|
||
|
Test č.2
Viem, že to nie je dobré, ale dúfam, že je to aspoň správne :) |
|
||
|
Ahoj,
Nedávno sme sa v škole učili sylabotonický veršový systém (Ešte sme ho nedobrali) a tak som si to chcel vyskúšať :) Mohli by ste mi prosím povedať, či som tomu pochopil ? |
|
||
|
Beredur 18. listopadu 2014 08:13
já nikdy nevím, jak co myslíš a jak bych měl reagovat. Víceméně jen to zostření poslední a nebo před to něco přidat. U Wolkera mě zaujala U roentgenu. Třeba tahle část: "Co vidím, dělníku, to tvoje plíce jsou. Mrknu na tu Těžkou hodinu, něco mi to říká. :) |
|
||
|
Alfor 16. listopadu 2014 20:06
Osobně cítím, že po čtvrté strofě, kdy zasazuješ to zvnitřnění v podobě jakéhosi "monologu", pak dost rychle po té exklamaci trochu jako by jsi v poslední strofě ubral na výrazu a expresivitě. Je to trochu studená sprcha; máš solidně připravenou pozici pro vrchol a ty ji shrneš lakonicky, až oznamovacím vyzněním. Jako by jsi zabil obrazovou a prožitkovou gradaci, a i když máš v posledním verši nepřesvědčivý přívlastkový klimax, tak právě závěrem vyznění padá. Ten předěl není moc šťastně zasazený v rámci celé kompozice - možná by se hodila strofa mezi 4 a posledním blokem, nebo ještě zdramatizovat tu poslední strofu. Sociální balady od Wolkera jsou zajímavé; on dělá rozvolněný vázaný verš, kdy střídá delší verš s krátkým; v něčem předurčuje verš poetistický a třeba skladba Sv. Kopeček je už polytematické pásmo. Je to v mnohém inspirativní po rytmické stránce (a také třeba Biebl to dělá podobně). Osobně mě tématicky více zaujal od Wolkera Host do domu než Těžká hodina, ale technikou verše zase spíše naopak. |
|
||
|
Qued 06. listopadu 2014 09:43
takže doufáš v řetězovou reakci? Jsem to konečně dokončil. Jsem si koupil v jednom antikvariátu Jiřího Wolkera, jeho Balady. Mne zaujaly ty dlouhé věty. Ten ABAB rým na tom pěkně vynikne,. :) |
|
||
|
Beredur 08. listopadu 2014 14:57
Děkuji za kritiku. Vážím si času který jsi nad tím strávil a určitě si to vemu k srdci. Tahle se už tlačí ve frontě do knihovny, ale snad v té příští už bude znát, že se snažím zlepšovat básnička po básničce :) |
|
||
|
El 08. listopadu 2014 08:38
Nejprve trochu kladu. Slušně propojuješ (jako technicky, ale bohužel málo propracovaně slovesnými prostředky) popis prostředí a do toho svět lyrického hrdiny prostřednictvím řečnických otázek a těch apelů. Je tam cítit snaha být životný, je to dobré i množstvím v začleňování; nenecháváš popis ustrnout a zakličkuješ k sobě a svým reflexím. Vázaný verš je málokdy odosobněný a o to usiluješ. O určitou dramatičnost a plastický prožitek. Nicméně, zhruba čtyři výrazné nedostatky, které by ani nemusely být, když budeš chtít. Rytmus jako není nejhorší, ale rýmy ve slovesných neurčitcích by být nemusely. Pak proč nedělat lepší slovní výplň? Obrazově je to příliš strohé, jako by tam scházel smysl pro metafory; možná i ten svět by mohl být vitálnější, kdyby jsi dal nějakou personifikaci a tak. Obecně stylem a uměleckými prostředky se verše táhnou moc autenticky, schází mi tam snivost, přesah prostých vjemů. Má to rys čistě civilní práce. A ve finále interpunkce. Prosím tě, když už chceš být moderní a bez čárek, důsledně rozlišuj verše, které mají k sobě vazbu a které ne, a podle toho rozlišuj velká a malá písmena na začátcích veršů. Někdy ukončuješ tečkami, jindy ne. Je v tom chaos. Doporučuji buď normované syntaktické znaky (čárky, otazníky atd.) v celém textu, nebo odstranit totálně interpunkci a rozlišovat logické návaznosti jen korekcemi velkých a malých písmen (u rozkazů nemusí být vykřičník, ani u otázek otazník, smysl vyplývá z postavení slov ve větě). Něco mezi textu neprospívá. |
|
||
|
|
|
||
|
Alfor 06. listopadu 2014 09:30
