Andor.cz - Články - Dračí Doupě Online, RPG hry

Krásné zelené zuby - Falcon, Unlucky, TuaxOblíbit

Autor: Sargo

Sekce: Projekt(íček)

Publikováno: 27. září 2007 20:54

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

Potřetí a nikoli naposledy - pěkné počtení.

Pozn.red.: první příklad autora - externisty. Na Andoru není, ale Projekt(íček) už je tak hrozně slavný, že to ani nevadí. :-)

Zelená, krása, zuby a ona ( - Falcon - )

Moji lovci opět přišli s prázdnou. Bylo to již několik dní, kdy se naposledy vrátili obtěžkáni kořistí. Já, jako vrchní lovec naší osady, jsem si začínal dělat starosti. Ještě větší starosti to dělalo naší obsidiánové kněžce. Doufám jen, že na mé lovce neupřel své zraky nějaký démon z Tezcatlipocovy říše...

Dnes jsem opeřenému hadovi obětoval svou nejstarší dceru. Její krev stékala po stupních našeho malého oltáře a já pocítil snad i lítost. Přesto, že jsem se mnohokrát zúčastnil obětování, vždy jsem se sám sebe ptal: "Je tohle skutečně ten pravý způsob? Pomůže nám náš bůh?" Jako už mnohokráte jsem zaplašil kacířské myšlenky a o to vroucněji se modlil k opeřenému hadovi, oči upírajíc k vrcholu velké pyramidy, jenž v dálce čněla nad vrcholky stromů...

Můj šíp minul. Ten, kterému neunikla ani nejhbitější ještěrka, minul. Sledoval jsem rychle mizící siluetu a cítil jsem hořké zklamání. Z mechem porostlého stromu jsem vytrhl svůj zdobený šíp a otřel jeho nepravidelný obsidiánový hrot. Vracel jsem se zpět ke svým lidem s úlovkem čítajícím dva papoušky. Tím své lidi nenakrmím...

Černý obětní kámen chladil do zad. Nade mnou stála obsidiánová kněžka a odříkávala poslední slova obětní modlitby. V zeleném rouchu a se sluncem v zádech byla zvláštním způsobem krásná. Doufal jsem, že své usedlosti konečně zajistím jídlo, jak byla moje povinnost. Ale přeci, když kněžka pozvedla zubatou dýku, mé pochybnosti mi opět vytanuly na mysli. Všichni, kteří zemřeli na tomto kameni a jemu podobných...

Krev na rukou a křičící hlasy. Smaragdová džungle kolem mne. Tisíce listů, jako dýky, zelené, krásné a smrtící...

Pozn.red.: jen pro otrlé. ;-)

Měla krásné zelené zuby ( - Unlucky - )

Dnes je velký den. Budu se ženit. Letos již počtvrté. V 57 letech konečně začínám poznávat ženy. Hlavně o svatebních nocích, miluji zkoumání jejich těl.
Myslím, že mi to v obleku sluší. Ne, víc než jen sluší. Vypadám perfektně. Má nastávající ještě lépe. Vím, neměla by být spatřena dříve než při obřadu, ale nedokázal jsem se ovládnut. Ostatně, pojďte se podívat také. No vážně, opravdu můžete, letmý pohled snad nikoho nezabije, že? Jen prosím dávejte pozor, ať nezakopnete, na zemi se povaluje spoustu starého harampádí, ke všemu sem takřka neproniká světlo... je to nevýhoda hřbitovních kostelíků. Jejich ponurost, oprýskanost, sešlost, trochu i puch, ale zase máme klid a kdo by se staral o světské záležitosti, když budeme oslavovat něco tak nadpozemského, jako je láska? K čemu kněze, hosty, svědky, krásné prostředí... mně stačí, že mám vás. A vyvolenou. Co říkáte? Ach ano, někdy možná zbytečně moc mluvím, ale až budu jednou ležet tam venku, nechci litovat všeho, co jsem kdy neřekl. Všichni přeci stojíme o klidný odpočinek, no nemám pravdu? Tak vidíte. Poslyšte, vážně se mi začínáte líbit, jaké štěstí že jsem na vás narazil.
Zastavit stát, jsme tu. Ještě momentíček, nahlédnu jestli není... však víte... odhalena. Aha, je mi líto, ale musíte zavřít oči, ženuška nemá závoj. Nevadí, podejte mi ruku. Co? Vy se nechcete dotknout? Ale no tak, k čemu přehnaná slušnost, jen hezky pojďte, natáhněte paži, tak je to správně. Cítíte její pokožku? Ó ano, je chladná, nervy dělají své, v nevěstách by se člověk kolikrát krve nedořezal. Ale stejně, řeknu vám, kéž by jste jí viděla. Jak sedí před zrcadlem, vzpřímená, v pavučinových šatech, očíčka vykulená, hledí vzhůru, přemýšlí. Pořád se usmívá, namodralé rtíky namalované žiletkovou rtěnkou, to je takový můj vynález, odkrývá i dásně; fialové tvářičky, buclatější, jakoby nafouklé... jak rád je hladím, jsou tak výrazné oproti křehounkému zbytku těla. Víte, někdy se skoro bojím, že se mi rozpadne. A zuby... jaké má krásné zelené zuby... nemůžu se dočkat prvního polibku.
Ach bože, už začínám cítit staré známé vzrušení.
Něco mi říká, že bude netknutá.
A když na vás tak koukám, myslím, že jednou budete stejně krásná.
Jako všechny moje nevěsty.

