Andor.cz - Dračí doupě online
Hostinec?
Katovna
Katovna prošla za léta, po které je realizována na Andoru celou řadou změn. Od původního fóra o poezii se přesunula ke kritickému stolu pro zdejší autory a pak se opět navrátila do teoretické roviny.
Ty kdož k nám zavítáš neboj se připsat své dílko, kterým si nejseš jist a neboj se zeptat na názor. Toho se ti vždy dostane v míře vrchovaté.
Nicméně jak už bylo řečeno výše stůl není pouze dílnou, je to i stůl, který slouží k zamyšlení nad současnou úrovní poezie (nejen) na Andoru a myšlenkám co by se dalo udělat jinak.
Takže račte vstoupit....
Ty kdož k nám zavítáš neboj se připsat své dílko, kterým si nejseš jist a neboj se zeptat na názor. Toho se ti vždy dostane v míře vrchovaté.
Nicméně jak už bylo řečeno výše stůl není pouze dílnou, je to i stůl, který slouží k zamyšlení nad současnou úrovní poezie (nejen) na Andoru a myšlenkám co by se dalo udělat jinak.
Takže račte vstoupit....
zde nemáte právo psát
|
||
|
Qued 04. července 2011 11:57
Fuuu, toto bolo super! :) Teda, ja som len lajk, veci sa sem hádzať bojím, radšej čítam vaše, ale k tomuto som sa musela proste vyjadriť :D Je jedno, aké sú tam rýmy atď atď, lebo tá báseň je... skvele sa číta, pôsobí tak úprimne a jednoducho, a pritom má (aspoň podľa mňa) prekvapivý záver :) Ty tuším môžeš napísať hocijakú hlúposť a bude to dobré ;) |
|
|
||
|
Já mám zase říkanku do slabikáře :)
Potkal jsem já na andoru jedno děvče krásné psala básně beze sporu, že kvalitní je jasné. Básním jsem tak propadl těm dílům rytmickým bez nich bych dnes uvadl to faktem je faktickým Pořád deset ji jen hodnotím a tajně proto doufám že přízeň si tak nakloním a ne moc si troufám Když ve svitu luny čtu si zase tiše všiml jsem si kuny jež mile jí tam píše Podle jí tam podléza jako limbo tanečník hezká slova nelézá a všude samý vykřičník Najednou jsem prozřel, rýmy jsou to mizerné jen blázen by to pozřel a kvality jsou titěrné Co mi teď jen zbývá? poetice mávám a když už báseň mívá jedničku jen dávám Já hodnocení kladné dával snad už roky však očividně vadné to k sexu byly kroky |
|
|
||
|
Taková drobnost, než se opět rozjedu. Název je, jak originálně, sepsán prvními písmeny jednotlivých veršů, pochopitelně s jedinou kapitálkou na začátku:
Jak nádherná rána, o Tobě když sním. Hrozivé pak dny, a to zas na Tebe, na Tebe myslím. Kruté jsou noci... Ach, vrací se sny. |
|
|
||
|
DarkKate 06.Května 2010 16:42
v pořádku, a kdyby jsi někdy zase něco mělo, přijď;) |
|
|
||
|
Marigold 06.Května 2010 15:52
O šuplíkování se pokouším, ne vždy k lepšímu, ale občas snad ano. A to tvoje pojetí mě skutečně zaujalo :) Dík |
|
|
||
|
|
DarkKate 06.Května 2010 14:58
Možná jsem se snažil spíše jen ukázat cestu, kterou se dá jít, než že bych ti chtěl něco vnucovat- že i bez rýmů to jde;) Každopádně nové zpracování poslední sloky je zajímavé, jen je tam zase hrozně nucený rým prázdný a krásný, a co se týče poslední verš je skutečně krásný, a nemůžu si vzpomenout někoho mi připomíná:-) Ale rozhodně piš dále- osobně doporučuji zkoušet napsat díklo nechat ho chvilku ležet a pak proškrkat:-) |
|
|
||
|
|
Marigold 06.Května 2010 10:47
Je to, hmm, fascinující. Skutečně. Vlastně se ti podařil pohled z jedné půlky mého schizofrenika. Už před přečtením tvého komentáře jsem uvažovala o tom závěru a přepsala ho, jelikož nikdo nechápal. Takže bych si dovolila ještě přihodit přepracovanou poslední sloku. Teď tu sedím zcela prázdný a on mučí moji duši: Její život byl tak krásný. Vždyť i smrt jí sluší! A co se rýmů týče, všechno se má někdy zkusit, básničky nepíšu moc často. Moc děkuji za připomínky a čas nad nimi strávený. |
|
|
||
|
|
DarkKate 03.Května 2010 16:14
