Autor: FrySekce: BáseňPublikováno: 07. dubna 2007 17:18Průměrné hodnocení: 9.8, hodnotilo 13 uživatelů [detaily] |
| ||||
nas pj raz povedal ze som sa potkol a zvalil som sa na dalsieho hraca ktory bol v bezvedomi a zabil som ho (neviem co mu bolo take zabavne na tom ze som bol kroll a mal som inteligenciu len tri...) |
| ||||
Vzpomněl jsem si na jednu dávnou jeskyni, kterou jsem jako Pán jeskyně kdysi stvořil. Místnost to byla obrovská, tuším tenkrát něco na A4 - avšak neměla skoro žádný východ. Tedy ten viditelný a byla prošpikovaná úplně vším. Spouštělo se do té jeskyně stropem po laně. V momentě jak se dvě postavy - kouzelník a zloděj dostali dovnitř začalo peklo. Spousta neznámých věcí, spousta pastí, ale i spousta pokladů. Otázka byla jak to dostat vše ven a zachránit i sebe. Nakonec ti dva objevili tajnou chodbu, která vedla za krbem do jedné tajné místnosti plné harampádí. Tam jeden z nich - hobit zloděj našel magickou hůlku (ebenovou) v té době ještě nevěděl co to umí a tak se nechal překvapit až za několik okamžiků. To už kráčel kouzelník zkrze úzkou chodbu na každé stěně ověnčenou spousty tajemných obrazů - jakmile se na jeden z nich podíval vyšlehly z něho (toho obrazu) modré blesky. Na místě mrtev. Jeho druh hobit zloděj byl opatrnější a šel za ním. Když viděl co se stalo kouzelníkovi nemohl uvěřit vlastním očím a taktéž se podíval pohledem na ten samý obraz. Opět modré blesky. Avšak jelikož zrovna vyšli z té místnosti a ten hobitek držel v ruce hůlku - blesky do hůlky vjely a kouzlo pohltily. Hobit i hráč v jednom jásali, hurá hurá, než promluvila matka zvědavost co je dál v chodbě a nebohý hobit jistý si svou ochranou se podíval na druhý obraz - ještě hrůznější než ten předtím. Opět blesky - tentokrát však zelené - hůlka už na podruhé selhala. Mrtev. A tak tam leží dodnes, kouzelník i odvážný hobit, kterému tento okamžik utkvěl v paměti dodnes a dodnes na něj s láskou vzpomíná. Jedna z nejlepších jeskyní - alá jedna místnost - dvě postavy - tři dny, jakou jsem kdy v životě hrál. Tu jeskyni už jsem dávno někde ztratil - nebo snad někde shořela. Kdoví co se s ní stalo. Avšak byla mistrovská. Matná vzpomínka na minulost, kterou evokovala tato óda na smrtící choutky v podání Pána jeskyně. Fistandantilus |
| ||||
Tedy, nevím, jestli to není pro některé PJe urážka :) Já například jsem ve svých jeskyních nezabila ještě ani jednu postavu :)) Ale Báseň je skvělá, má to rýmy i rytmus :) Sama bych to nenapsala lépe :D |
| ||||
Báseň nejen pobavila, ale přinutila mě i s jistou nostalgií zavzpomínat na staré dobré časy s přáteli s dračím doupětem. I takový byl nás svět, plný...krutosti PJ :D |
| ||||
Dark Gauldoth - 27.Dubna 2007 16:48 Nj, pripomína mi to tie krásne chvíle, keď som hral Dračák s kamarátmi... PJ: Pred vami je krásna lúka, porastená kvetinkami. Hráč: Idem kvetinky nazbierať. Možno sú liečivé a v najhoršom prípade ich predáme. PJ: Vkročil si na lúku. Kvetinky vypustili jedovatý peľ. -2 životy (vtedy mal chalanisko iba 4), bezvedomie. Ja: Idem pre neho. Pre istotu s vreckovkou cez ústa a nos. PJ: Mal si šťastie, ale pri manipulácii s omdletým si uvoľnil další peľ, ktorý mu odobral ďalší život... Ten PJ by bol schopný zabiť nás tým, že sa potkneme o drevo v lese a padneme priamo na jedovatého hada, ktorý sa práve vystrčil z diery... jo, užil som si už všeličo.... |
| ||||
Dark Gauldoth - 27.Dubna 2007 16:48 Jelikož jsem právě hráčům v jeskyni oznámila, že jistou milou dívku, co celou dobu snaží se chránit, je třeba obětovat... tak jsem si to čtení docela užila :-D (Hráči to nesou dobře, jejich postavy méně. :-D) |
| ||||
Sargo - 27.Dubna 2007 10:09 Až má člověk chuť se konečně stát tímhle PJem.. ;) To mi připomíná jednoho kámaráda, co mi radil, jak se zbavit nepohodlných hráčů: 'Jdeš jeskyní a bum! Past. Hoď si.' 'Deset.' 'No, dobře, vyhnul ses. Uděláš krok a bum! Další past, jenže protože už jsi nic takovýho nečekal, tak seš mrtvej.' No, ale k básničce... Mně to prostě stylem připomíná dětskou říkanku.. Tím nechci říct, že se mi to nelíbí, ale prostě jsem si vzpomněl na školku. Výborné, dávám devět. |
| ||||
Musím říct, že tato básnička má nejen úžasný nápad, je vtipná, ale i zvučnost je téměř dokonalá. Nemůžu říct jinak než.. Skvělé.. :D |
| ||||
Pobavilo mě to. Opravdu krutý život hráče ... :)) |
| ||||
Moc pěkné :-D Až má člověk chuť se stát konečně pořádným PJ. :-)) |
| ||||
Hm... On ten PJ, o ktorom som písal neni nijak extra krutý... Ona to bola taká malá jakyňová súťaž... v rámci srandy... |
| ||||
hmmm.. Kozel...(ignorovat prosím) Zajímavé a zábavné... Vlastně jsi vystihl podstatu PJstva jako takového. Jsou zlí, krutí a baví je zabíjet nebohé hráče a kazit jim život. A pokud ještě ne, tak je to brzo bavit začne. Líbilo se mi to ;o) Hlavně svou vtipnou a hravou formou. |
| ||||
Nejlepší básnička,kterou jsem kdy četla,i rýmy vycházejí:) |
doba vygenerování stránky: 0.10058498382568 sekund