Andor.cz - Dračí doupě online

Říkám: člověk obelhává sám sebe, když se rád předvádí partnerovi; tím převádí lásku na stupeň erotiky a řidčeji miluje oduševněle.

Alegorická reflexe. Mj. výslednice syntézy rozporu, kdy člověk schraňuje čistou formu vztahu před nečistým pojetím.

Pro některé jedince věnuji omluvu za užití metajazykového neologismu v titulu básně.

V úctě k A. Schopenhauerovi (Svět jako vůle a představa, Metafyzika lásky a hudby), F. Nietzschemu (Tak pravil Zarathustra, Dithyramby a jiné básně), Mistru Kongovi (Hovory), Mistru Hui-nengovi (Tribunová sútra šestého patriarchy) a mnichu Vátsjájanovi (Kamasútra).

Když se vám při testu zatmí před očima při pohledu na papír a nemůžete si vzpomenout na nejjednodušší vzoreček z celé kapitoly... Když vás ochromí strach a roztřesou se vám ruce, i když vlastně žádné nebezpečí nehrozí... Vždyť je to jen papír! Kéž by...

Tak po prvním pokusu jsem se rozhodla, že zveřejním další výňatky ze své tvorby...
Toto dílko vzniklo jako narozeninové přání pro jednu z mých skvělých kamarádek, a i když mi zpětně nepřipadá tak nápadité, jak jsem původně chtěla, stále si ho ráda pročítám.
Tak doufám, že i mezi vámi se třeba najde někdo, koho potěší v těchto chmurných rádoby-jarních dnech... :)

Aneb jak tvořím, když jsem v depresi :'D

Já osobně bych asi nehledala na hřbitově nějakou radost, ale už delší čas se zabývám v hlavě myšlenkou, co se stane po smrti. Až do teď jsem myslela na samé špatné věci, ale náhle jsem si řekla DOST! Dodám tomu trochu štěstí... Mohlo by to takhle být? Mohli bychom být pak šťastní?

Kto hľadá zmysel, bude ťažko sklamaný...

Jakožto Andor-nováček jsem objevila tuhle rubriku a to bych nebyla já, kdybych sem něco nenapsala jen tak, abych zjistila, co se stane... :)
Co se básničky týče, tak není na příliš intelektuální námět, ale každý si asi někdy něco podobného prožil, a tak snad pochopíte mou sentimentalitu...
Mno, když ne, tak se mi asi svět taky nezboří... :)

Další věc vyhrabaná odkudsi z hlubin externího disku. Vytvořená tak před 10 lety, nejspíš po cestě z tramvaje někdy v zimě a v noci - velmi inspirativní čas pro uvažování o nicotnosti. A když to, o čem píšu, je nic, dopadne to tak, že je anotace delší než vlastní dílo :-).

Keď sa má jeden učiť, bude radšej robiť čokoľvek iné. Toto čosi vzniklo, keď som sa práve takto škole vyhýbala.
Opis skutočného stretnutia a sily jedného krátkeho okamžiku.

Ani nevím, proč mě toto téma napadlo :D Mám právě velmi krásný vztah, který nechci ukončit ani za boha! Ale literatura mě nějak zachmuřila, tam jsem našla inspiraci...