Andor.cz - Dračí doupě online

Gotta Kick!

(Úvodní znělka je jakýsi rychlý prostřih různými záběry Chucka, jak kope do obličejů různé muže v kostkovaných košilích, Japonce v kvádrech a oholené skinheady, sem tam nějaké auto vylétávající z výbuchu, průlet helikoptéry, střelba z kulometu… to vše za doprovodu nějaké rychlé akční hudby (zremixované country, možná grind-core?) Před koncem znělky dlouhý záběr na Chuckův zamyšlený pohled do dálky (standardní ohoz – košile, kovbojský klobouk)).


1. scéna - PŘÍJEZD + TITULKY

Zatímco vespod dobíhají titulky, divák sleduje ošuntělé auto jedoucí americkou prérií po prašné cestě. Občas mine bílou rohatou lebku, jindy se přes cestu těsně před vozem překutálí chomáč prérijního houští. Auto přijede před typickou texaskou knajpu, před ní je zaparkováno pár Harlejů. Vývěsní štít hlásá: „U Smradlavého Boba“ a pod tím „indiánům nenalejváme!“. Z auta vystupuje Chuck Norris, upraví si klobouk na hlavě a přísným pohledem se zahledí na vývěsní štít (sup sedící na něm spadne mrtev k zemi).


2. scéna - HOSPODA

Dveře v hospodě se otvírají, Chuck vchází.
Hospoda je zakouřená, zaprášená, ošuntělá a plná zarostlých břicháčů v kostkovaných košilích a vyšisovaných džínách. Každý má před sebou pivo nebo lehkou kolu.
Chuck se zastaví a všechny přelétne pohledem (ve skutečnosti je skenuje a odhaduje jejich sílu). Pak dojde k barmanovi a vsouká se mezi dva chlupaté harlejáře (jeden z nich žvýká párátko). Barman dotře sklenici, položí ji na pult a hodí si utěrku přes rameno. Přitom dělá, že skenuje Chucka, harlejáři přitom odhadují jeho sílu.
Chuck položí beze slov na pult svůj policejní odznak. Barman na něj mrkne a odplivne si do výlevky, chlupatci potichu zavrčí.
„Hledám svého otce! Mám informace, že je tady.“ (v očích klidný výraz, ruce se ani nehnou)
„Neznám tvýho otce, kdo to má bejt?“ (zamračený, lehce agresivní výraz)
„Je to indián, Cherokee. Říkají mu Klidná Pěst!“
„A kdo seš vlastně ty?“ (barman má obě ruce na pultě, harlejáři je mají schované dole)
„Říkají mi…“ (dramatická pauza, záběr jen na Chuckovu tvář) „Smrtící Kop!“ (vše říká s klidem)
Barman se nakloní k Chuckovi a zblízka mu smradlavě řekne: „Tvůj fotřík tu není, jdi zas o dům dál.“
„Jo, indiány tady nemáme rádi!“ zachrochtá jeden z harlejářů a s hlasitým RACHACHA ukáže své černé zuby.
„A ani jejich synáčky!“ přidá se i druhý harlejář a zblízka se zašklebí na Chucka.
Chuck si jen povzdechne a nadsvětelnou rychlostí chňapne barmana pod krkem, až mu skoro vylézají oči z důlků.
„Kde je můj táta?“ (Chuck pořád mluví klidně)
„Ghhhuch…!“ hekne barman.
Chuckovi se o záda rozprskne dřevěná židle. Povzdechne si a pustí barmana, jenž spadne na zem. Pak se otočí a klidně praví nasupeným chlápkům za sebou: „Ta,k pánové, kdopak z vás mi poví poslední číslo z PÍ?“


