Andor.cz - Dračí doupě online

Malá vánoční báseň, inspirovaná mou rodinkou a též věnována múze :)
Vznikala tak trochu v afektu, takže... to není žádné ohromné dílo, spíš lehká slátanina pocitů... :)

Snad to bude alespoň trochu čitelné :)

Ne, nezuřím, nejsem naštvaná, nakrnutá, nebo tak. Mimochodem, není to jedno a to samý? Vlastně se cítím velkem vesele. Ale tma je tak inspirující, víte. A před spaním většinou skládám své nejlepší básně, avšak spíše smutného, zlého či zuřivého rázu. Ale o to jsou krásnější. Nepadají na hlavu nějaké určité osoby a žijí si samy.

Melancholická povídka o lásce, odloučení a tesku. Rovnou říkám, že tato povídka je jen pro určitou náladu, tedy pro čtenáře se zájmem mám menší radu: Dejte si do playlistu teskný jazz, do uší sluchátka, do počasí déšť a nechte svoji fantazii, ať ať funguje na plné obrátky.

Přeji dobrou noc.

Ehm, tak jsem byla dokopána, jak okolím, tak členy Andoru, abych taky něco uveřejnila - učitel chce, abych mu něco poslala do literární souteže. Napřed chci ale hodnocení, jestli to vůbec stojí za to, zrovna tahle povídka. Krutost je vítána, ale přijímána s těžkým srdcem =D

Smrt přichází náhle...

Takový menší počin, ale jedna z mých oblíbenějších ;)

Tato psychopovídka vznikla při poslouchání geniálního soundtracku k prvním dvěma Falloutům. Ani jsem moc nepřemýšlel nad tím, co vlastně píšu, jen jsem se nechal vést hudbou a fantazií. Výsledkem mého volného psaní je dílo, které nemá hlavu, ani patu, natožpak zápletku, či začátek a konec. Dokonce ani mravní ponaučení :-) Sám jsem byl překvapen, co mi to vlastně vzniklo pod rukama za "výlev".

Malá poznámka: Ke čtení doporučuju poslouchat zmíněný soundtrack, popřípadě jinou ambientní muziku ze záhrobí.

I loutky mají duši.

Když se lidi promění na upíra

Závěr výpravy mladé družiny do hlubin a tajů Šernovského lesa, při které se s velkým zlem střetnou a pravdu odhalí.