Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Rytíři z Podlesí IOblíbit

salami-smile-297x3005021.jpg

Autor: Poli-chan

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 28. července 2006 22:13

Průměrné hodnocení: 9, hodnotilo 2 uživatelů [detaily]

 
Tak jsem si dovolil volně zpracovat historii své rodiny. Zvolil jsem sloh, ze kterého jsem čerpal, sloh rodinné kroniky. Jelikož ta se ale zabývá spíše hospodářskou stránkou věci, rozhodl jsem se to dost radikálně změnit.


 
Jan, zakladatel rodu

I psal se rok 1324, když na zem se narodilo dítě, jemuž jméno Jan bylo dáno. I narodilo se v domě řemeslníka a mistra, měš»ana Olomouckého. Když chlapci bylo sedmnáct let, zvolil ho pán rytíř, jenž krajem projížděl, za pachole své. I přijal chlapec tu poctu rád, neb byl srdce lvího a duše rytířské.
I vydal se pán ten, v roce 1344 do zemí za Polskem, kdes ještě pohané žili. I chtěl on obejít ten kraj a pokračovat do Cařihradu a země saracénské. Však když projížděli slezskými kraji a poté polským královstvím, mnoho příhod a bojů je potkalo. I ze skupiny celé jen pár mužů zbylo a i rek řečený Medvěd zhynul. I na řece jenž zove se Bug, mnoho lapků a ničemných rytířů sídlilo, téměř jak v zemi Albionu v době Artuše krále. A jediný zůstal Jan, jemuž Měš»an říkali, podle toho, že byl z města a ne jako ostatní z polností rytíře. I doslechli se tehdy, že Jan král táhne s vojskem Franků. I rytíř, chtě se dostat ctí panských, vyrazil přes své panství a Hradec, jenž byl pod ochranou královen. Tam sebral nové muže a dohnati se snažil pana Václava, Karla biřmovaného, krále římského.
Však nestačil tak a táhl tedy sám přes knížectví říšská a mnoho se veselil a upil se.
I vrátilo se družení jeho do Čech, jen Jan dále šel neb hranice Franků byly nedaleko a po řece splavné.
I nalezl on podporu u biskupa z Ruán, velkého pána a moudrého muže. I vstoupil on do jeho služeb.
Poté oni připojili se k voji Franků, kde dlel i Jan král.
Tehdy u vesnic, z nichž zapamatována je jen Kresčak, mocná vojska Franků a Albionských se střetla.
Hrdinní rekové té doby stáli proti sobě, Eduard, zovaný Černý na straně Britů, Hrabě de Gui na straně Franků. I Jan král, slepý to vládce, se statečně chystal do poslední bitvy. I přestože Frankové měli výhodu, pro svou znavenost vyčkávali a až k ránu se zpravili k boji a nejstatečnější rytíři vjeli s křikem do boje. Však lučištníci z ostrovů mnoho z nich zabili, dříve než se střetly první zbraně.
I Ruánský kněz se statečně bil a mnoho nepřátel přemohl. Jan po jeho boku s»al na sedmero mužů a dokonce i pána albionského. Však jeden z těch luků takovou sílu měl, že pronikl hřbetem koně a ještě zasáhl oko statečného biskupa. A krvavá rána poslala kněze do nebes a on se proslavil.
I bránil dál Jan, poslední z jeho družiny, biskupovo tělo. A mnoho ještě zabil mužů a mnoho byl zraněn. Když bitva utichla, stále klečel u pánova těla, teprve když spatřil heroldy, kteří hledali padlé pány, zmizel v padlém šeru a vydal se na hrad, kam unikl král Franků a jeho vojsko.

I předstoupil před pány a krále, řka zprávu o skonu velkého muže. A král byl smutný, neb i jeho přítel, král Čechů, zhynul.
A předstopil on před pány z Ruen, klaniv se jim, a navždy se zavázal sloužit nástupcům toho, kterému sloužil.
I přijali oni jeho, neb byl statečný a on mnoho ještě pro tento kraj prolil krve.
I zúčastnil se mnoha bitev a po jedné z nich ho sám pán z hradu Crej povýšil do stavu rytířského, dal mu ostruhy a mnoho ho vyznamenal, neb Jan zachránil jeho syna před léčkou podlou.
A nalezl si Jan, nyní už urozený, ženu z rodu starého, by synové i dcery jeho mohli být urození také.
I dříve než strašné boje skončily, narodil se mu syn, a pro válku ho nazval Martinem, neb válka mu dala cti.
I vrátil se on poté do země české, získav zde úřady a hodnosti, doživ život v míru.