3. scéna – MELA

Proti Chuckovi se s řevem rozeběhne první tlusťoch v košili a hned je sražen Chuckovým úderem otevřenou dlaní. Před máchnutím druhého se Chuck ubrání rychlým shýbnutím a rovnou mu podkopne nohy. Znovu se postaví na nohy, popadne flašku Jacka Danielse a rozbije ji o hlavu jednoho z harlejářů. Vyhne se židli po něm hozená a ta udeří do obličeje chlápka s kusem prkna, ženoucím se na něj.
„Ghááá!!!“ zařve barman a vstane ze země s upilovanou brokovnicí v ruce.
V poslední pikosekundě se Chuck vyhne letícím brokům a ty jen neškodně prolétnou jedním vrohusedícím hostem. Chuck se zamračí a srazí barmana k zemi malíkovou hranou dlaně. Otočí se zpátky do hostince a dostane pěstí do obličeje. Ani nehne brvou. Dostane znovu. Zase nic. Malý chlapík před ním popadne židli a rozbije mu ji o hlavu. Chuck se pořád nehýbe, jen nezúčastněně pozoruje snažení toho prcka. Dostane pět ran pěstí do břicha, dupanec na nohu, kop kolenem do rozkroku, ten samý kop, ale s rozběhem, nakonec po něm mužík hodí i kulečník, Chuck ho jen odrazí rukou na stranu. Pak se na muže usměje a přátelsky řekne:„Pojď sem, něco tě naučím.“
Chlápek se zatváří rozpačitě, ale přistoupí blíž.
Chuck vyskočí do vzduchu a předvede perfektní K O P S O T O Č K O U , srážející muže do třísek stolů a židlí, kde zůstane bezvládně ležet.
„To víš, to se musí umět!“
Chuck jde za barpult a vytahuje barmana, jemuž teče z nosu krev. Utěrku už na rameni nemá. Dostane pár facek, aby se vzpamatoval ze mdlob, a pak ho Chuck postaví na jeho vlastní nohy.
„Zeptám se tě znova, kde je můj otec?“
„Tvýho tátu sem neviděl! Přísahám!!!“
Chuck mu dá kolínko do rozkroku, ozve se bolestivé heknutí.
„Jauuu! Po-počkej, myslím, že… si vzpomínám! (Auuuu)“
Chuck se pousměje a čeká, co mu muž poví. Ten však jen pláče a k dalšímu hovoru se nemá.
„No tak? Bude to?“ (Chuck nasadí drsnou hlasovou modulaci, div se barman nepodělá rovnou do kalhot)
„J-jo! Tamty schody do špajzu! Tam je tvůj táta! A teď mě pusť! Prosím!“ (barman sténá a pláče)
„Díky, kámo!“ řekne Chuck a jednou ranou do krku uspí barmana. Pak se podívá na kameru a vážně praví: „Nikdy si nenechávejte nepřítele v zádech. Také byste se měli naučit tento jednoduchý hmat, kterým uspíte libovolného protivníka. A vy děti, které sledujete tento seriál, mi můžete psát e-maily na http://www.chucknorris.com o tom, jak se vám podařilo vyřídit jiné zlé děti, které vám ubližují ve školách i na ulici.“
Potom položí barmana na zem a vezme si jeho brokovnici. Překročí jednoho ležícího harlejáře a dojde až k pánským záchodům. Jeho zrak na něčem spočine, rychle poklekne a zvedne cosi ze země.
„Medicinský váček mého otce! Určitě zanechává stopy, abych ho snáze našel!“
Schová pytlík s bylinkami do náprsní kapsy a vydá se dál kolem záchodů. Znovu něco zahlédne a sehne se pro to.
„Čelenka s péry! Podle tohoto šedého vlasu na ní je také mého otce.“
Tady už se Chuck zamračí a pošoupne si klobouk více do čela. Začíná to být napínavé.
Chuck jde pomalu dál, krůček za krůčkem, brokovnici v ruce. Najednou z jednoho záchodku vylítne košiláč a vykopne Chuckovu brokádu vysoko do vzduchu. Pak po něm máchne pěstí, ale mine, Chuck ho klepne do zátylku jako králíka.
„Amatér…“ povzdychne si a postupuje dál, opět s brokovnicí v ruce.
Po pár krocích Chuck poklekne a položí zbraň vedle sebe.
„Tomahawk mého otce! Poznávám ty rytiny!“ vydechne Chuck a vyviklá sekeru z dřevěného poklopu na zemi. Zastrčí si ji za opasek, rychle se pomodlí k Sobě a pak otevře vrátka na podlaze. Rozhlédne se nalevo napravo a seskočí do tmy dole.


