Andor.cz - Dračí doupě online

Po velmi dlouhé době zde opět předkládám něco ze své skromné tvorby. Jedná se o příběh mladého babrbarského hraničáře Ronkara, který prožívá své první dobrodružství na cestě světem.
Jedná se o skutečnou postavu se kterou hraji a tento příběh je příběhem, který jsem odehrál společně se svou Družinou. Je převedený do psané formy. Doufám, že se vám bude líbit.
Jedná se o 1. část a další budou následovat...

...

Nepřišli si pro nábytek...

Vážení známí i neznámí, neváhejte a vstupte, potřetí a snad nikoli naposledy.
Čeká na vás téma možná bližší andorskému naturelu než jindy, přesto ne snadnější.
I momentální počasí by vám však mohlo pomoci vypotit nějaký pěkný článek... ;-)

Bez zařazení, protože to prostě podle mě zařadit nejde.
A proč je to vůbec tady?
Protože mi na nejmenovaném literárním serveru sdělili, že jsem příliš polopatická, mají ze mně (popřípadě o mě) strach, bojí se vůbec ty řádky číst, že nemám ducha, city a že jsem materialistická. K tomu další náklaďáky věcí, jestli máte zájem se o mě něco nefalšovaného a zaručeně pravdivého dozvědět, napište mi prosím poštou.
A teď - kdo vyhraje? Prostí lidé nebo metaforičtí profesionálové?
;o)

Tak sem napsal takovou menší povídku snad se Vám bude líbit.
Omlouvám se za pravopisné chyby.
Každou kritiku příjmám! (s rezervou a nadhledem)

Po dlouhé době jsem se rozhodl uveřejnit sem jednu báseň, která vznikla krátce po ostré diskuzi mezi mnou a zahraničními kamarády na téma Mnichovský diktát. Jejím vytvořením jsem se chtěl jaksi utěšit a nalézt pochopení v srdci nás Čechů, ovšem tak jak jsem ji načrtl na papír, tak také zůstala. Kdybych dnes nehledal v šuplíku mé album známek a náhodou jí potrhanou a zmačkanu neobjevil, vůbec byste si jí nemohli přečíst.

Jde vůbec o jedno z mých prvních děl, takže buďte shovívaví. I bez vás vím, že Puškinovi nesahám ani po kotníky.

Tak po roce a půl sem zase jednou něco dám. Takový kratší dílko, který sem napsal asi před měsícem. Snad se Vám bude líbit.
P.S. Kdyby někoho napadl lepší název, nebráním se změně, páč ten můj je divnej ;-)

K psaní tohohle sem se dostal tak, že uvažuju o tom jakou si mám dát ikonku. Napadlo měže by to mohl být příznak rozdvojené osobnosti.

První takhle dlouhá báseň. Tohle je můj prví příspěvek, který vám jakožto nový člen posílám. Přeji, nechť se vám aspoň střípek té idei dostane pod kůži.