Andor.cz - Dračí doupě online

Hostinec? 

Křesťanství a církev

Mimochodem, abychom se tu také něco dozvěděli, mám pro vás krásný pořad na Českém rozhlase od Jana Fingerlanda.

Vypráví o vzniku státu Israel, strhujícím způsobem a stroze popisuje fakta bez jakéhokoli hodnocení. Doporučuju moc si to poslechnout.

odkaz

Správci stolu

Windroff

zde nemáte právo psát

Eskel - 16. června 2009 19:38
esk22836.jpg
Delruth 16.Června 2009 19:20
Každý jsem v jiném stavu přesvědčení, nebo jak to říct. Do téhle diskuse bych se vůbec nepouštěl bez mnoha let nad tím strávených.
Pochybnosti jsou logického rozboru problému.

Je to taková malá evoluce. Všechno zavrhneš, upadneš do naprosté tmy, nic není pravda. Tápeš, zjišťuješ co za informace můžeš o okolním světě zjistit a o všem co nacházíš pochybuješ. V určitém okamžiku musíš dojít k nějakému závěru, co z věcí které jsi našel ti příjde nejvíce stabilní, neotřesitelné. Příjmeš to jako pevnou půdu a hledáš dál, vycházíš z toho co jsi uznal za pravdu.
Takhle to probírám jedno po druhém, jako zrnka písku.

V boží existenci jsem zatím pevnou půdu nenašel. Nevylučuji tu možnost, ale v mých očích se vylučuje sama, svou nepravděpodobností.

Rozhodně se nesnažím být zajímavý, kdyby tě to náhodou napadlo.
 
Slaanesh - 16. června 2009 19:37
0000houba5395.gif
Bavíme se o Bohu, je to tak? Předmět hovoru, abychom jej mohli nějak rozebírat, musí být definován, to je ovšem trochu problém. Budu teď řešit jen záležitost existence/neexistence. Vemte si náš vesmír. Co o něm víme? Vždy jsem se s nemalým nadšením zaobíral podstatou jsoucna, není to lehké žrádýlko. Kvarky, gluony, gravitony, superstruny, jen z pojmů jde brzy laikovi hlava kolem (a to to nejsložitější nejsou pojmy, nýbrž jejich vzájemné souvislosti), ale s trochou trpělivosti, nadšení, představivosti a úsilí se do toho i na amatérské úrovni docela hluboce ponořit - teorie relativity, kvant, superstrun, nic z toho není ani trochu lehké pobrat, ale není to ani nemožné. Čím víc jsem se tomu věnoval, čím více jsem z tajemství jsoucna poodhalil, tím více jsem zjišťoval, že i ti nejzainteresovanější, průkopníci, objevitelé, tvůrci těchto teorií, zatím v tom závoji tajemství svým mnohaletým úsilím poodhalili jen nepatrnou škvírečku. Bůh, pokud existuje a já věřím, že ano, pak stojí nade vším. Je toho tvůrcem. Vemte si jen náš vesmír. neznáme ho, myslíme si o něm mnohé, pozorujem jej, máme mnoho teorií, od dob dávno i nedávno minulých jsme se o něm dozvěděli obrovské množství informací. Přesto nevíme jaký má tvar, jak je velký, jak je starý (třeba i proto, že čas nebyl v dobách jeho počátku žádné použitelné měřítko, byl prostě setsakramentsky relativní). Nevím mnoho věcí o podstatě jeho fungování, přitom ani nemusí být náš vesmír jediný... a co pak je na pozadí? A pokud je Bůh tohoto tvůrcem, co o něm víme? Ani ta nejpokročilejší věda Boha nikdy nevyloučila, dokonce, mnoho špičkových vědců v něj věří. Einstein, Hawking a podobní nebyli a nejsou ateisté. Jen se na to asi dívají trochu jinak. Pokud nejsme s to ani v základech pochopit Boží dílo, jak pak můžeme tvrdit, že známe Boha samotného? Nemůžem. Znáte holografickou teorii vesmíru? Dokážete si to představit? Ne? Nedivím se.. dokážete si pak ale představit bytost, která za tím stojí? Troufám si říct, že dost těžko! Já osobně v Boha věřím, považuji to za samozřejmost. Nikomu to nenutím, ale není člověk, v jehož moci by bylo můj názor změnit. Nejsem dogmatik, prostě na to nebude mít argumenty. Koho mi chce vyvrátit, Boha křesťanů? Souhlasím, jenže o to tady neběží. Problém všech náboženství a především nad nimi, nebo lépe za nimi, či ještě lépe na nich stojících církví je v tom, že chcou, aby se řady jejich věřících - příznivců, zvyšoval. Je to výhodné. Problém je v tom, jak prodat něco, co nevíte, jak vypadá? To nejde, musíte tomu vtělit podobu, takovou, aby se líbila, takovou, aby byla vám ku prospěchu. Většinou to dělají ti nejpraktičtěji založení lidé a ti mají většinou prachmizernou představivost. A z představivosti jiných si vyberou jen to, co se jim líbí. Já osobně si myslím, že všechny představy o Bohu jsou velmi přízemní a u historií zatížených církví to platí dvojnásob. V tomto se mi nejvíce líbí Buddhismus, protože Boha považuje za fakt, ale z hlediska filosofie tohoto náboženství je v podstatě bezvýznamný. Kdo tvrdí, že zná Boha, lže, nebo je hloupý. Toť můj názor, sám nejsem schopen říci, jaký je a ani jsem se o to nikdy nepokoušel, pokud byste chtěli znát můj názor, jsem schopen obecně zapolemizovat na téma, jaký Bůh není. Věřím, že se lidé s Bohem setkali, nějakou transcendentální zkušenost považuji za možnou, nevylučuji, ale setkat se a znát, jsou dvě docela odlišné věci.
 