Pozn.red.: a něco zeleného na konec. :-)

Měla krásné zelené zuby ( - Tuax - )

Na břehu rybníka, pod starou vrbou, sedí nešťastný vodník Vrbník. Na klíně má dřevěnou mísu se salátem z vodních řas, po tvářích tečou slzy, škytá a do toho si sem tam ukousne trochy řas.
Vynoří se starý sumec Vousek a ptá se:
„Copak Vrbníku, copak se stalo, že tu sedíš jako hromádka neštěstí?“
„Ále, opustila mě Zelinka,“ povzdychne si vodník.
„Co jsi provedl?“
„Nic. Byli jsme spolu jako obvykle, laškovali jsme, bavili a pusinkovali. Zelinka udělala její skvělý salát z vodních řas a když jsme se do něj pustili, tak se vše pokazilo…“
„Prosím Tě, jak pokazilo?“
„No, napadlo mě zeptat se jí, co se jí na mně nejvíce líbí.“
„ A co ti řekla?“ zeptal se Vousek.
„Ach,“ zasnil se na chvíli vodník, „prý se jí na mně nejvíce líbí moje brčálově zelené oči, když na ni koukám při svitu měsíce.“
„To mi připadá jako docela pěkná odpověď…“
„Taky, že jo!“ skočí mu do řeči Vrbník a pak zvolna dodá: „Pak se zeptala na to samé ona mě…“
„Jejda, Vrbníku, co jsi ji řekl?“
„Podíval jsem se na ni a viděl jsem v jejím úsměvu, zuby plné zelených řas, a v tu chvíli mě to úplně dostalo. Měla krásné zelené zuby. Tak jsem jí řekl, že se mi na ní ze všeho nejvíce líbí její zelené zuby.“ Na chvíli se odmlčí a pak smutně dodá: „A ona se urazila, jestli ji považuji za nějakou špínu, či co. Hodila po mě vidličkou a utekla pryč...“

Komentáře, názory, hodnocení

Unlucky - 13. října 2007 00:34

Chci se omluvit za ten počet slov, ale při psaní došlo k fatálnímu omylu, kdy jsem ve statistice viděl místo 300 a více 200 a více slov. Byl to šok,když jsem triumfálně dopsal poslední slůvko a ještě jednou,pro jistotu, zkontroloval,jestli jsem moc nepřekročil limit...:)) a kdybych měl škrtat na 250,asi bych krásné zelené zuby smazal rovnou celý.Poslal jsem to, aby byla vidět aspoň snaha;) s ,,otištěním,, jsem ani nepočítal.
Tak Don Pardon, příště si vezmu silnější brejle:)

Sargo - 11. října 2007 20:48

Kong Bao-tan - 11.Října 2007 19:03
Nic ti nebrání nějaké navrhnout ;-)

