Andor.cz - Dračí doupě online
Hostinec?
Katovna
Katovna prošla za léta, po které je realizována na Andoru celou řadou změn. Od původního fóra o poezii se přesunula ke kritickému stolu pro zdejší autory a pak se opět navrátila do teoretické roviny.
Ty kdož k nám zavítáš neboj se připsat své dílko, kterým si nejseš jist a neboj se zeptat na názor. Toho se ti vždy dostane v míře vrchovaté.
Nicméně jak už bylo řečeno výše stůl není pouze dílnou, je to i stůl, který slouží k zamyšlení nad současnou úrovní poezie (nejen) na Andoru a myšlenkám co by se dalo udělat jinak.
Takže račte vstoupit....
Ty kdož k nám zavítáš neboj se připsat své dílko, kterým si nejseš jist a neboj se zeptat na názor. Toho se ti vždy dostane v míře vrchovaté.
Nicméně jak už bylo řečeno výše stůl není pouze dílnou, je to i stůl, který slouží k zamyšlení nad současnou úrovní poezie (nejen) na Andoru a myšlenkám co by se dalo udělat jinak.
Takže račte vstoupit....
zde nemáte právo psát
|
||
|
Marigold 05. března 2014 11:21
Já na nikoho vrčet neplánuji... Ale popravdě ta představa mě momentálně rozesmívá. Osobně se považuji za trpělivého jedince, ale k mé trpělivosti patří i to že mi některé věci trvají delší dobu. Uvidíme... třeba to bude ještě těžší než si teď představujeme, nebo naopak, chytneme dobrou slinu a půjde to jako po másle. |
|
|
||
|
Enderson 05. března 2014 11:19
no to bude:-) počkej až na sebe budeme vrčet kvůli poslednímu a prvnímu verši, aby zapadal do mistrovského patnáctého sonetu... To bude teprve jízda:-D A ta netrpělivost než jednotlivé sonety vždy vzniknou.... To bude tak týden až dva na jeden kus... |
|
|
||
|
|
Marigold 05. března 2014 11:16
Jsem připraven na dlouhou a útrapnou cestu psaní :) |
|
|
||
|
|
Enderson 05. března 2014 11:07
světem literatury těžko:-) ale námi rozhodně, ukáže nám myslím naše vlastní rezervy... protože myslím, že lehko se to psát nebude... |
|
|
||
|
|
Kim-chan 05. března 2014 10:59
16. já jsem narozený přesně v polovině znamení ryb, nemusíš se ničeho bát, kdyby jsme byli ve stejný den, už dávno o tom vím. :D |
|
|
||
|
|
Marigold 05. března 2014 10:55
Já se popravdě nejvíce přikláním k a-b-a-b, c-d-c-d, e-f-e-f, g-g, protože se tam mohu tomu tématu věnovat mnohem více a onen převrat pro sonet typický je tam náhlejší, spadající a prudší. Vím asi je to tím že jsem ještě mladý, ale ta naléhavost se mi líbí mnohem víc. Samozřejmě tohle bych nechal na pořádnou domluvu i s Beredurem, nerad bych mu vnutil poslední možnost, místo možnosti výběru. Já sám si zatím nejsem jistý, jestli chci jednotlivé období otevírat, prožívat, nebo uzavírat, proto s tímhle počkám na něj. A přesně o to mi šlo, aby vynikl každý z nás, současně a zároveň každý zvlášť. Rozhodně je to velká věc, která pohne celým andorem a kdo ví třeba i něčím jako je svět literatury. |
|
|
||
|
Enderson 05. března 2014 10:50
Kolikateho brezna presne jsi? Trochu me desi predstava ze mame narozenny ve stejny den :D |
|
|
||
|
|
mmch. jestli tohle klapne a sepíšeme to tak, jak bychom si to přáli, tak to bude opravdu velkolepý projekt...
