Andor.cz - Články - Dračí Doupě Online, RPG hry

Šnek zachránce - Sandros, Ravager, Psychop, Belgarion KolderOblíbit

Autor: Sargo

Sekce: Projekt(íček)

Publikováno: 29. srpna 2007 22:52

Průměrné hodnocení: 5, hodnotilo 1 uživatelů [detaily]

Aby to sedělo k tématu, zpracování příspěvků mi šlo šnekovitějším (nebo snad "šneččím"? "šnekoidnějším"? "šnekáčtějším"?) tempem než obvykle. Přesto přišel okamžik "O" a první várka je tu - pěkné počtení přeji :-)

Tak tenhle příspěvek navzdory postavě hlavního hrdiny přišel tak rychle, že se z něj ještě kouřilo. :-)

Šnek Záchranář ( - Sandros - )

Oheň.
Rudé jazyky olizují stěny Midgaardu.
Temný vír proudící nenávisti se vine kolem věží a snaží se je pohltit.
K branám citadely dorazil Naglfar, zrůdná loď z nehtů mrtvých, vezoucí všechny démony chaosu.
Přišel ten den.
Ragnarok.
Finální souboj mezi dobrem a zlem.
Bitva o existenci světa.
Nad Midgaardem zuří bouře. Thorovo kladivo volá blesky. Odinovo kopí otevírá hrudě nepřátel. Šestinohý kůň tančí na tělech mrtvých a rozdupává lebky.
Lámou se kopí, rozbíjí štíty, kladiva padají, sekery tříští. Střepy z mečů pokrývají kamennou podlahu lesknoucí se rubínovou krví.

Armáda světla i temnoty jsou v krvi. Zbývají jen dva poslední. Thor, syn Odinův, právě stojí proti poslednímu z démonů. On sám jen s hromovým kladivem věčně plačícím krvavé slzy. Hlasitě oddychuje. Brodí se těly svých bratří a soků. Všude jen dým a nářek umírajících.
Z kouře vylétne něco ohromného.
Thor zasažen gigantickým palcátem odletuje o desítky kroků. Přistává na hromadě těl. Z kouře se vynoří démon třímající ohromný palcát. Je vysoký jako tři muži. Potrhaná křídla planou stejně jako šest očí.
Vykročí k Thorovi. Již se napřahuje k definitivní ráně, která zničí svět. Přibližuje se, když však šlápne na bezbranného šnečka, který se plazil kolem. Noha se smekne. Kolos se zřítí dozadu na další hromadu padlých, ovšem jeden z nich třímá ve ztuhlé paži kopí.
Bodec se zaleskne uprostřed prsou a okamžitě zažhne. Démon naříká. Umírá.
Ragnarok končí.
Svět přežil.

Havrani nesou jméno Šnekan na křídlech. Valkýry odnášejí tělo do Valhally, síně bojovníků, kde bude věčně hodovat a válčit.

"Máš tam někoho nového?" ptá se mě tuhle někdo. A mohu říci: "Ano, mám, a stojí to za to." :-)

Šnek zachánce ( - Ravager - )

Pláž. Slunný den, slunce svítí, jako šmolka modrá voda vybízí ke koupání. Však toho taky lidé využívají. Plavky obléci a do vody. Žádný strach. Je tu přece pobřežní hlídka, kdyby se přihodilo neštěstí. Pro všechny tonoucí jsou stébla a červené šortky známkou absolutního bezpečí. Prvního se chytí a druhý jej zachrání. Jak prosté. Tak například támhle se někdo topí. Ubohý hoch, ve vodě jej chytila křeč, nyní beznadějně kouká na spásný břeh a plácá sebou jak o život.
Na břehu se srocují davy lidí. Přece jej tam nenecháte... ujišťují se křehké dámy u svých ramenatých a mužných doprovodů.
"Necháme to na záchranáři."
Ohrazují se oni. Všichni znepokojeně pozorují stále zavřené dveře hlídkovací věže. Znepokojené brumlání se nese davem. Tonoucí začíná umdlévat ve svém snažení a záchrana? Stále otálí, stále se dveře tak toužebně očekávaně neotvírají. Kde je plavčík? Co tam dělá? Proč trápí nebohou oběť okolností? Žádná odpověď však není dost dobrá. Možná si odskočil, nebo se stydí? Však ještě počkáme, třeba se objeví.
Topící se už polyká andělíčky. Jednou a podruhé jeho hlava mizí pod hladinou. To tedy ne, křičí rozhořčeně lidé, když mužné doprovody táhnou mladíkovo tělo do bezpečí. Už je na suchu a děkuje svým zachráncům, avšak kde vězí ten, kdo přiložit měl ruku k dílu jako první?
Reptání nese se rozpáleným dnem, dav vychází po schůdcích a otvírá dveře do věže.
Co tam vidí? Šnek sedí zoufale na palandě, nahý, bez své svítivé kombinézy, poznávací trenýrky před sebou a vzlyká: "Já si ty šortky snad neobléknu..."