Kong Bao-tan - 11. října 2007 19:03

Sargo - 11.Října 2007 11:39

Doufám, že to bude nějaká klasika :) Elf a trpaslík na výpraravě zabít draka, zachránit vesnici a dostat nějakou tu magickou tretku za to že si nenechali zaplatit za práci zaplatit ;)

Sám si rovnou odpovím... Tak nic jdu se připravovat na nejhorší :-D

A sůl máš za to téma a rovnou i za to příští :-D

Sargo - 11. října 2007 13:29

Kong Bao-tan - 11.Října 2007 11:40
Nepřisypávej soli...! :-)))

Kong Bao-tan - 11. října 2007 11:40

Ehm - pardon, mé poslední hodnocení se samozřejmě týká Tuaxe a ne Falcon :)

A ohledně počtu slov... mě nikdy ani nenapadlo, že když to je omezeno 250 slovy, že se tu objevují delší... Bóžě, jak já jsem idealisticky naivní :-D

Sargo - 11. října 2007 11:39

Kong Bao-tan - 11.Října 2007 07:44
Už teď je mi tě líto, když si představím, jaké bude příští téma.
:-D

Sargo - 11. října 2007 11:36

Je to velmi pěkná várka :-)
Ovšem ty délky... nechám se příliš snadno ukecat - příště to bude striktně těch 250 a basta. :-)

Tuax - 11. října 2007 10:26

Falcon - nevlezl se do 250 slov :) takže, kdyby to bylo zasláno do skutečné soutěže, tak by mel smůlu. Což je na škodu, protože zpracování, pojetí je osvěžující. Ikdyž to na mě působí tak trochu kýčovitě. Ale to je způsobeno tím že jsem viděl v nedávné době Apocalypto :)

Unlucky - nevlezl se ani do 350 slov :D Inu chtěl toho příliš mnoho odvyprávět popsat dát tomu šťávu, mít to hutné a plné. Jenže kdyby se to povedlo na 250 znaků, tak to bude skvělé takto je to něco co nelze srovnávat. Jiná dílka kdyby měla o 150 slov navíc, tak taky chytnou mnohem jinou hloubku a vážnost.

Eithné - 11.Října 2007 00:11
Díky :)
Inu to, že jsem to napsal, přepsal, pak krátil a krátil, pak látal, aby to dávalo smysl, pak zas krátil je znát. Nakonec v tom mám několik nepřesností a opakování, což je moje chyba. Na druhou stranu, to tím vykrácením ztratilo hloubku a je to plytké jaks uvedla :)

Já si vysoké cíle nedělal, jen jsem se na chvíli odreagoval.

Kong Bao-tan - 11. října 2007 07:44

Ta jo! *vykuleně kouká je nadšen*

Když jsem dočetl Falconův/in příspěvek, tak jsem si říkal, že je jednoznačně nejlepší z toho co tu zatím vyšlo (v tomto otřesném tématu :)) Neobvyklé prostředí, pochybností pln jedinec, stanoucí se v konci renegádem. Paráda!

Pak jsem se ale pusti do dílka druhého - Unlucky - strhující vypravěčský um. Sice opět opěvování ženské krásy, ovšem úplně jiné než dosud u jiných. Čekal jsem jasnější žávěr a o to víc byl potěšen tímto zakončením. Jediné co nevím jestli se jedná o svatbu nemrtvých či úchylný rituál sériového vraha. Odpověď ovšem znát nechci. K tomuto dílku by se mi nehodila:) Taktéž paráda!

Falcon: trošku slabší, nápadem dobrý, zpracováním slabší - ale neber to tragicky, jsou zde 2 důležité faktory, proč to tak může působit - a) velmi silná konkurence v této várce a b) celkově pochybné téma :)

Eithné - 11. října 2007 00:11

Jestli se Falcon vešel do 250 slov, pak je to skvělé. Ač krátké, je to poetické, hezky to vybočuje ;o)

Unlucky - Závěr je předvídatelný (ono co taky vymyslet s tímhle tématem, že :-D), ale je to hezky podané, líbilo.

Tuax - Z várky asi nejslabší, ale přesto nadprůměrné. Je to malinko plytké, ale vlastně je to fajn :o)

Tak tahle várka u mě vyhrává na plné čáře ;o)