Zajímavé, opravdu zajímavé- nicméně: zbytečně násilně se snažíš o rým- bez rýmů by to bylo mnohem, ale mnohem lepší. Věř mi. Mám pocit, že se do rýmu zbytečně nutíš. Volný verš by ti tady slušel mnohem více. (zbytečně se nutíš do rýmů- viz. opravdu děsný jazyk, hřích....úlevě -za mne. Co se týče 4. a 5. sloky tak tam je to ve 4. sloce lepší, v páté ti rytmus někam odlétá. A celkově myslím, že yb se to dalo provést mnohem jednodušeji. Líbí se mi ty výkřiky mezi slokami a líbí se i i to, že držíš určitý tvar básně. A tady jsem si dovolil lehké přepracování jak by to mohlo znít bez rýmů psané volným veršem: neber to doslovně, jen mne tvá báseň inspirovala k tomuto. Doufám, že s eto i obsahem blíží tomu, co si chtěla říci svou básní ty: Ráno s pachutí kocoviny, s nádechem hříchu co dohnal nás, dohnal mne! Toužím po doušku vody, po úlevě, pom uvolnění, zloby, co stalo se, mělo se stát. Byla to přec jen kapka vína, možná po okraj, teď věci co jasné se zdáli, jsou teď jako jinotaj. Co včera se všechno dělo, ta vášeňca touha těl, teď tam ležíš, jako mrtvý nepřítel. Tak sakra vstaň! Lapená v pasti myšlenek, na útěk myslívám. Neutíkej, to ano, to řekl i tvůj hlas to já ti povídám. |
|
|
||
|
|
Cavvin 15.Března 2010 18:06
Upřímně řečeno, mne se ta myšlenka i to zpracování líbí. Ale osobně abych tomu dodal patinu zpracování neotřelého zpracovávajícího něco klasického- co bys řekl na to, použít místo má milá, můj otče? Myslím, že by ta báseň získala úplně nový zajímavý rozměr;) Jinak jediné co bych snad vytkl trošku krkolomnost veršů- je fajn sem tam škrkat- ale rytmu to příliš nevadí, takže mohu říci- líbí s emi to... |
|
|
||
|
|
Piknik 06.Března 2010 13:34
Tvá báseň Bohyně země mne popravdě zaujala názve, a čekal jsme tedy mnohem více, než jsem dostal. Co mi na tvé básni vadí od začátku je tvá snaha všude, ale všude rvát koncvku ou. V první sloce mne úplně bolí uši z "rýmu" oblohou- odvahou, který naprosto likviduje rytmus. A celkově obsah první sloky ve mne nic nezanechal, osobně si nedokážu představit plačící hlínu tedy, nebo zemi... a ač to může být tvá básnická licence upřímně nic moc... Druhhá sloka je jako jakýsi refrém z ukvíleé písničky boybandu ala Lunetik. Vadí mi, že ačkoli v první sloce se snažíš o odvážný typ strofy abba, tady přecházíš na jednoduché abab, které se tedy již držíš až do konce. Nezapomínej, píšeš-li báseň neměň strukturu slok, nejedná-li se o básnický útvar, který toto vyžaduje. Celkový rytmus básně tím totiž trpí. Cos e týče obsahu, trochu mě za uši tahá tmou- trávou, ale je to mnohem lepší než v první strofě. Třetí strofa je opravdu nepěkná- vadí mi pátý zcela zbytečný verč- krásnou, verš- krásnou-jasnou, je skutečně ohraný a nic neříkající, hrou-topuhou zas erozbíjí rytmus a krásnou je tam jen tak do počtu. Jasná symfonie zní taky divně- jansé je nebe, dívčí oči, či hladina jezera, ale určitě ne symfonie.... když tak tón... A čtvrtá sloka- tak tam třtí verš je ala Aneta, opakuješ první slokua jediné co mi přijde zajímavé- metafora (pokud tam je) čtvrtého verše. Jinak je tam to samé co v předchozích slokách Celkově na mne ta báseň působí hrozně houpavě, prvoplánovitě, má mizerný rytmus a několik absolutních rýmů, které tomu moc nepřidávají. Doporučuji ti více číst, vytvořit si větší slovní zásobů, používat náročnější rým a v rýmech používat rozmanitější koncovky... zatím je tvá poezie skutečně bohužel jen do šuplíku... |
|
|
||
|
|
Já...no, jsem z toho trochu rozpačitá, tak by mi snad mohl někdo poradit. Dík za čas i názory :)
Procitnutí Nepříjemná pachuť padá na jazyk, tichem zní nakřáplý hlas, ránem šedivějícím jako hřích co včera dohnal nás. Nás? Mě! Okoralé rty touží po doušku vody, cítím jak volají po úlevě, stejně jak má mysl plná zloby snažící se se hájit za mně. Byla to jen kapka vína! Myšlenky včera křišťálově jasné dneska pokroucené se zdají, tvé boky v pohybu tak krásné přes sklenku se mihotají. Tak vyzývavě! Má hlava třeští čím dál víc, co jsme to včera pili? A proč tu ležíš ve dveřích? Spící už jen chvíli. Však za chvíli se vzbudíš, přeci?! Jakobys snad utéct chtěla a já v mysli slyším hlas, říká, že sis to přála a ne, že jen JÁ znělo v ten čas. |
|
|
||
|
Vznáším se nad propastí a vůkol mne ptáci,
vítr jim lehce čechrá perutě, zem, od níž jsem se odpoutal, v dáli se ztrácí, a já svobodný, plachtím nad zemí nehnutě. Nikým nerušen v náručí větrů, tichý jak myšlenka, lehký jak vánek, pod sebou jistou smrt jen několik metrů, rýchlý pád, výkřik a pak už jen spánek. Je to mým životem který teď vedu, či předurčeným osudem spíše? Nezlob se má milá, dělám co svedu, nyní však volá mne zlá zemská tíže... |
|
|
||
|
Zdar lidi, občas něco tvořim do šuplíku a rád bych slyšel váš názor.
