Andor.cz - Dračí doupě online

Dokončená první verze Slovo 44. Myšlenku této básně jsem přepracoval a ve složitějším znění si ji můžete zarecitovat jako Slovo 55. Důvodem těchto změn byl příběh, celé série. Jak se brzy budete moci přesvědčit není to jediná dokončená báseň vyjmutá z této série.
Verš je volný, melodie plačtivá.
Přeji příjemnou recitaci.

Krátká meditace o nejpodivnější z denních dob, kdy se svět na okamžik propadne mezi dlouhé stíny.

(c) 2018

Nathan není zrovna vzorovým zaměstnancem. Jako druhořadý technik na kosmické lodi Orion nejeví valný zájem ani o kariéru ani o peníze. Vesmírné lety si většinou odbude v rauši, aby následně ušetřený plat znovu vrazil do drog. Jenže když Orion neplánovaně vyskočí z hyperprostoru uprostřed prázdnoty vesmíru, musí Nathan velmi rychle přehodnotit své priority... Science fiction povídka, která se zúčastnila literární soutěže Daidalos 2012, kde skončila na 5. místě a vyšla v časopise XB-1 06/2013.

Devátá báseň série je prvním stupínkem k závěrečnému vyvrcholení. Báseň je jednoznačná, neskrývá v sobě žádná tajemství. Otevřeně připravuje posluchače na předzávěrečnou velkou báseň 484. (Na kterou si počkáte než se vrátí z korektury.)

Recitace je snadná. Epicky graduje v podobě exploze a s posledním slovem uvádí posluchače do napínavého ticha.

Přeji příjemnou recitaci...

Nathan není zrovna vzorovým zaměstnancem. Jako druhořadý technik na kosmické lodi Orion nejeví valný zájem ani o kariéru ani o peníze. Vesmírné lety si většinou odbude v rauši, aby následně ušetřený plat znovu vrazil do drog. Jenže když Orion neplánovaně vyskočí z hyperprostoru uprostřed prázdnoty vesmíru, musí Nathan velmi rychle přehodnotit své priority... Science fiction povídka, která se zúčastnila literární soutěže Daidalos 2012, kde skončila na 5. místě a vyšla v časopise XB-1 06/2013.

Poslední zákrut zápletky celé série jsem naservíroval do tajuplných třiatřiceti slov. Slovo 33 v sobě ukrývá dvě poselství současně. První poselství je zřejmé, to druhé je součástí příběhu a díky němu nabude tato báseň zcela nových rozměrů až jí budete recitovat jako součást velkého celku (samozřejmě až po rozuzlení zápletky).

Tento kus se zdá být příliš krátký na rychlé odříkání z paměti, jak jsme zvyklí u skutečných definic. Je třeba zvolit pomalou, uváženou recitaci a klást velký důraz na plynulost pomlk. Ty by navíc neměli být příliš krátké. Vlastně by měly vystačit na pomalý pohled k papíru a pomalý pohled zpět do publika. (Do papíru ovšem necivíme věčnost)

V pořadí šestá báseň série. Blíží se vyvrcholení a závěrečné rozuzlení celé zápletky. Toto blížení je v současnosti závislé už jen na poslední korektuře textu předzávěrečné básně.

Tento kousek je na rozdíl od té předchozí velmi pozitivní. Recitace Slova 44 má v posluchači probudit naději. Hned na to se ovšem naděje rozdrtí o vtíravou myšlenku "co když?"
Přednes je energetický, hlasitý a vystihující civilizaci dokonale prospěšnou svobodnou a šťastnou. Poslední verš musí být náhlou změnou z ódy na lidstvo v proroctví apokalypsy. Do těch tří posledních slov je třeba vložit nejhlubší beznaděj.

Příjemnou recitaci...

Veškeré zdržení má za vinnu právě tento díl série Slovo XX.

Při hlasité recitaci se snažím tónem hlasu dodat více pochmurnosti a tak je i tempo básně pomalé, klesající a pomlky nesou každá vlastní hloubku.
Tahle báseň mě trápila strašně dlouho, ale naučila mě, že jediné pouhé "a" a jeho pozice má sílu změnit celý význam básně z hymny na plechové ochránce na Elegii pro celou civilizaci. Kdo dokáže umístit tuto spojku na místo, které převrátí význam celé básně, má u mě zlatého bludišťáka.
Otázka nakonec: Kdo přijde na řadu až nebude Hyperpatrola?

Postapokalyptická etuda