|
|
|
||
|
|
Enderson 05. března 2014 10:50
počkáme si i na Beredura, zvláště jde-li o formu... určitě jsem pro anglický základ- tedy ABAB CDCD, obkročný už se mi nepíše tak dobře jako dříve, navíc italský byl ABBA ABBA CDE CDE. Takže spíše anglický, ten se píše ABAB CDCD EEF GGF - to mi přijde ideální. a nebo může být i EE FF GG - ale tři sdružené mi přijdou moc, takže jsem pro ten EEF GGF Navíc myslím, že hezky vynikne poetika všech tří autorů a jejich rozdílnost- protože každý z nás dostane jeden měsíc jendoho období. Klidně ti přenechám začátek, a pokud Beredur svolí, vzal bych si vrchol jara - květen. Narozený jsem sice v červnu, ale červen nabízím Vám, tím pádem bych si vzal asi srpen (ano budu psát vrcholy), na podzim už je to na Vás, ale listopad bude asi Beredurův... v zimě je mi to asi jedno:-D Klidně budu uzavírat únor. Ale to si ještě musíme říci. |
|
|
||
|
|
Marigold 05. března 2014 10:34
To bude ono, myslím že s tímhle bude souhlasit i Beredur. Já sám jsem se narodil v březnu na přelomu zodiakálního konce a začátku roku. Březen je naprosto dokonalá volba, kdy to všechno začne i skončí. Myslím že myšlenka ženy jako představitelky celého roku a ročních období, je mnohem poetičtější než cokoli jiného. Dvanáct měsíčků není špatný nápad možná tak pro pohádku. Takže si myslím, že symbolika ženy je jediná dobrá volba. Bude to Italský, nebo anglický věnec a nebo kombinace obou? Mě se lépe píše tři čtyřverší a dvouverší. Protože se můžeš tomu jednomu tématu věnovat o trochu déle a pak je ta změna tématu mnohem rapidnější. Což se mi líbí mnohem víc. |
|
|
||
|
|
V barevné listí se propadá a mění,
stvořena pro lásku umíráš uprostřed všeho dění se v lože barevné ukládáš. V lože voňavé položíš hlavu vlasy ti planou ohnivě a i já planu tak polib mě. Ještě aspoň naposled než půjde spát se mi odevzdá Už cítím na jejích rtech led jak zimní čas na nás pad a Země se zase sněžením kochá A já teda uzavřu ten čtyřsonet takovým nástřelem na podzim:-D Jinak já myslel 16 bez toho závěrečného... ale to by nám prostě nesedělo do metra. Takže jsem pro uvozující a ukončujícící. Mistrovský by vlastně byl jen souhrnem. toho čím končí a začíná každý sonet. Jako bude to pěkný brutus. Ten první bude uvozovat a poslední bude vše končit. Tedy první otevře příběh, psolední ho uzavře- příběh měsíců... To se mi líbí. A protože je to milostná forma, tak bych zahrnul do jednotlivých sonetů proměnu ženy v ročních období- cosi od ledové královny, přes jarní vílu, k zralé ženě léta, chřadnoucí podzimem, aby v zimě umřela a na jaře se zase zrodila. A začal bych březnem- tedy jarem:-D A únor by zase dával naději... případně duben/konec březen... |
|
|
||
|
|
Marigold 05. března 2014 09:54
Já si to uvědomuji, to s těmi pololetími se mi taky nezdá příliš krásné, ale ptal jsem se, jestli náhodou nemáš nějakou slušivou formu. A 16 je taky málo, muselo by jich být 17, nebo 13. 17 by byl otevírací pro jedno období a tři pro jednotlivé měsíce a sedmnáctý by byl mistrovský shrnující celý rok. To samé u 13ti jen by se vynechali ony sonety o obdobích... Třeba to nějak chytře ještě domyslíme. :) S tím psaním postupně se počítá, každý by musel psát tak aby s poslední verš navazoval smysluplně na všechny předchozí první verše, aby to nakonec dávalo mistrovský sonet který by dával smysl a nebyla to slátanina... :) Vím jak to myslíš a nemám nic proti... (Ještě jsem málem zapomněl napsal jsem hrubou formu sonetu navazujícího na ten tvůj v knihovně) Rozkvétáš a odkvétáš |
