Andor.cz - Dračí doupě online

Krobar být zvláštní míšenec. Mooc zvláštní. Pravda, mozek né moc velký, ale zato hodně z obě rasa! Jaká? Dy» Krobar být křížená Kroll a Barbar! Být ve svá postata dost tupá. Za všechen případ snad mluvit naše porodní rituál.
Matka při porod mít mooc veliká bolest a děcko chtít rychle ven. Tak matka donesena ke strom, o které dítě zastavit. Některá člověk se pozastavit, říct - to vcelku drsná příchod na svět, ale zvyk je zvyk. Hlavní být, my vědět, proč my být tito míšenci tolik... řeknout si méně chápaví.
Tento rituál být dost ztrátová, aby taky ne, kolik děcek přežít náraz do strom hned po porod? A tak nebýt div, že stávat se prazvláštní věc...

Povědět má příběh... Být mladý a matka vyprdnout mě na smrk, ale já netrefit, pouze do křoví... *zakroutí smutně hlavou*
Matka nenajít, ale ještě předtím prý dát jméno Hoho. Mne vzít jedna elf *počítá na prstech ruky se skousnutým jazykem*, když ona mě najít a vychovat Hoho. Dát mu jméno, ale Hoho nechtít vyslovit to jméno už. On umět dobře mluvit elfská řeč a postup čas taky lidská, ale nejvíce milovat svá řeč.
Elfka, druhá matka, ukázat, že ona dobrá bojovník z lesa! Hoho moooc rád a taky chtít naučit všechno, co matka umět. Matka tehdy asi šedesát let *plive si na ruce a poblázněně kouká, neví, jak to vypočítat*, ale vypadat na dvacet! Matka moooc pěkná. Ona postupem času naučit fákt šecko, co ona umět. Předat na Hoho, ale Hoho zase radši nezmiňovat bývalé méno. Nelíbit *kroutí hlavou a škrábe se na břichu*...
Když Hoho naučit šecko, co matka umět, Hoho chtít odejít, ale matka nedovolit. Zlý čas být... *kýve vážně hlavou* Matka se nechat povolat do válka proti odporná skřet a Hoho dozvědět, že matka jít do nebe. *z jeho velkých, kulatých očí se řine obrovská slza a stéká mu po kazajce*
Nechtít dále mluvit, mít rád matka a proto přestat, ale muset dokončit. Chtít se podělit o svá minulost!...

Když Hoho dospět a už moc nesmutnět pro mrtvá matka, Hoho odejít do svět a les.
Hoho mooooc milovat les a Hoho cítit jako s matka, když on být v les! Ve vééélikanánský, temný les, kde Hoho mít mooc dobře *rozmachuje se rukama tak mocně, až svými dlaněmi složí k zemi pár posluchačů*. Les moooc velká a dobrá pro Hoho. Hoho nemuset skrývat, když Hoho chtít jít na jídlo. Ve měst oni říkat Hoho opice, i když být malý. Hoho být o čtyři hlavy větší než jiná děcko, elf. Hoho nebýt mooc rád, ale Hoho nevadit. Hoho pořád koukat na matka, jak ona bojovat, střílet z luk a kostit zvířata! Hoho naučit moooc rychle, ale teď už Hoho odbíhat od téma *zarazí se a zamyšleně se poškrábe na nose*. Nechtít, chtít doříct má další část příběh...
Když já jednou jít na vélký trol v můj les, já zabít s pomocí stín! Ale ne stín jak malá podrazácká zloděj, ale véélikanánský stín! *opět se rozmachuje svými lopatami, ale ti lidé si už dali pozor* Když on vystoupit ze stín, usmát se na mě a vypadat skoro jako Hoho! Mít krátké havraní vlasy jako Hoho, které rozcuchané, mít výška jako Hoho, mít velká dlaň, jako Hoho!! Hoho moooc rád, že poznat stín, ale nevědět, co on myslet... *opět se poškrábe na velké bradě a zamyslí se* Třeba stín být nějaká příbuzná, Hoho nevědět. Stín nikdy neříct, co on být. A vlastně my cestovat spolu!! Stín doprovázet Hoho, učit nové věci Hoho a hlavně říct krásná historka!! Historka být prý pravda, ale Hoho nevěřit.
Hoho nechtít mluvit, jen říct, že pravá matka nebýt elfka, ale kroll a otec barbar. Hoho dozvědět tak pozdě, Hoho říct až teď, že Hoho dozvědět se od elfka matka, že ona ho vychovávat a dělat z Hoho půlelf, a tak Hoho věřit. Až teď Hoho dozvědět toto. *vychrlí ze sebe trochu zmateně* Ale neš»astná věc stát se... Hoho zabít svůj stín, protože Hoho nevěřit. Hoho cítit, že pravá matka žít, ale Hoho nevědět. Hoho myslet, že elfka matka být taky pravá matka, protože Hoho milovat... *neurčitě zakoulí svýma velikýma očima*
Hoho nechtít, aby Stín zemřít, ale Hoho dát Stín svá pěst a Stín skácet k zemi na šutrák. Hoho moc litovat a nevědět, co v tu chvíli dělat.*začně zmateně pokukovat po ostatních přísedících, jako by se bál pokračovat*
Být moooc smutná, když on být zase sám. Už druhá dobrá člověk on ztratit. Hoho skoro zbláznit, když on vidět veliká tělo ležet na zemi. "Stín", pomyslet si a ukazovat prstem. Stín nehýbat, já do něj kopnout, ale málo, kdyby náhodou on žít. *ohradí se, ale pokračuje* Já pohřbít ho na skála a dívat, jak supi sežrat. Škaredá pohled. *opět kroutí hlavou a trochu si odplivne*
Když Hoho dodívat, on seknout svůj meč po supi, nelíbit jejich večeře... Hoho odehnat tím sup a potom spálit tělo Stín. Hoho chtít, aby Stín být v nebe. Hoho moooc pyšný, že on přežít tak dlouho, když on ztratit svá dvě učitel, ale taky být moc smutný...
Chtít za lidmi, a proto se Hoho vydat na cestu. Cesta být určitě dlouhá, Hoho to vědět. *odplivne si pořádně a na zemi se přilepí jakási podivná, zelená tekutina, vypadající dosti nechutně*
Hoho teď trochu spěchat, a tak Hoho trochu urychlit. Když Hoho jednou dostat na jakýsi hrad, Hoho tam být učitel hraničář a chodec! Hoho mooc chtít učit zase všechny okolo a mít rozzářené oči.
Když jednou navštívit hospoda, tam být tři velká bytost... Vypadat jako Hoho!! Zase velká ramena, výška a ta podoba! Jmenovat se Haha Borovice, Hihi Topol a Huhu Jasmín!!