Glonar - 16. června 2009 19:37
images1420.jpeg
A co se týče té pravdy, tak pravda je skutečně jenom jedna, ale cesty k pravdě jsou rozličné a to je ten pramen svárů. Je spousta monoteistyckých naboženství, která jsou za jednou pravdou, ale každé jinak a ten druhý je bezvěrec, ale to je lidský rozměr problému. A ten tu bude neustále, protože boží dilo se neunavně snaží likvidovat ďábel.
 
Glonar - 16. června 2009 19:32
images1420.jpeg
řekni mi co ti nejvíce vadí na myšlence víry v boha?
 
Glonar - 16. června 2009 19:31
images1420.jpeg
Dobrá jsem připraven poslouchat. V čem by si ty byl benevolentnější?
 
Eskel - 16. června 2009 19:27
esk22836.jpg
Delruth 16.Června 2009 19:14
Pravda? Co to znamená? :)
Ah, dobře tedy, chceš se pustit do té etiky.

1.) Jako společenský kodex to beru, ale musely by se z toho sundat ty tuny a tuny patosu, celý ten koncept odpuštění, vysvobození, dohledu, proroctví atd.
Prostě to co má každé monoteistické náboženství po svém. Čistě pravděpodobnostně je to nesmysl protože pokud je pravda jen jedna, všichni ostatní se zaručeně pletou. (A pak se vesele válčí mezi modročepičkáři a zelenočepičkáři)

2.) Správce tohoto kodexu by musel být trochu méně zkostnatělý, než je "svatá" církev římsko-katolická. (Nebo popravdě jakákoliv jiná obdobně stará) Sice se povaha člověka napříč časy nemění, ale mění se poměry ve společnosti, možnosti a důraz na ty či ony problémy. Tento společenský kodex by měl být konzervativní, ale ne prehistorický.
Tady se asi shodneme že to vůbec není dobrá úloha pro církev, ale spíše pro stát, neboť každý může vyznávat jakou církev chce.

3.) Je to zoufale zjednodušené. Na jednu stranu je to dobře, hezky se to pamatuje a je to také to "gró", ale na druhou stranu to lidi staví do pozice "provinil jsem se, teď jsem horší člověk", aniž by to často bylo nutné.
Klasický příklad je Hitler, naprosto vzorný člověk. :)

V co věřím?