Autor: A opět jedno zcela banální dílko. Nechcete-li, nečtěte ;o)

Franta Pomalý - Zachránce šnečí dynastie na volné (jedné?) noze ( - Psychop - )

Zdravíčko, mí milí přátelé. Mé veledůležité jméno je Franta Pomalý a mým celoživotním snem bylo pomáhat potřebným. Dostalo se mi té neuvěřitelné pocty, že jsem mohl býti přijat do tohoto úžasného prostředí, kde mohu své schopnosti uplatnit naplno. Všude kolem mě jsou stovky soukmenovců a já jsem připraven je odsud všechny dostat. Máme v podstatě jednoduchý plán a tím je: „Utéct!!!“

Což ovšem nebude tak snadné, jak se na první pohled zdá. V cestě nám stojí těžká kovová stěna, jejíž odsunutí je téměř nad naše spojené síly. Taky se budeme muset vyhnout oblasti plné nožů a nádrží plných bublajících směsí. Počkat... Zábrana se zvedá... Někdo mě drží...

„Nééé!!!“
...
Zbytek zvukového záznamu leží spolu s mikroskopickým diktafonem v žaludku jednoho Francouzského gurmána. Vybělená ulita, s časem téměř smytými iniciály F. P., do teď hyzdí dokonalou čerň pytle na odpadky za šnečím bistrem na okraji Paříže. Budiž tomuto zachránci šnečí dynastie skládka lehká.

Autor: Načasování hraje důležitou roli v každodenním životě, ale co když jde o záležitost srdce? O hledání životní lásky, zvonících zvonců a pohádek konců? Zbývá jen doufat, že nablízku je čaroděj, nebo všemi rovnou hýbe vypočítavý vypravěč.

Čaroděj nikdy nechodí pozdě, ale co ostatní? ( - Belgarion Kolder - )

Letité schody skřípěly už pod závějí prachu, kterou na ně navál čas, ale pod vysokými botami prince Bystroně vysloveně naříkaly. A kdo by nenaříkal? Roky si hnijete ve věži, vedle sebe pořád ta stejná dřeva a nikdo vás nenavštíví, nikdo vás neocení. A pak, jednoho nudného dopoledne, vám domů vleze jakýsi mladý chuligán s mečem v ruce a vraždou v očích. A co udělá? Pozdraví, dovolí se, a pak se pokusí vylézt po ztrouchnivělém zábradlí? To určitě!
Černá, vazká krev se držela čepele meče, jako kdyby doufala, že jím princ ještě jednou sekne draka a vrátí ji tak zpět do domovského těla. Přesto pár kapek sjelo až ke špici a sirupovitá kapalina se propadla prachem až k podrážděně syčícímu schodu. A naivní Bystroň si myslel, že to syčí radioaktivně kyselý ještěrův ichor.
Jak to tak bývá, schody někde končí. Tyto byly tak urputné, že se udržely po celé své délce až ke vstupu do princezniny komnaty. Dveře na tom byly o něco hůř – horní pant nevydržel váhu bukových fošen, červotočů a masivního kování a s dopomocí rzi se osvobodil od hřebíků a nechal celou váhu na svém spodním sousedovi. Tato skutečnost mezi nimi pravidelně vyvolávala spory, ale v době, kdy chrabrý princ dveře vyrazil, na sebe uraženě mlčely. Osvobození od trouchnivějícího dřeva přijal spodní pant s potěšeným zaskřípěním.
Při pohledu na moly a termity sežrané lůžko vše zapadlo – neobvyklé stáří objektu, pomalý, mžourající drak i pošklebování se nedaleko žijících vesničanů.
Princezna cenila vstříc děravé střeše svůj kompletní, kompletně odhalený chrup a poulila prázdné očnice. Bystroňovi na velikosti poprsí nezáleželo, ale tohle bylo moc.

