Andor.cz - Dračí doupě online

No, hlavne jste vsichni zapomneli na to, jak je ten sermir nahazenej a na jake je urovni (tedy jake muze pouzivat finty a utoky za kolo, kolik ma zivotu a takove nepodstatne veci):-)

Zdravim vsechny na Andoru.

Me hrani dava hlavne zabavu, moznost nejakeho kreativniho vyjadreni a hlavne me velmi rozviji.

Hrani mi bere cas a energii, ktere bych mohl vyuzit jinak, ale nelituji toho, protoze ze spousty duvodu proste hry hrat potrebuji.

Únik od reality to podle mého vůbec není. Někdo rád hraje fotbal, někdo rád chodí do hospy, někdo rád kouká na filmy, někdo rád čte a někdo rád vymýšlí.
Pokud jsou všechny činnosti, které čklověk rád dělá, únikem od reality, pak budiž, unikám od reality i prostřednictvím RPG. :-D
Ale v takovém případě by přicházela otázka - CO je vlastně REALITA? :-)

Je to skvělé právě v tom, že hrajete a přitom víte, kde jste, co děláte a hlavně s kým jste. :-)
V tom se shoduji s Akselem. Jde tu o lidi, to je to hlavní pro mě.
Každý měsíc narážím na někoho nového, skvělého a není to ta postava v onom světě, ale tenhle člověk v tomto světě. Juch! :-)

Co mi hraní RPG dává? Požitek a možnost vyjádřit se.
Co mi bere? Čas.

U mě je to zcela jednoduché.

Slibované Proč hraji.

Postupem času začal převládat faktor "Kvůli lidem". Kolem erpégéček se pohybuje komunita bohatá na zajímavé osobnosti. Skrze hraní jsem takhel osobně poznal už několik lidí a vždycky mne těší, že se můžeme sejít, zahrát si a popovídat si o jiných věcech, neboť ve všeobecném měřítku máme podobné pohledy na svět, hodnoty atp. Je to nesmírně osvěžující změna v záplavě lidí, kteří žijí tak nějak "bezmyšlenkovitě", nebo jak to říct aniž by to vyznělo nějak arogantně a elitářsky.

Od dětství mi učarovaly příběhy. Rád je poslouchám, čtu nebo i vyprávím, když se najde ochotný pár uší. Od toho je pouze krůček neomezovat se jen na ty předkládané, ale zkusit také nějakému sám vdechnout život. Někdy mne "naštve" vývoj knížky tak, že si jí zkusím představit podle "svého." Jindy se mi líbí natolik, že prahnu po pokračovaní a prostě si je sám dál domýšlím.
Navíc díky tomu, že každá hra je kolektivní záležitostí, nikdy nevíte s čím na Vás ostatní přijdou - každé dobrodružství je tak jiné a s neopakovatelnou atmosférou. To je jedno z ohromných plus.

Padla tu řeč i RPG jako úniku z reality. Pro mne je to spíš příležitost k experimentování. Nejde ani tak o to stát se dva metry vysokou horou svalů, svůdným bardem nebo mocným arcimágem. Lákavější mi připadá možnost vyzkoušet si sám sebe "trochu jinak", mít jiné vlastnosti (ať už ty, které bych mít chtěl, nebo naopak ty, jímž bych se raději vyhnul).

Vzalo: Asi lepší školní prospěch. (Tím pádem něco peněz za stipendium :-)
Taky mi občas pouští peněženkou, protože dovoz příruček, sourcebooků a figurek není levnej koníček. Ale odolejte.

Dalo: Spoustu neopakovatelné zábavy a poznal jsem řadu jedinečných, zajímavých a nesporně inteligentních lidí, s nimiž si mám vždy co říct i mimo svět draků, zloduchů a kostek.

Zítra musím zase jednou do školy a zamyšlení na téma Proč hraju je na delší psaní. ;-)

V české republice hrají lidé hlavně kuli zábavě, vyčistí si hlavu od starostí dnešního světa,rekreace,...
Já bych měl taky otázku co vám hraní RPG dalo a vzalo?

Nu, nerad ruším vaši debatu, ve které hrdě zastávám názor, že si potřebujeme prostě uvolnit své úchylnosti a RP je naší zástěrkou a krátce se vrátím k Hrdinům Fantasy..
Čekal jsem, že to bude nějaké free RPG a ti jelimani za to chtěj v součtu snad dokonce víc peněz, než Altar za tři páry pravidel (teda, je to už nějakej ten pátek, co jsem je kupoval, takže už si přesnou cenu nepamatuju, ale důraz na svá slova kladu stejný..)