Bohyně Země Když proletíš se oblohou, až kam ptáci nemohou. Necháš hlínu nebohou, plakat nad tvou odvahou. Tys ta co chodí tmou, buď bohyní mou. Tys ta co chodí trávou, bohyní buď mou. Když krásu bereš hrou a svět zas tvoříš krásou. vyrobíš si s pouhou touhou, symfonii víc než jasnou... Krásnou. Tys ta co létá s oblohou, Už bohyní jsi mou. Tys ta co láká vodou živou. Jsem hroudou hlíny tvou. |
|
|
||
|
|
Qued 18.Února 2010 13:05
měl bys, ale jako je to vážně pěkný:-)) |
|
|
||
|
|
Marigold 18.Února 2010 13:00
Jo jo, taky mi to tam trhá chvílema uši, je to takový nástřel nehotový, budu muset zapracovat :) |
|
|
||
|
|
Qued 18.Února 2010 12:58
mě se to líbí:-) konečně nový nápad, ale nelíbí s emi na něm některé rýmy- defacto v každé sloce je jeden, který vyloženě tahá za uši:-) což je vlastně polovina básně, což?.-)) ale jako pobavilo mne to a su spokjen;) |
|
|
||
|
|
Žabička na leknínu usedavě vzlykla
Chytila mouchu, však špatně ji polkla Nebylo to muška, na co natrefila Turbo čmeláka jazykem sestřelila Však žabička naše, maličká má ústa Když si je natrhne, špatně to srůstá Sousto tak lahodně velké přec neutopí Tak nešťastně vypoulené oči klopí Zuby nemaje, mlýnek užovce půjčila Skoro to vypadá, že s jídlem skončila Nápad se v hlavičce zelené zrodil Nácvik svalů žvýkacích, by se hodil Kdo kolem teď jde, jenom zírá Jak žabka si na něj hubu otvírá Drze se na cizí slovně utrhuje Svaly žvýkací pečlivě natahuje Když už má ústička jak kapr lysý Do sousta pouští se, slina ji visí Čmeláka futruje do břicha směle Vždyť taky nejedla už od neděle Hubu má velkou, čmelák se vleze Však do břicha nějak pomalu leze Cpe ho tam nožkama stůj co stůj Žaludek bezpečná pro jídlo je sluj. Co je důležité žabička zapomněla Že malé má břicho už nevěděla Panty si roztáhla, trpěla hlady Však čmelák teď, vylezl zády. |
|
|
||
|
|
Kagemaru 12.Února 2010 18:26
myslím, že toto není klub k nějakému rozebírání parametrů středověkých přileb. Nicméně co se týče přileb s hledáím byly používány k boji minimálně;) většinou s epoužívali pro turnaje, proto je taky velmi záhy nahradili otevřené helmy- což? Nicméně on ten protor nebyl až tak zúžený, pokud si někdy bojoval v barbutě s hledím nebo v německém šalíři se sklopným hledím víš, že ten prostor nebyl zas až tak omezen;) a něco málo (dost) o tom vím... A co se týče té co možná nejlepší ochrany, chrání dost, ale mohlo by to jít i lépe;) Zbyhněv 12.Února 2010 18:44 mno tady to dáváš právě proto aby sis vyslechl verdikt nad tím jak si to napsal;) a zrovna v poezii platí že méně znamená kolikrát více a že největší umění je umět škrkat;) |
|
|
||
4013.jpg){kind=icon}
|
Marigold 12.Února 2010 14:22
Díky za názor :) Jinak já si rád hraji se slovi a chci se prostě odlišit, mají to být upírské verše, i když je to prostě jen hlas duše, vím že to chce doladit, ale tohle sem jednou napsal během tří minut, bez pořádného rozmysu, možná že když budu na sobě víc pracovat něco z toho bude, snad se tomu jednou i bude dát říkat báseň a ne jen rým :) |
|
|
||
|
Marigold 12.Února 2010 14:36
Díky, kritiku od zkušenějších beru... Jinak hledí snižuje úhel vidění... Ve chvíli, kdy spustíš hledí jsi chráněn jak nejlépe to jde, ale to, co vidíš je oproti volnému výhledu jen zlomek... |
|