Věřím v to že vesmír je krásný a rozmanitý i bez toho co si člověk vymyslel, aby se mu lépe spalo :) Aby se mu lépe žilo... a lépe umíralo.
 
Glonar - 16. června 2009 19:26
images1420.jpeg
Každý věřící pochybuje bez pochyb se nejedná o víru, ale o jistotu.

A jisté je jen to že věřím
 
Glonar - 16. června 2009 19:24
images1420.jpeg
No nikdo nechce nahlodávat tvůj názor, protože jestli přicházíš s tím že chceš důkazi a argumenty tak jich tu máš hodně.

A co se týče těch 10 vět tak si uvědom že na těch 10 větách je postavena celá společnost s nad s vyjímkou 3 vět o bohu jinak vše je v zákonech naší společnosti.
 
Delruth - 16. června 2009 19:20
iko5322.jpg
Eskel 16.Června 2009 19:14
Určitě je dobře, že tu píšeš a urážka to není. Maximálně jsem se vychloubal. :-D
Spíše to byla ale snaha najít další osobu, která dokáže pochybovat stejně jako já. :-D
Neříkám, že je to dobré, nebo špatné. Je to jen zajímavé. :-D
 
Glonar - 16. června 2009 19:20
images1420.jpeg
No tak osobni prožitek je u jedne strany ta "souhra věci" u kterých si člověk řekne to bylo boží řízení :-). Na druhou stranu si těžko vsugeruju že jsem kuře :-D

Já vím že to zní jako patent na víru, ale musim také říci že prožívám každý den bojem o víru. Je totiž mnoho věci, které člověku říkaji že to čemu věří je jen legenda. Nicméně mam se na koho obratit i když jsem sám a mam problém a věřte mi že klid, který člověk je schopen získat od boha neni sugesce.

Je spousta hmatatelných věcí, které se skrývají v konzumu a říkají bůh není vše se dá vysvětlit vědecky, nebo jednosuše říci že to byla náhoda. Můžu ti říci dost věcí a nezmírním tvé pochyby, ale přesto všechno ti také s radostí v srdci řeknu že věřím v jedíneho Boha. A chcešli vědět to tajemství víry, tak se nachází v lásce, která převyšuje vše.
 
Delruth - 16. června 2009 19:18
iko5322.jpg
Možná jen taková - hodně se v životě koukám na věci tak, že ta složitější cesta je tou čistší.
Ale co když to tak není? Co když je cesta právě v tom zjednodušení? Ulehčit si cestu... ?
O čem se to tady bavíme? O tom, jestli věřit je špatné? Jestli je dobré si usnadnit život pomůckami, abys dosáhl toho, co chceš (rybářský prut, mlýn, Bůh... :-D) ? Nebo o tom, jestli existuje Bůh? :-D

Jakéže jsou odpovědi? :-D
 
Eskel - 16. června 2009 19:14
esk22836.jpg
Delruth 16.Června 2009 19:08
To je nějaká velmi sofistikovaná forma urážky? :D
Něco jako že bych měl u toho myšlení zůstat a raději si je nechat pro sebe? :) Asi to tak dopadne.
Chtěl jsem jen zjistit jestli je za křesťanstvím nějaká opravdu silná argumentace, která by mi můj postoj nahlodala.

Glonar 16.Června 2009 18:51
Díky za reakci.
Mám na tebe otázku, jakožto na věřícího.
Když by sis představil že bůh není, změnil by se tvůj život?
 
Delruth - 16. června 2009 19:14
iko5322.jpg
Eskel 16.Června 2009 19:07
"Mluvím ale o lehkosti bytí, kterou takhle snadno získáš. "Stačí když se budeš řídit těmito deseti větami a budeš v suchu.""
Je to špatně?
Co když je to pravda?
O tom tady celou dobu žvatlám. :-D
Pak už jen závisí na tom, čemu věříš ty. ;-)
 
Delruth - 16. června 2009 19:11
iko5322.jpg
Slaanesh 16.Června 2009 19:09
Dobře, že to nevzdáváš. :-)
 
Slaanesh - 16. června 2009 19:09
0000houba5395.gif
Andor už mě sere :-/ Takže znova...
 