|
|
||
|
|
Enderson 05. března 2014 09:45
těch 15 sonetů nám pěkně leze do cesty:-D 14 je pro rok prostě blbý číslo- bylo by super mít jich bud 12, nebo 16, vždy jako úvodník+3 metry... pololetí je divný nepoetický:-) napadl mě ještě uvozující sonet, a druhý by byl uzavírající ALE ona forma sonetu je pro přírodní lyriku - nedokážu si představit, že by ta báseň byla o čemkoli jiném hrozně složitý... Navíc budeme muset psát postupně, vždy jeden jednu báseň a budeme muset směřovat už k tomu hlavnímu- ten totiž nebude psát Beredur, ale my všichni, každý vždy verš. od prvního do posledního... je tedy jasné, že budou první a třetí, druhý a čtvrtý, pátý a sedmý, šestý a osmý, a pak podle toho jakou zvolíme koncovku verše v jednotlivých sonetech vždy stejné... tak, abychom udrželi strukturu a rým.... |
|
|
||
|
|
Marigold - 05. března 2014 09:03
Konkrétní měsíce nejsou vůbec špatné jenže já se a vlastně by to i šlo... 1 - 12 měsíce, 13. pololetí (jaro/lét nebo zima/jaro) 14. Druhé pololetí ( Podzim/zima nebo léto/podzim) no a 15. sonet je magistrála a to by byl celý rok. Takhle nějak jsi to zamýšlel nebo i jinak? |
|
|
||
|
|
první odpověď Beredurovi na jeho sonet. Spokojen jsem zatím snad jen s prvním rýmem třetí strofy. Nicméně sonet je na cestě, téma stanovené, tak ochutnávka co Vás čeká;)))
už dopředu avizuji, že forma je Shakesperoská, téma Petrarcovské.... Lehkými kročeji probíjíš mé srdce otevřené tančíš loukou jen zpola rozkvetlou tančíš tanec od dívky k ženě od jitřního paprsku, až líbána tmou Připíjím ti, z poháru hořkosladkých nálad mluvíme řečí uspěchaných snů ztracených božích zahrad tam jako vždy ti podlehnu Jsi věčná hřeješ mě prsty studenými polibky léta a dechem zimy jsi mi hlavu popletla. Věčně mě svádíš v šatu tkaném květy střevíčky rosy a utíkáš mi do léta |
|
|
||
|
SalomeGog 13. ledna 2014 21:09
Slyšel jsem jeden příběh. O ženě, která neuměla vůbec plakat, ale protože se jí líbil pláč, tak si pořídila obraz, na kterém žena emotivně bulí. To asi proto, aby si připomněla osobní portrét, který vlastně její ilustrací nebyl. Proč vůbec člověk pořizuje, na co třeba nemá? Že by osud? Asi miluješ osud, neboť se jako téma či motiv objevuje často ve tvých dílech. Asi miluješ dlouhé básně, nenápadité rýmy, slova se sykavkami, otázky a razantní hlasy. Prosím tě, polož si ale otázku: co ale miluješ - portrét nebo "pseudoportrét"? Tak si to shrneme: jsou zde prvky, které jako by omílaly tendence jiných. Ten útvar nemá výraz a vhled, jako by portrét postrádal péči. Skladba působí jaksi placatě a portrét má mnoho vrásek, které by bylo i problémem vyhlazovat. Ani umělé a plastické vylepšení by v pojetí portrétu nevyniklo. Ten portrét není ani přírodní, ani moderně vymodelovaný; celý image je silně schématický, schází barevná pigmentace a ty zkrášlující malůvky. Asi jsem líný vše vypisovat, tak si to shrneme: mírný podprůměr. Při jiné náladě jsem ochotný to rozpitvat. Dnes jsem stručný a vcelku to jako báseň odmítám, byť záměr není nejhorší. Prosím, přidej, hlavně profil o sobě. Nelíbí se mi portrét, kde není výplň, ale pouhý rám, a to ještě bez řezby. |
|
|
||
|
|