Teď Hoho naučit všechno, co on zatím umět a Hoho přirostl k srdce ty tři. Vypadalo, jako by přirostl i on ta trojice! Potom zjistit, že oni být jacísi krolbarové a Hoho dostat nápad! "Co takhle kdyby Hoho být jejich bratr??" Zamyslet se nad tím moooc a přemýšlet o historka od Stín.
Pořád přemítat v Hohova hlava a potom přijít, že jich být tři! A tři děcka přežít taky ve Stínova historka!! Hoho přijít na to, že on mít sourozenec a hned tři!! *vykašlal se na počty na prstech a oči mu září štěstím, když o tomto mluví* On rychle aklimatizovat v jejich řeč a rychle se jí naučit! Potom, jako zázrak, on odnaučit ostatní řeč! *vyjekne nadšeně a kouká po všech přítomných*
Když já naučit všechny sourozenec všechno, my přeprat velká, zlá chlap, která po houbách jel!
My hrdinové a my zůstat přežít s jedna stará babka a válečník, ale my neznat. My radši rychle odejít, protože vypadat, že houba zahoubit všechno na hrad! My mít strach a my zdejchnout se rychle, jak nám noha stačila... Když my v klidu, Hoho povědět, že nebýt pravda, když oni věřit, že mít matka elf! To já mít matka elf a já povědět šecko o Stín a jeho historka! Oni uvěřit a moooc se radovat!
Oni říct, že když oni schovat v příroda, oni vypadat jako jeden velikánský strom a nikdo nespatřit! Oni prý vypadat vysoká, jako topol, který dole vypadat jako borovice s listy jasmín! Já navrhnout, že zkusit schovat s Haha, Hihi a Huhu a ono povést!! Já tleskat a řvát "Huráá!", když ke strom ještě přidat široká houští pod strom, na který spadalo jehličí od smrka!! A oni mně nazvat houští! Já jásat ještě více, když zjistit, že my být tak sehraná, a já se rozplakat...
To být asi všechno a my teď cestovat sami! Někdo nám sice říkat, že my opice, ale my ne opice! My chytrá a silná čtyři!! Mít rád má sourozenec. Eh... Vlastně tři...

*Rázem se ona obrovská postava zvedne na nohy a jeho hruď se nadzvedne. Dá ruce v bok a je jisté, že chce ukázat všem, co na sobě má*
Já být velký jako starý jelen s kouzelnými paroha a na dvou nohách! Mít kožená zbroj s lehká plát, aby menší aúú. To být zlepšovák od Hihi. Mít velký meč a umět s ním máchat! Zabíjet ty, co chtějí zabít sourozenec! Vědět, kdy oni být v ohrožení, Hoho a Hihi být ochránce Haha a Huhu.
Ony moooc neumět bojovat, ale jedna facka, i trol jít k zemi! *nasadí vítězný pohled a pokračuje* Já mít vysoká bota, dlouhá hadr přes nohy a břicho taky! To být asi tak šeckno a Hoho se loučit.
Mít rád šeckny a když vy pozorovat Hoho, poznat jeho chachartek? Nevědět, jak se to řiká *usměje se bázlivě, otočí se na podpatku a potom se ztratí v temné noci, když vyjde z hostince*