Delruth - 16. června 2009 19:08
iko5322.jpg
Eskel 16.Června 2009 19:04
Asi jen nejsem schopen se "myslím si" držet tak pevně jako ty. Když pochybuji, tak o všem, včetně toho, jak na mě věci působí. Proto nejsem schopen vznášet takové závěry, jako ty. :-)
Co se týče působení na mě, vidím to dost podobně jako ty. Snažím poslední dobou na to dívat i z jiné, než mojí pozice a tak se to trochu rozmělňuje a tak nějak plave, místo toho, aby to na něčm pevném stálo. :-)
 
Eskel - 16. června 2009 19:07
esk22836.jpg
Delruth 16.Června 2009 18:42
Promiň, já jsem se vůbec moc nedržel tvých příspěvků. :)
Bůh vybízí k samostatnosti. Jak může být člověk bez boha nesamostatný, když je na život sám? Mluvíme asi o jiném druhu samostatnosti.
V tomto ohledu je život s bohem snazší, protože máš jisté mantinely, vodítko, jak správně žít.
Nemluvím teď o morálce, o tom jak se člověk chová k ostatním, to je samozřejmě těžší, hlídat se. (Nicméně společenská etika je tu nehledě na křesťanství, byť z něj hodně pramení.) Mluvím ale o lehkosti bytí, kterou takhle snadno získáš. "Stačí když se budeš řídit těmito deseti větami a budeš v suchu."

Koncept menšího zla, složitá životní rozhodnutí, ovlivňování životů ostatních lidí - na to všechno se máš jít pravděpodobně zeptat kněze, nebo hledat odpověď v manuálu - bibli.

Co se týče samotného "pocitu" osvícení, obávám se že to je okamžik kdy člověk sám sebe přesvědčí že věří. Vidí to co chce vidět, protože by jinak zpochybnil sám sebe. Tímhle stylem si člověk může vsugerovat že je třeba... kuře. Vážně. V tomhle směru víru vůbec nepodceňuji, ve spojení s představivostí jistě dokáže divy, člověk si sám dokáže navodit i všechny možné psychické i fyzické stavy.

To je podle mě základ víry, přesvědčení že to co člověk duševně prožil, je větší než on sám.

Teď to hodně zlehčuji, doufám že se nikdo neurazí. Moc si s volbou slov nedělám starosti.
 
Delruth - 16. června 2009 19:02
iko5322.jpg
Glonar 16.Června 2009 18:51
Díky za příspěvek! :-)

To s tou osobní zkušeností už slyším/čtu po několikáté, tak to asi tak fakt bude. Jen, co to znamená?
Jaká je to zkušenost? Je to prožitek? Nebo souhra událostí, které si člověk nějak vysvětlí a přisoudí to Božímu působení?
 
Glonar - 16. června 2009 18:51
images1420.jpeg
Eskel- To co píšeš je velice moudré z pohledu lidského rozumu, a je zcela pochopitelne že to takhle bereš. Nemyslím tím že by si byl na špatne cestě, ale naopak, že jsi na správné. Víra je otázka citová nikoli rozumová a z vlastní zkušenosti ti mohu říci že je víra hlavně o osobni zkušenosti s bohem.
Jsem Křesťan římskokatolik, vira mi byla vkládána odmalička rodiči, na naboženství, nebo v kostele, ale to ze mě neudělalo "věřícího člověka " . Určitě mi ta výchova velice pomohla k pochopeni a poznání, ale uvěřit jsem musel sám v nějakých 18-19 letech. Nikomu svou nadeji v boha necpu, ale pokud někdo hledá odpovědi rád pomohu.