Martin, udatný to rek a synové jeho.
A syn jeho, Martin, se stal po smrti otcově, která přistihla pána v plné síle léta páně 1386, jediným pokračovatelem ctné krve. I měl však už tehdy dva syny, Jindřicha a Jana, kteřížto se lišili jako noc a den. Jindřich byl člověk čestný a silný, v udatnosti nezdolný. Naopak Jan, nazvaný po svém dědu, byl člověk moudrý a rozvážný, přes své mládí ctěný starci.
I Martin, tehdy už pán nad panstvím, které získal od biskupa Moravy, miloval své syny i vnuka svého, Václava, syna Jindřichova, kterýžto přesto byl podobný strýci.
I stala se událost ta, že upálen byl muž, jistě ctný, však v něčem snad zbloudilý, mistr Univerzity Jan Hus. To rozdělilo bratry, neb Jindřich jakožto poslušný syn církve odsoudil okamžitě hříchy kacířovy, Jan shledal trochu pravdy v učení jeho a obhajoval ho, staviv se proti otcům na koncilu. A byl již na světě i třetí bratr, Karel, kterýžto byl u otce a mírnil bratry.
I nastaly boje mezi válečníky Husovými a rytíři církve. A roku 1420 na Vítkově, krvavé hoře, padl jak Jindřich, tak jeho syn a prvorozenství v čistém erbu přešlo na Jana. A Karel, otec dvou synů, zasažen byl o čtyři roky později šípem lapky. Smutné a rozkolné to byly časy. A Jan i syn jeho mladičký, Martin, se odvrátili od stoupenců Husa a nepřijímali už podobojí. A než bouře utichly a na trůn opět sedl král, mohli do hrobky vnést Martina, druhého z rodu, vnést jen jeden syn a tři z vnuků, dva Martinové, z krve Jana Obrody a Karla Mladíčka, a Jan, třetí muž toho jména v rodě, syn Karlův.
Poté však, když v kraji vládl mír a skuteční děsové nocí zmizeli, nastal pro rodinu čas smíření…
 

Komentáře, názory, hodnocení

Poli-chan - 02. září 2006 20:06
salami-smile-297x3005021.jpg
ach jo nesmysl.....jsem ve formě
 
Poli-chan - 01. září 2006 14:01
salami-smile-297x3005021.jpg
Arion2 - 30.Srpna 2006 00:51
Ten letopočet je nesmysl.....divím se že mě to netrefilo do očí....prosím o opravu v textu...


Pokud jde o I a A, samotnému se mně to zdálo přehnané, ale rád bych postupně měnil sloh....jak půjde čas. Rozhodl jsem se to tedy trochu nadsadit a přehnat :-)
 
Sargo - 30. srpna 2006 14:08
wel1d5kk1aaa19357.jpg
Arion2 - 30.Srpna 2006 00:51
Korektura je laxnější než za starých časů superpečlivé DTL, koho to tahá za oko, může se dobrovolně přihlásit a tu a tam mu něco pošlu :-)
Konkrétně toto dílko vyznačovalo se věru malým množstvím chyb, i nevylučuje to, že i něco přehlédnu... :-))
 
Arion2 - 30. srpna 2006 00:51
a5615.png
Styl je pěkný, nicméně se velmi často opakují věty začínající na "I" a "A", což sice kroniku dost připomíná, ale je to přehnané. V některých případech to kazí jinak zajímavý zážitek z četby.

Mimochodem, na dějepis jsem blb (spíš bych měl začít říkat na co nejsem, ale o ničem nevím), ale bitva na Vítkově nemá to být spíše 1420?
Protože jinak se vracíš zpět. :)

"A syn jeho, Martin, se stal po smrti otcově, která" - nahradil bych "skonu..., jenž přistihl" Všude to tak podobně používáš, tady to píchne do oka. Ale samozřejmě záleží na tobě.

S hodnocením zatím počkám na další díly. Ještě jsem se nerozhodl, co dát (6-8).


Pro korekturu:
"mnoho z nich zabiiy, dříve"
Jestli bude mít někdo chu» to opravit, díky. :)
 
Cornix - 29. srpna 2006 14:15
000388265296.gif
Slušný.......mě se to líbí, jenom nevim jestli to obstojí ve zdejší tvrdý konkurenci....a chceš to psát vážně až do dneška? to je ještě pořád dost generací! :-D

Hodnotim vysoko bo se mi to vážně líbí.
 
Poli-chan - 29. srpna 2006 10:43
salami-smile-297x3005021.jpg
Tohle je něco jako demo.....krátka chci vědět jestli to má cenu psát.
 
PsychoP - 28. srpna 2006 17:07
falling8927.jpg
Hezké.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.055768966674805 sekund

na začátek stránky