Zobrazit SPOILER  K této zprávě o mé neaktivitě se vztahuje i publikace poezie, můsím se však pochválit že nové prostředí ve Vysočině, Benešově, Praze a Plzni je velice inspirující. Mám připraveno na papíře několik věcí, které bych chtěl po návratu z Polska konzultovat, neboť se mi zdá že jsem se dostal k tvorbě které sám nerozumím. Proto když se na mě Beredure s Marigoldem připravíte na futurismus, budu asi nejsťastnější dušička na širém světě. :D Krásné pozdravi a inspirující počasí plné sněhu a večerních chladů, přeje Enderson :) |
|
|
||
|
Můj portrét
Můj portrét pro neznalé, děs a hrůzu budí, a vy všichni poznáte, co mne v noci budí. Pohled zasněný a tmavý vlas, zvenku radostný, možná klidný hlas. Duše zamčená, tím strachem z lidí, co to znamená? Co lidé vidí?! Emocí bouře ve mně zuří, masku z tváře, však sundám stěží. Držím se zpátky, v temnotách sním, to jsou mé řádky, co napsat smím. Nikdo neví jaká jsem, ani já sama, snad jsem jen pouhým snem, osudem vysnívaná. Sním a píšu, a znovu sním, zaháním pýchu, co napsat smím?! Démonů v sobě, na smrt se děsím... Povím to tobě. Poslouchej! Prosím... Vztek a zloba kypí mi v duši, kdo to pozná? A kdo to tuší?! Tak loučím se čtenáři můj zlatý, snad jsi mé duše aspoň trochu znalý.. |
|
|
||
|
|
Yui16 11. ledna 2014 23:13
Tady se ale interpunkce nemusíš obávat, neboť taháš věty často podle starých poetických pravidel - máš frekventovaně na začátcích verše spojky či částice (a automaticky záruku logické pauzy ve frázování). Je tady očividné, že neděláš nové věci, např. lomené kompozice, zde je to tak zhruba 80% stará škola a cca 20% mladá škola, podle diagnostické metody. Celkem by mě zajímalo, co preferuješ za umělecké poetické styly, protože kdyby jsi např. trochu znásobila časovou nejednotnost obrazů, přidala slova cizokrajného původu (exotismy), vložila i jiné typy rýmů (exotický či častější bohatý rým než nesmeli na zem/ priazeň), pak by to silně inklinovalo k symbolismu. Že se interpunkce dnes nedává, je důsledkem postmoderny a avantgardy, ale tvé skladby mají do avantgardy daleko. Název: tady by se hodil metaforický či symbolický typ názvu, ale když chceš být drzá, pak bych si dal práci a dal nějaký citát z Bible či ze Satanské bible apod., a to takový, jenž by vystihoval mystifikační typ titulu (a tím umocnil emoční vzrušení následně po konfrontaci s vlastním textem). Pracovat s citacemi v textu je spíše záležitost modernější poezie, ale v názvu by to až tak nevadilo. |
|
|
||
|
Beredur 06. ledna 2014 14:17
Ďakujem veľmi pekne za kritiku. :) Čo sa týka interpunkcie, zvykla som si písať takto. Niekedy som totiž mala problém rozhodnúť sa, kde sa hodí aké interpunkčné znamienko, aby to čitateľ prečítal tak, ako chcem, aby to znelo (zvukovo). A mám zlozvyk dávať často tri bodky na konci viet, čo nevyzerá dobre. Preto píšem už väčšinu básní takto, hoci si uvedomujem, že sa to tam nehodí. Nie je teda cieľom týmto zmodernizovať báseň (osobne mám radšej staršiu poéziu), skôr len využiť to, že dnes je báseň bez interpunkcie bežná a ja si tým môžem zjednodušiť tvorbu. Som rada, že si na to upozornil, lebo sama by som nad tým vždy len mávla rukou, hoci tá absencia čiarok a bodiek aj mne samotnej prekáža. Teraz sa ale pokúsim s tým popasovať. ;) Ostatné veci si samozrejme tiež vezmem k srdcu a popracujem na nich. Ďakujem za tvoj čas a dúfam, že sa každou ďalšou básňou posuniem viac k nadpriemeru a oddialim od priemeru. :) Pekný zvyšok večera prajem a veľa chuti tvoriť. :) |
|