Komentáře, názory, hodnocení

SASAN_KING - 14. září 2007 16:29

Qued - 14.Září 2007 07:44
Nevěř mu, zase si dělá srandu... .)

Qued - 14. září 2007 07:44

Bard - 14.Září 2007 07:21
Nevěřím, dokaž!

Bard - 14. září 2007 07:21

Belgarion_Kolder - 13.Září 2007 16:45
:-)) Kdepak, chlape, myslím, že jsem si to přebral tak, jak to bylo (doufám) myšleno. Mám totiž mimo jiné úžasný smysl pro humor ... a leckdy i pro legraci. ;-))

Belgarion_Kolder - 13. září 2007 16:45

Bard - 13.Září 2007 12:06
Kdepak, takhle je to z čistě uměleckého důvodu, abych dodal závěru žádanou kontrastnost. Kdybys rozuměl literatuře, případně poezii, nemusel by ses ptát.
Dělám si srandu .-D Je pravda, že to zní divně, ale zas tak dlouho, abych na to přišel sám, jsem nad tím nepřemýšlel. A kdo ví, třeba je Bystroň na modelky? .-D
Chmm, že bych si Bystroně někde zahrál.

PS: Omlouvám se, jestli jsem tě urazil, básníku. O tvých schopnostech poety a barda nemám pochyb.

Bard - 13. září 2007 12:06

:-)) Všichni super.

B.K.> Nemělo být poslední slovo "málo"? ;-))

Sargo - 09. září 2007 22:30

Jo jo jo, je to paráda :-) Téma se ukázalo opravdu dosti pestré :-D Z toho plyne poučení, že nejvděčnější jsou vyložené ptákoviny. Do čehož to příští krásně zapadne... :-)))

Sharaia - 09. září 2007 18:58

Úplně suprovní...nejvíc mě asi dostal princ Bystroň ( aspoň, že na konci mu vše "zapadlo":) ) a (skoro) zachránce šnečí dynastie:)
Ale i ostatní 2 díla byly parádní. Určitě jsem si přidala víc než jednu minutu života:)))

Sandros - 09. září 2007 15:17

Už se nemůžu dočkat na další 4 dílka :-)

Sandros - 09. září 2007 15:14

Děkuji :-) Takže účel splněn :-) Smích prý prodlužuje život, tak doufám, že sem Vám aspoň tu minutu přidal :-D

Ravager - 09. září 2007 12:43

Také se musím připojit s gratulacemi k ostatním autorům, člověk by neřekl, co všechno se dá vymyslet.-)
Nicméně Sandrosi, máš můj obdiv, smál jsem se a nemohl přestat.

Eithné - 09. září 2007 12:21

Pěkné, pěkné. Téma se mi moc nelíbilo, je takové moc... slizké, ale tahle dílka za to stojí ;o)

Fistandantilus - 09. září 2007 12:05

Mňam, početl jsem si. Šneci ve všech podobách a tak to má být :)

PsychoP - 09. září 2007 10:30

Souhlasím se Sandrosem, z děl ostatních tří autorů na mě dýchá svěžest, lehkost a žovialita, jež nutí člověka se smát, i když mu není v prvním okamžiku jasné čemu. Pobavil jsem se :o)

Paladin Thelvin - 09. září 2007 10:19

Dobrý :) .Hlavně se mi líbilo to od Ravagera :-)

Aenyl - 09. září 2007 07:08

No, jak si to tak čtu, je mu jasný že bych to asi nenapasl. Ty nápady tam jsou vážně skvělí a člověk se u toho někdy i zasměje ;-)

kralovna.Lilith - 09. září 2007 03:05

Teda, vkládá zdejší korektura a nechá v názvu chybu =oP

Sandros - 09. září 2007 02:04

Hehe :-)
Tak oceňuju nápady všech třech ostaních :-) Vážně dobrý :-)