Andor.cz - Dračí doupě online

Ano, já vím, že jsem slíbila, že to tady bude, než odletím. Nebylo, nestíhala jsem. Většina tedy napsaná byla, ale chybělo pár posledních odstavců. Tak jsem je napsala až teď, omlouvám se.

Doufám, že jsem vytvořila důstojnou tečku za celou minisérií.
Komu by doteď unikla a bylo mu to třeba líto, protože by měl pocit, že přichází o mnohé z plodů kvalitní andorské literatury, první díl je zde: odkaz
Druhý zde: odkaz
Třetí zde: odkaz
A tady je čtvrtý: odkaz

Děkuji všem svým čtenářům za jejich podporu i trpělivost.

Rozhodně se nejedná o nějaké mistrovské dílo, to je se jenom jednou takhle nudil a rozhodl se napsat takovou povídku na pokračování, vyprávějící o nějakým hraničářovi jménem Jack Dish, který takhle putuje světem a poznává zvláštní místa a zažívá všelijaká dobrodružství :D Uznávám, že je to úplně mega originální, ale kdyby jste se náhodou nudili, třeba si to můžete přečíst. Jinak, budu rád za vaše jakékoliv rady, rád bych se v budoucnu zlepšoval a zlepšoval. Snad se vám to bude líbit :)

noční psaní, když mi hlavou probleskovaly lampy.

Zdravím,
tento, říkejme tomu příběh, vznikl jen z naprosté nudy. O co se vlastně jedná? Jedná se o post-apokalyptický příběh odehrávající se někdy kolem roku 2020. Za tu dobu už lidstvo stihlo vypustit velice krátkou třetí světovou válku. No...a kromě toho, že nad celou zemí je silná radiace, všude jsou zmutované potvory, mít zbraň je normální tak tu prakticky, tak se tu dá nalézt v určitých mezích cokoliv. Tento příběh je mírně inspirován herním světem Metro.

Jedna sci-fi povídka z mé tvorby. Enjoy.

Nejedná se o žádné pořádné dílo. Neprošlo to žádnou korekturou a ničím, jedná se o "deník" několika postav z dračího doupěte, která jsem hrál s několika andořany na chatě. Irča, kterého tu nesmím zmínit, mě donutil to tu publikovat. Objevují se později mírné rasistické motivy a narážky na vše možné. Nikdo to neberte jako seriozní věc, je to jen taková kravinka.

Povídka o mágovi hledajícím vědění. Doufám že si dílko přečtete, okomentujete a ohodnotíte. Budu rád za rady či kritiku. Hezké čtení.

Rozhodla jsem se trochu zaprovokovat (snad i v reakci na povídku o Janu Palachovi) a zveřejnit poměrně nové verše z opačné strany barikády, které vzešly ze čtení velmi známé Olbrachtovy knihy. Ta je shodou okolností mou srdcovou záležitostí.

Jako poslední bych ráda vysvětlila, co jsem myslela střídáním strof v uvozovkách a bez nich. První strofa začíná popisem hlavní postavy, novodobé Anny Proletářky (jako kdyby lidé z její minulosti i budoucnosti, ke které se prostřednictvím básně dostává, popisovali ji samou) a ona mezitím ve strofách uvedených uvozovkami vyjadřuje svůj smutek vůči nespravedlivé době, učí se, jak se mu bránit a jak bojovat za lepší svět, načež se stává hrdou ikonou revolučního boje za lepší svět.

chvíle osvícení a prozření a ničeho. snad bude páně kritik spokojen. napsal jsem anotaci. a taky něco navíc.

Báseň o utrpení týraného dítěte a jeho tragickém konci. Vznikla, když jsem měla lehce pesimistickou náladu před přijímačkami. Užijte si jí. :)