Já ani moc ne ve skutečnosti. Píšu názory často spíše citové, než odborné. Snaží se fungovat jako spouštěč. Napíšu svůj nefundovaný názor, čímž udržím pozornost a jak doufám také vyprovokuji někoho fundovanějšího aby reagoval. :) |
|
||
|
Beredur 03. listopadu 2014 19:26
Qued 03. listopadu 2014 09:41 Já taky děkuji. Pochopil jsem z těch přemíry pro mě nových slov, že se tomu už nějakou dobu pravděpodobně věnujete. Věřím, že je mnoho směrů, kudy svůj zájem rozvinout a přesně to určit byla bláhová myšlenka. Každopádně, jak jsem již říkal a velmi často opakuji, děkuji za to zhodnocení. :) |
|
||
|
Marigold 03. listopadu 2014 08:37
Qued 03. listopadu 2014 09:28 Beredur 03. listopadu 2014 15:31 Popravdě řečeno hodně jsem se soustředil na ytmus a použil jsem takovou svou pomůsku "Spadla lžička do kafíčka" takže jsem se na rýmy moc nesoustředil. Ale vzhledem k tomu, že jsem psal v relativní časové tísni (která mě kdoví proč nakopla k podobným tématům) omlouvám sám sebe z tak zřejmé nerozvážnosti. Když se na to teď dívám příjde mi naprosto přehnané kolik zdrobnělin jsem použil, ale bylo to čistě automatické. Na čem jsem si dal žáležet jsou slabiky, zdálo se mi že dětem je mnohem přístupnější pravidelnost v dvouverší. Vzhledem k tomu že děti se větčinou soustředí právě na tak krátký úsek básně a zbytku věnují pozornost, až při přednesu. A hrál jsem si s hlasitostí, což je potřeba zmínit, má to mnohem větší sílu při našeptávání, než při běžné hlasitosti přednesu... Mnohokrát děkuji za názorm, teď vím na co se soustředit víc, nebo spíš vyrovnaně. |
|
||
|
Alfor 24. října 2014 16:27
V návaznosti na Queda já jsem pojem "řeč" pochopil spíše jako řeč těla, zkrátka druh mimoverbální komunikace. Usuzuji tak podle předchozích popisů a v tom případě je to neúplný konstrukt, trochu jako by jsi přesný význam vypustil, což by bylo jakože v pořádku. Já se zaměřím u tvé věci trochu na rytmus, když už tu máme takovou menší debatu. Pokud je to tvoje úplně první dílko, pak je až obdivuhodné, jak nakládáš s asonancemi, a to jak vnitřními (stínu - stisku), tak i čelními (líbezný - mizerný či překrásný -představy). Také náznaky jiné hláskové instrumentace jsou bezva (posloupnost slov s úvodem v hláskovém režimu z+souhláska+a je zajímavá, a co je hlavní, rytmus tím zesiluje). Metrum máš trochu rozhašené v začátcích veršů, ale koriguješ to dobami přízvuků u koncových rýmů, které ale ke škodě jsou většinou plané (tak začíná téměř každý, ale tady je jenom dobře, když budeš zkoušet další typy rýmů). K písňovému rytmu je tvůj kus blíže než vrh Endersona. Celkově to má styl spíše poezie 19 a raného začátku 20 století, ale látkově si můžeš přečíst Reyneka a jeho díla ve vázaném verši či prvotiny Zahradníčka, když tě lákají biblická podobenství a motivy. Obecně aura mýtů je v básních ( a nejen alegorických) pěkná, ale psát hned tak složité útvary může škodit. Zatím nehodnotím (básnický cit) a uvidíme, zda nejde jen o chvilkový zápal. |
|
||
|
Vybočit ze série vážných básní a oddychnout si u kompozice, která připomíná dětskou škádlivku či kus z lidové slovesnosti vůbec není zbytečné. Mnoho význačných autorů přebíhalo k dětskému básnickému „mlsání“ (pár jmen: Hrubín, Holan, Halas, Sládek, Skácel, Žáček, Frynta, Šiktanc…) a mnohé z efektů lidové slovesnosti promítli i do vyzrálé poezie. K říkadlům je prospěšné se vracet a ladit na nich melodii a písňový rytmus, zejména v začátcích tvorby to může znamenat vydatnou pomoc. Vůbec jsem přesvědčený o tom, že sem tam sáhnout ke starší poezii vůbec není rozmazlenost. Jako úskalí bych viděl nadměrné množství rýmů těžících ze zdrobnělin. Početné zdrobněliny, zakotvené v básních, hodně zjemňují výrazovost veršů, ale leptají trochu melodiku, ačkoliv můžeš mít dojem, že to tak není.