Co se týče cirkve, cirkevni etiky, cirkevniho práva, to jsou pouze věci, které si ohromné společenství za dlouha léta vybudovalo. Rozhodně nehodlám skrývat že je pár věcí se kterými v cirkvi nesouhlasím, ale to je v každé společnosti (obec, okres, stát, evropská unie ...) a nutně nesoudime lidi podle zakonů jejich společnosti, ať už je jejich cíl jakýkoli.
A tak znovu jen říkam že víra je o osobní zkušenosti s bohem.
 
Delruth - 16. června 2009 18:42
iko5322.jpg
Eskel 16.Června 2009 17:28
Chytul ses jen jedné z těch věcí, co jsem popisoval. Jeden kazatel mi to řekl jasně a stručně: "Bůh nás vybízí k samostatnosti. A když se nám něco podaří, je to proto, že za tím stál i on."
Je to půl na půl. Aspekt někoho, bez koho by to nešlo, je v křesťanství velmi důležitý. A stojí proti níže zmíněné pýše.
Proto si myslím, že pro mnoho lidí JE důležité věřit v Boha, nebo jinou takovou bytost.

A co se týče Bible, nečetl jsem ji, jen jsem z ní četl, nebo slyšel pár příběhů a právě tyto příběhy, a věřím že sjaté spolu jsou ještě silnější, jsou právě velmi důležité. Strohý výpis bez příběhu, bez sebeobětování historicky doložené postavy (ať už byla nebo ne, mnoho lidí to pokládají za fakt) má prostě sílu a proto k sobě láká tolik lidí. Proto je mohla vůbec oslovit.

O tom alibismu jsem dost přemýšlel a nejsem si jist. Co se týče zodpovědnosti, na první pohled se to tak může zdát, ale vesměs, když se bavím s věřícími, zodpovědnost mají stejnou s vírou, i bez ní. Bible člověka k samostatnosti nabádá (možná to jde z ní ale chybně vyčíst). Bůh soudí a pomáhá lidem stejně, bez rozdílu (alespoň tak jsem to pochopil já).
Setkal jsem se s lidma, kteří se na otázku alibismu dívají trochu jinak. Ta síla (Bůh) tady byla a bude pořád, nehledě na to, jestli v ní ten dotyčný člověk věří. Prostě to tak je. Nic to nemění na tom, že se musí snažit stejně hodně, jako před tím, jen nyní, když věří, musí se často snažit ještě více. (to zaznělo z úst mnoha věřících - radši bych slyšel slova "je mi umožněno", než "musím". :-)).
Skrze víru se začali zamýšlet nad skutky Ježíše a začali více hlídat svůj vlastní život a to přínašelo nové překážky, nové zkoušky. Život věřícího z pohledu věřících je mnohdy těžší, než život nevěřícího. A dává to smysl. Proto se na to jde dívat i úplně opačně. Nevěřící člověk je alibista. ;-) Respektive ten, který nad morálkou moc nepřemýšlí a když ano, většinou ji nepřikládá tolik pozornosti a snaží se na ni zapomenout, když se mu to nehodí. Není zde nikoho, v koho by věřil, kdo by mu byl druhým svědomím. ;-) Kdo by mu byl příkladem. Což Ježíš vesměs je.
(Možná se mýlím, jsem fakt dost nevzdělaný v téhle oblasti... :-))

Když tyhle dva pohledy spojíš, dalo by se to snad i formulovat tak, že skrze alibismus přestávají být alibisty. ;-)

A co se týče víry, je pro mě taky velkou neznámou. Chtěl bych někdy cítit to, co cítí věřící, abych věděl, o čem píšu. Třeba je to něco natolik fascinujícího a hmatatelného, že tomu nevěřit nejde a nebo je víra jen prostředek k tomu pravdu objevit. Kdo ví? Pokud se člověk dostane do fáze, kdy ví, jsem na vážkách, protože to se zpochybňuje dost těžce. Nejsem si jist, jestli je u věřících taková forma víry. Skutečné ovědomnění si, dosáhnutí Boha, splynutí, kdy to není otázkou víry, ale vědění.

K tomu by nám asi řekli něco věřící. :-)
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.092351913452148 sekund

na začátek stránky