta jedna část je pro mě velmi nejasná. Navíc jde o svět a postavy vymyšlené jiným autorem (v tomto případě autorkou), takže tím odpadla část práce. Ale i tak je to výborná osmička .-) | |||
| ||||
 | Sargo - 18.Července 2006 09:52 Každý má svůj názor a pohled na věc. ;) Já akceptuju tvůj a byla bych ráda, kdyby to bylo oboustrané. Tím, že to autorka psala v podání H.P. jsem to neodsoudila! Ani neříkám, že je to špatné. Mě se to líbí! Jen jsem k tomu dala trochu kritiky, nic víc... ;) | |||
| ||||
| Morra: sakryš, abych si začala psát poznámky o jednotlivých recenzentech, abych náhodou neučinila podobnou chybu... :-D Délka článku je tu jednoznačně plus - cokoli navíc by už bylo jenom rozemílání téhož. Prostě pidipovída s pointou, která rozhodně není obehraná :-)) Umístěním do světa HP docílila autorka minimálně jednoho účinku - bez jakýchkoli popisů, které by zbytečně bytněly děj, si každý dovede představit slizáka Malfoye. A protože jsem dřív sama ráda psala "další díly" k oblíbeným knížkám, je mi to sympatické. :-) | |||
| ||||
| Licee - 17.Července 2006 09:09 Kdyby jsi četla moje kritiky ke všem článkům na Andoru, zjistila bys, že jsem zastáncem názoru: ,, Každý autor zpracuje stejné téma jiným způsobem. I kdyby dělal každý to samé, tak to každý udělá jinak." Myslím, že jsem se autorky zas tak moc nedotkla, když jsem napsala, že tohle téma se vyskytuju všede, protože je to pravda. Nemyslela jsem to ani špatně. Budu si stát za svým názorem a ten je: ,, Tenhle článek mi připadá, že člověk čte jen prostředek. Možná je to názor špatný a dost zaujatý, protože jsem zvyklá číst knihy a ne krátké články. Nic víc ti k tomu nemám co říct. Stojím si pevně za svým prvním příspěvkem! S pozdravem Morra | |||
| ||||
 | Tak abych se také vyjádřila. To, že je to napsané na způsob HP mi nikterak nevadí. I já mám někdy chut psát ze světa knížky, kterou jsem právě dočetla. Tenhle kratičký příběh se mi velice líbil. Myšlenka není neoriginální, spíše bych řekla, že právě naopak. Nebudu se tady rozepisovat, poněvadž souhlasím s psychopem. :) Morra - 15.Července 2006 18:44 Ztracenou lásku a následná sebevražda se sice vyskytuje skoro v každém časopise, ale také je to docela oblíbené téma mezi čtenáři a sposovateli. tady nejde o to, že je to skoro všude, v tomhle není ta originaltia, ona je ve zpracování. Jakým způsobem spisovatel pojme téma sebevražda ze ztracené lásky. Jak to zpracuje a všechno zaplete do klubíčka tak, aby z toho koukalo právě tohle téma. Sposovatelka to téma jen více odhalila a proto může na tebe působit způsobem: to ž tady jednou bylo. ale pokud budeš číst pozorněji ostatní články, pak zjistíš, že se to nachází skoro všude. Navíc ta holka se přeci jen nezabila sama, pomohl ji rozbouřený tatínek. A to je dobrý nápad, jak už říkal psychop. Tohle tady ještě nebylo a jestli ano, pak jsem si toho nejspíše nevšimla. Příběh je krátký a může působit i jako úryvek. Ale důležité je, že i z tohohle kratičkého úseku lze pochopit skoro vše. Začátek to má a konec taky, jen je na čtenáři jak si ho vytvaruje. | |||
| ||||
