Andor.cz - Dračí doupě online

slovo dalo slovo

Menší nápad, který nevydá na plnohodnotnou povídku. Rozhodně je to ale předmět k zamyšlení.
Nechci aby se strhla nějaká hádka o té myšlence, je to jen něco co se mi usadilo v hlavě. Doufám že si toto kratší dílko přečtete abude se vám líbit.

...

V první části, si Luciu pozve elf do svého stavení s tím, že pro ni má práci. Naší žoldačce přijde povědomý, ale nemůže si vzpomenout odkud ho zná.

Letos jsme si té zimy moc neužily, tak sem dávám něco o zimě :)

Chtěla bych poděkovat lidem v Katovně, že mi s tím pomohli :)

Nabízím vám „povídku“, nebo lépe příběh, slohové práce, která se velice úspěšně uchytila na základní škole a později v přepracované verzi i na střední. Jedná se o příběh, který se vrací znovu na začátek a dá se vyprávět pořád dokola, „dokud se posluchači nevzbouří.“ Slohová práce je sepsaná dohromady ve třech verzích. První, verzi A, jsem sepsal jako slohovou práci, o jejímž zadání jsem neměl sebemenší tušení a velice jsem se divil, jak dobrou jsem dostal známku. (Je třeba říct, že naše paní učitelka na Český jazyk hodnotila zvlášť formu, obsah a pravopis. Dobrovolně se přiznávám, že v tomto pořadí jsem dostal 1, 1 a 5. Dnes, když se tak na tu práci dívám, se směji.) Tato verze se zachovala velice dokonale jako tužkou psaný hrubopis, tak i perem psaný čistopis. (Tenkrát jsem měl písmo ještě úhledné, neboť jsem psal velice pomalu.)
Druhou verzi, verzi B, jsem psal v prvním ročníku střední školy. Byla to práce mnohem vyspělejší, vtipnější a čistší, z hlediska formy a pravopisu. Známka byla odpovídající a já byl spokojen. Bohužel tato verze se dochovala jen jako tužkou na rychlo psaný hrubopis, při jehož čtení se sám sobě divím, jak jsem to po sobě sakra přečetl. Což ovšem znamená, že jsem musel sepsat třetí a prozatím poslední verzi C, kterou vám předkládám. Pracoval jsem s původní verzí A a značně jsem jí překopal po stránce formy. K této verzi byla přiložena i osnova, ovšem ta se nedochovala a i když mám velice dobrou paměť, nevzpomínám si na její přesné znění. (Je to škoda, neboť byla sepsána velice vtipným způsobem.)
Nakonec anotace mám už jen prosbu o shovívavost, tato slohovka byla sepsána v jedenácti letech a její obsah tomu odpovídá.

Člověk. Lidský tvor, zabije vše, co v něm probouzí strach! Ale co když něco (někdo)překoná hranici veršů a naplní člověka strachem? A co když to člověk nedokáže zabít?
Kde se skrývá smysl strachu?
(Zná někdo odpověď?)

Než budete číst, zavřete oči a představte si, že máte vztek. Že Vás spaluje! Nebraňte se mu a nechte se rozčílit. Vzpomeňte si na někoho, kdo Vás naposledy naštval. Představte si, že Vás štvu já, má slova, hloupí sedláci s vidlemi… že Vás štve protihráč v LoLku… Až Vámi prostoupí vztek, nebo zlost dejte se do čtení… Čtěte naléhavě, jako byste neměli dost času a hlasem poklesněte jen u „krátkých“ řádků a závorek. (Čím delší verš tím větší naléhavost) A pak na konci… u otázek. Uvidíte, že verše na Vás budou působit jinak, než kdybyste se snažili to číst svým způsobem. Jedině takto na Vás zapůsobí tak jak jsem to zamýšlel.
(Přeji vzteklé čtení.)

Tak tedy po dlouhé době přináším pokračování. Rovnou bych se chtěl zeptat, co by pro vás bylo příjemnější. Zda-li pokračovat v "cestě" Války, nebo skočit na verbování ostatních.

Takové hraní si se slovy a zároveň vzpomínka na Darkstorna, který je autorem prvního kousku.
Snad vás to aspoň trochu pobaví. :-)

Třetí a finální část mé povídky, děkuji všem kteří ten dlouhý text přelouskali (včetně Hitomi :) ) a budu rád za každé hodnocení či komentář.