Už se těším: odkaz

LEARN TABLETOP ROLEPLAYING GAMES

odkaz

zatím tam toho moc není, ale snad to budou aktualizovat :)

Tak už tu mám Corebook k Numeneře v PDF :) jsem na to zvědavá :) škoda, že teďka zase jedu na víkend pryč...

znáte někdo tohle?
http://www.dog-eared-designs.com/pta.html

Největší mazec, který pak můžete zažít jako Pj nebo hráč je pak ten, když se po několika letech potkáte na nějaké akci typu Gamecon svého času ty starší měli pochopitelně větší váhu než ty novější (i když mohou vykazovat okázalejší prvky propracovanosti či originality) je ten, že se potkáte na chodbách kolejí s nějakým hráčem, který má stejné předpoklady a talent k tomu vést například dobrodružství nebo naopak umí chodit naprosto bezchybně v botech dobrodruha povolání či rasy nevyjímaje. To jsou pak zážitky. Máte se o čem bavit. Jste na stejné notě, nemusíte si navzájem vysvětlovat pravidla a už jen pokročíte na vyšší level toho, co tam není, co by tam být mohlo a jak je to vlastně všechno smícháno dohromady a kde nalézat skuliny, trhliny, či praskliny v systému jako takovém. A chce se mi říct, ani né praskliny či povážlivé díry, které tam pochopitelně vznikají, mě se líbí, že takový hráč i když o těch prasklinách ví a ví o nich i například Pán jeskyně, že jsou oba dva féroví a nejdou do toho naplno, že si to nedávají mezi sebou. Ale zahrajou to přesně tak, jak by se to hrát mělo, nebo ten hráč či Pán jeskyně připraví něco na co ten druhý nezapomene, nebo naopak to ten druhý mu ještě vrátí jako v nějaké vyšší karetní hře - že je to takový násobný element a požitek, že ta hra prostě nestíhá vytáčet na nejvyšší otáčky, že nějaké papíry, tužka, kostky upadnou v zapomnění a jen rotuje a rotuje Váš mozek, vaše vědomí a svědomí, vaše ctižádost, váše "pravé" touhy, smilstva či jakákoliv jiný pocit dosáhnout absolutna, že nakonec se Vám to třeba podaří i dosáhnout či na okamžik dotknout. A to je pak šupa, že víte, že tohle může nastat pouze jednou dvakrát za život a nebude se to rozhodně opakovat, nebude se to prolongovat s touhle skupinou se kterou zrovna hrajete, nebude to mít ani pokračování ve vašem věku, ve vašem stavu a ve vaší kondici. Proto víte, že ten okamžik, času, prostoru a místa je tak unikátní - proto ho dokážete ocenit víc než hry, které tento druh vášně nenabízejí, nebo ho nabízejí poskrovnu a pomálu.

Promiňte, že jsem se tak zavzpomínal, ale je to tak.

Úplně cítím to mrazení v morku kostí!
Já jsem ty texty základů a pokročilých četl tolikrát, že jsem až z toho zblbl a musím ocenit jak moc to v té době bylo napsáno. A když odstoupím i z časového hlediska jak málo to vlastně stálo vhledem k tomu, jak se to pak zdražilo v budoucnosti atd ... (ten kdo měl pravidla byl někdo) a nejlepší pánové jeskyně se pak stali z těch, kteří si je půjčovali a chtěli toto poselství předávat dál - já sám jsem se stal jedním z nich a předčil jsem svého učitele. Věděl jsem, že je možné jít hlouběj a hlouběji, než samotná pravidla umožňují a "TO" pak byl skutečný požitek, který NEMOHL nehradit žádný pocit, který jsem znal předtím. Myšlenky zalétaly tam, kde žádný smrtelník ještě nikdy nebyl a první dobrodružství ve stylu - rovná chodba, rovná rovná, zatáčka vlevo a místnost uvnitř - finálka a tam skříň uvnitř a uvnitř schovaný kostlivec, který oživne a zabije prvního dobrodruha na potkání - bylo prostě něco - čemu nikdo neuvěří ani po sto letech!!!

Týpek, co toto zažil a byl zabit kostlivcem, pak po několika letech vyhrál titul mistra Dračího doupětě. Ale myslím, že ten prvotní zážitek byl o to silnější. Příprava s lucernou, hodinu a půl trvající cesta chodbami za zvuků odkapávajícího kapek po stěnách, popis chladu, inventůra jeho deníku, atd ... to je něco na co se nezapomíná.

Měl jsem jednou příhodu, kdy jsme hráli s jedním "nadaným" hráčem u něj doma a že si u toho uděláme atmosféru a zapálíme svíčky.

Měli jsme co dělat aby po dvou hodinách hraní, kdy kapal vosk na jeho deník a v jedné krkolomné situaci se jedna ze svíček nepřevrhla, abychom zachránili jeho deník. Ten vzplál a pěkně ohořel, jelikož byl pěkně nasáklý tím voskem. Byli jsme rádi, že jsme všechno uhasili a nezapálili celý barák.

No- jen ty nejlepší vzpomínky, jen ty nejlepší!