 | Co naplat, budu muset souhlasit s Morrou, ono toho s Harry Potterem doopravdy nemá skoro nic společného. Kdybys tedy raději zvolila něco originálního a ne znova tolik ohrátého HP, bylo by to jistě mnohem lepší dílko. Co však tedy chci hlavně vytknout je to, že pokud toto řadíš do sekce povídky, tak je to zcela naprd! Protože aby to byla povídka, musí mít příběh nějaký pořádný děj. Toto tedy spíše vypadá na jakéhosi mutanta mezi povídkou a básní. Přesto všech se mě to však docela líbilo. Zkus napsat ještě něco jinačího a uvidí se... | |||
| ||||
 | zpracování se mi líbilo. A ta myšlenka? Kouzelné... Tatínek kontrolující lásky svého dítěte doslova destruktivním způsobem. Abych se vrátil ke zpracování: Obraty jsou dle mého názoro velmi podařené. Kdybys to nepsala jako HP ff a změnila jména a ve finální scéně by prostě tiše vyletěla kulka z pistole s tlumičem, tak to vyzní naprosto stejně. Zkrátka a jednoduše je to docela dobré... | |||
| ||||
| Tak tohle má společnýho s Harrym Potterem jen jméno Malfoy. Jinak je to naprosto něco jiného. Pochopila jsem, že jsi velký fanoušek Harryho Pottera, ale tohle s tím opravdu má společné jen jméno a možná způsob zabití té dívky, který se vyskytne i v jiných knihách, než je Harry Potter. Nebudu opakovat věci, které zde napsal Belgarion. Souhlasím s ním, ale viděla bych to její popsání emocí trochu jako autorčin záměr ukázat, jak dokonale umí popsat emoce, které prožívá dívka, která je zamilovaná. Jestli je to dobré popsání emocí, nebo ne, tak to posoudí každý sám.Mě to osobně nepřišlo špatně sformulované, ale číst ještě chvíli, přestalo by mě to bavit. Osobně bych to nezařadila do povídek. Nebyla tam skoro žádná zápletka. Že se dívka zamiluje k smrti je napsané v každém dívčím časopise. Že se některé pro lásku chtějí zabít taky, takže v tom nehledám originalitu. Přijde mi to jako výňatek z nějaké knihy ( např. Harry Potter, nebo jiné), pro upoutání kupujícího. Kdybych si to přečetla zezadu na knize, tak bych si řekla, že to může být zajímavé, ale tohle bylo málo. Moc krátké. Nechci, aby to vypadalo, že to moc kritizuju, tak dodávám, že něco pěkného tam bylo taky, ale přišlo mi to, jakobych četla jen část příběhu, kde jsem neslyšela začátek, ani konec. S pozdravem Morra | |||
| ||||
| A ona je ledoborcem... - Tady jsou podle mě ty tečky zbytečné. Posledních kroků... - Opět zbytečné. Jako v minulém případě to vyvolává dojem, že věta pokračuje. Když byl ten nůž špinavý, vážně se čepel leskla? Asi nebyl až tak špinavý, což? .-) Jako kus ledu ... ledoborcem... - Přiznám se bez mučení, že tuhle pasáž jsem nepobral. Kdo je ten kus ledu? Ano, sice jím to zmítá, jako emoce s ní, ale je to přeci jen chladný led, ne dívka/žena plná emocí. Ta ohromná kra co otápí lodě plné štěstí by mohl být Draco. Pak najednou oceán zamrzne a z ní je ledoborec. Podivné, ale mohla by to být ta fáze, kde se dívka rozhoduje pro sebevraždu. Musím uznat, že i když je to na první pohled další blbinka o neš»astné lásce, tak to není tak špatně zpracované. Sice nemám ponětí, jestli autor(ka?) konec zcizil(a) z knihy, ale jestli je to vlastní nápad, tak velice zajímavý. Hodnotit zatím nebudu, chci vědět, jak se ostatní dívají na ten, aspoň pro mě, sporný odstavec. | |||
na začátek stránky