Qued zmiňuje mizerný rytmus. Nejen kvůli zdrobnělinám na pozici koncových rýmů, ale třeba i „výplňkovým“ slovům (toho, už) je spíše přerývaný, ale je vcelku dobrý (takový lahodný mix rytmu volného a vázaného verše). Jednu věc ve spojitosti s rytmem chválím. Pracuješ rytmicky se shlukem souhláskových slabik, jako je pr či př. Dovedl bych si to představit se sporadickým rýmem, trochu omezit ty zdrobněliny jako koncové rýmy, protože rytmus nemusí výslovně viset na koncových rýmech a metru (moderní poezie ví o tom své), ale třeba je rytmus dost zajímavý při hláskové instrumentaci na čelních pozicích slov (což kapánek máš). Kompozice není klasická (jako by baladická), ale vůbec bych se nebál to trochu rozvolnit, když už nemáš vzorové metrum. Vtip ve verši třeba ještě nakousneme jindy. Jen v rychlosti vylepšení rytmu pomocí slabiky ba (trochu upravím slovosled atd): Myška se k sýru plížila, téměř se BAšty zmocnila. a poslední strofa Toto je BAlady konec atd. A i dál si můžeš podobně hrát. Takhle by se to dalo přiblížit písňovému rytmu, ale to bys musel ještě pozměnit koncové rýmy a trochu uhladit metrum. |
|
||
|
Alfor 24. října 2014 16:27
Mně se to docela líbí, zaškobrtnul jsem u "lstivý had si svou hru hrál" - hodně krátkých slov za sebou. Přiznávám také, že jsem moc nepochopil přechod mezi třetí a čtvrtou strofou, minimálně dějově. Buď je třetí strofa špatně v rámci "řeči", protože "to" odkazuje na již proběhnuvší konverzaci, ale v předchozích verších žádné řeči nebyly, takže nevím "co" byly ty zrádné řeči. Takže bych si dovedl spíše představit něco ve smyslu "Řeči jeho byly zrádné" - což tedy momentálně mění lehce rytmus, ale už to neodkazuje na nevyjádřený děj, nebo tam vpasovat ještě jednu strofu, nebo přehodit čtvrtou se třetí. Co se týče pokračování, těžko radit, především ty musíš mít představu, co se má dít dál. Všichni víme sice, jak to "nakonec" dopadne, ale nevím, zda se hodláš v básní věnovat ději až k bodu vyhnání, nebo jen jisté alegorii na důvěru ve zrádce ap. Pár strof přidej, pak si to xkrát přečtia hleden synonyma, nejen tedy ve slovech, ale v celých obratech, opisech, obrazech. Pak si zkus nahrazovat pasáže v díle významově stejnými, avška tvarově jinými větami a co se ti bude nejvíc líbit a bude ti tam sedět, to tam nech. Doporučuji najít někoho, kdo ti tvé dílo přečte nahlas, tak jak si daná osoba bude myslet, že se má číst. Autor sám často svou četbou mění rytmus tak aby mu lépe seděl, neboť má představu svého díla v hlavě, ale nic netušící čtenář tuto (ne)výhodu nemá a může tak upozornit na chyby v rytmu i na krkolomné a jazykolamné obraty. Toliko ode mě amatéra :) |
|
||
|
Enderson 02. listopadu 2014 02:18
Podle mě to má mizerný rytmus a vydřené obraty. Připomíná mi to, jak když se snaží lidi rýmovat ve hře Alias (Sýry byly dobré... a obaly modré). Myšlenka dobrá, práce hodně. Poslední strofa je nejlepší. |
|
||
|
Enderson 02. listopadu 2014 02:18
mě to přijde roztomilé, a myslím, že by sis s tím mohl pohrát, zredukovat počet veršů a máš veselou rýmovačku, co je moc fajn. Proč nepsat i dětskou poezii?:-)) |
|
||
|
Ahoj,
chtěl bych se přiznat, že po dlouhé době mám zase chuť chytit brk do zkřehlých prstů a malovat slovy verše v zdánlivě nesmyslých větných spojení. Právě jsem vypustil do andorské knihovny remake Skleněného Havrana. ("Právě" není správný výraz, ale za nedlouho se objeví.) Hodně jsem přemýšlel o Práci na Krátkých sukních, ale to bych raději ještě odložil, též Slovo mi leží v hlavě, ale to je krapet na delší dobu, tam mám rozpracovanou práci s tématy a to se netýká náhlých popudů. Chtěl bych se vráti k jednoduché poezii, spíše říkadlům než vznešené poezii. Mám na kontě dva takové řekněme slabší kousky, které jsem nedávno vypustil anonymně do světa a chtěl bych pokračovat ve stejném duchu, takže se zeptám co si o tomhle myslíte: Nechci to zde ani jinde prezentovat jako svoji práci a ani se nechci popřít, takže název vynechám a pokud možno to v brzké době zcenzuruji... |
|
||
|
Alfor 24. října 2014 16:03
Jenom bych se chtěl zeptat. Jak pokračovat? Číst, psát? |
|
||
|
prásknu ho, odkázal mě sem Quad.
A teď se nějak představit. Na Andoru jsem chvilku, takže se nějak tak představím, jako zdejší noob neznalý zdejších zákonů a podobných divných věcí... Tahle "stůl" slouží jako kritika, nápadárna a vylepšovárna veršů? Před dvěma dny jsem něco zkusil a trošku mě to chytlo. :) |
|
||
|
Beredur 10. října 2014 19:09
já tam budu;))) a budu rád, kdyžtam budeš i ty, jedeme už v pátek se starou rumovou partou:-D |
doba vygenerování stránky: 0.064677000045776 sekund