4. scéna – KOBKA

Chuck seskakuje do tmy, udělá krok a zašklebí se, když mu přes obličej přelétne pavučina. Chuck vytasí své pozlacené ZIPPO a rázem je v chodbě světlo jak za dne. Jednou rukou drží brokovnici, druhou si svítí a neohroženě postupuje kupředu.
Přichází do malé komůrky, kde na židli sedí typický indián a vedle něj dva Japonci v černých kvádrech. Jen co si ho všimnou, vytasí nunčaky a začnou kolem sebe mávat a ječet u toho, jako by šlapali po žhavém železe. Indián sedí nehnutě a hrdě hledí před sebe.
Chuck zhodnotí situaci ve zlomku pikosekundy a odloží brokovnici na zem, na vysvětlenou praví přímo do kamery: „Mohl bych zasáhnout svého otce, děti. Nikdy nestřílejte, pokud hrozí přímý zásah vašeho příbuzného!“
Pak se zase otočí k těm dvěma a zaujme klasický kung-fu postoj (široce rozkročen, ruce pokrčené před sebou, vousy stále dokonale upraveny).
Jeden z Japonců se odhodlal k útoku a švihne po něm nunčakem.
Vykrytí, rána pěstí.
Uhnul, kopanec.
Schytal, nehnul brvou.
Oplatil Japonci pěsťovou.
Schytal, zaváhal.
Schytal dalších pět.
Do bitky se přidává i druhý Japonec.
Chuck kroutí ruku tomu prvnímu.
Dostává přímý kopanec do obličeje.
Vousy pořád perfektní.
Další kopanec, tentokrát do rozkroku.
Prvního Japonce zahazuje někam do rohu.
Druhému usadil svou pěst na jeho nose.
Japonec couvá, drží se za nos.
Chuck znovu zaujímá bojový postoj.
Jeho otec se na něj dívá.
Z očí mu sálá pýcha a hrdost nad synovou zdatností.
„Ukaž jim to, synu,“ říká jeho pohled.
Chuck se nadechne. Čeká, až bude mít plně nabitý SPECIAL.
Čeká, až to přijde.
Dlouhý záběr na Chucka, kterak má zavřené oči a hluboce dýchá.
První Japonec v krabicích čeká mimo záběr, druhý taky.
Pak to přijde.
Vyskočil do vzduchu a efektním kopem z otočky posílá Japonce na stěnu.
(zpomalený záběr)
- japonec se prohne v zádech
- zatne zuby bolestí
- vydá přidušené heknutí
- doširoka rozpřáhne ruce
- padne na zem k nohám Klidné Pěsti
- ten položí svůj sandál na jeho hlavu.
(záběr na Chuckovu tvář)
(záběr na tvář jeho otce)<
(probíhá telepatický rozhovor – jen očima!)
„Jsem na tebe hrdý, synu“
„Otče, nikdy nebudu tak dobrý jako vy!“
„Předvedl jsi skvělý kop z otočky, synu, ten ťaman neměl šanci“
„Jste lepší než já ,otče“ (lehounce se pokloní, očima je pořád v kontaktu)
„Přestaň se opakovat a odvaž mě. Mimochodem jsi ještě nevyřídil toho druhého,“ (jeho koutky nepatrně cuknou ke kartonovým krabicím vlevo).
Chuck se tam podívá a Japonec hbitě sekne hlavou do krabic, imitující bezvědomí.
Chuck dojde ke svému otci, zle se podívá na provaz a uzel se radši sám rozplete. Klidná Pěst vstává, Chuck ustupuje stranou a vytahuje z náprsní kapsy medicinský váček, z kapsy čelenku a zpoza pasu i tomahawk. To vše podává otci.
„Díky synu“ pokývne indián hlavou a vydá se směrem ven ze sklepa. Dlouhý záběr na Chuckovu tvář, hrdě pozoruje svého otce, a pak praví do kamery: „Miluji svého otce; vše mě naučil. Zeptejte se svých tatínků, co vás všechno mohou naučit, milé děti, a pak mi napište e-mail o tom, co vás naučili.“


5. scéna – OPĚT NA POVRCHU

Vychází Klidná Pěst, za ním Chuck. Otec se rozhlédne po vymláceném lokále. Pod jeho sandálem zachroupá sklo.
„Dobřes to tu vyčisti,l můj synu.“
„Nešlo to jinak otče.“
„To mi připomíná, že jsem ti předevčírem sjednal večeři s Buddhou. Máte to v pátek v restauraci U Zlatého lososa.“
Chuck si povzdechne, ale otci neodporuje. Vyjdou spolu před hospodu, Chuck se ještě zastaví (záběr na jeho zamyšlenou tvář, v pozadí rozmazaná budova), pak se otočí zpět (kamera zaostří na ceduli „indiánům nenalejváme!“). Chuck se nadechne, a pak svým zlým pohledem spálí ceduli na uhel.

(Vespod obrazovky proběhne celkem pětkrát titulek:

„CHUCK NORRIS BOJUJE PROTI RASISMU VE ŠKOLÁCH I NA ULICÍCH! NA STRÁNKÁCH HTTP://CHUCKNORRIS.COM SE DOZVÍTE, JAK NEJLÉPE BOJOVAT PROTI RASISMU JAKO SÁM CHUCK NORRIS!“

Pak oba sednou na Harlej a odjedou vstříc slunci. Do krátké znělky foukací harmoniky zavyje šakal, pak prérijní vítr přežene suché houští přes celý záběr, v dálce proletí sup.

KONEC PRVNÍ ČÁSTI SERIÁLU