Andor.cz - Dračí doupě online

Když ráno vstávám,
do dáli se dívám,
a tam jak z pohádky elfí kraj,
a v tom elfím kraji svého elfa hraji,
vidím jak z pohádky elfí kraj.

Tam jsou elfí kouzelníci,
ne žádní pouťoví podvodníci,
jakmile zaslechnou elfí uši,
elfí střelci popadnou kuši,
jakmile uvidíte elfí oko,
měj se na pozoru zlodějská ruko,
vidím jak z pohádky elfí kraj.

Vidím řeku Loru,
už je konec lidského moru,
voda špínu odplavuje,
svět se ze zla vzpamatuje,
vidím jak z pohádky elfí kraj.

Každý máme svoji hvězdu...

Další experiment. Tentokrát kupodivu bez zbytečného násilí a sexu. Jde o jakousi poesii snu.
A v textu je obsažen i příběh, nejen shluk nápadů a asociací, jak tomu bylo dříve. Dějovost zde však hraje druhořadou roli. Cílem je vyvolat atmosféru a povzbudit představivost.

Malá vánoční báseň, inspirovaná mou rodinkou a též věnována múze :)
Vznikala tak trochu v afektu, takže... to není žádné ohromné dílo, spíš lehká slátanina pocitů... :)

Snad to bude alespoň trochu čitelné :)

Ne, nezuřím, nejsem naštvaná, nakrnutá, nebo tak. Mimochodem, není to jedno a to samý? Vlastně se cítím velkem vesele. Ale tma je tak inspirující, víte. A před spaním většinou skládám své nejlepší básně, avšak spíše smutného, zlého či zuřivého rázu. Ale o to jsou krásnější. Nepadají na hlavu nějaké určité osoby a žijí si samy.

Smrt přichází náhle...

Takový menší počin, ale jedna z mých oblíbenějších ;)

I loutky mají duši.

Když se lidi promění na upíra

Já vím, já vím, já vím! Něco se tam opakuje, někde je to děsně špatný, a proto je to ve výsledku úplná katastrofa! Já vím, jsem si te hrůzy vědoma a přijímám její ponížení. Ale,... no, můžu znít namyšleně, ale třeba ne, mě se to líbí. A proto to tu je. Vlastně ještě díky spávcům.