Toto je speciální omluva za to, že jsem tento příspěvek nedopatřením smazal spolu s veškerou další poštou.

Kdo má pocit, že je tahle várka depresivní, tak by měl vědět, že v tom není sám :)

Kdo se místy uchechtl, tak je krom jiného stejný cynik, jako naši autoři. Enjoy ;)

Jelikož se tento ročník přihlásilo jen velmi málo pisatelů, bude projekt(íček) zveřejněn právě dvakrát, přičemž toto je první várka. Pisatelů bylo tak málo, že někteří nedokázali udržet své nadšení a napsali příspěvků více... Užijte si čtení :)

Jedna z mých postav.

Má malá skromná tvorba. Prosím nebrat vážně. Seřazeno dle data vzniku.

Pořád na něco čekáme...na cizí pomoc, na to, že se něco stane, ale ono se za nás nic nevyřeší...

První, respektive po úvodu druhá část příběhu.

Už dlouho - přesněji pár měsíců, asi tři - jsem žádnou báseň neskládala. A nedalo mi to. Jenže co, co? Pak mě však napadla první věta, krapet smutná a přece jsem za ni byla ráda. A pak už to šlo jako po másle. Takže teď jen doufám, že mi poštou nepříjde , Předvolání k soudu za porušení autorských práv kartářů´ :D

Nechápu, jak mě mohlo něco takovýho napadnout, ale řekněme, že každý má své šílené dny:)