Andor.cz - Dračí doupě online

Koukam že tu vedete velice zajimavou debatu

Nějak ze mě to nadšení pro diskuzi vyprchalo, čím dál víc mi připadá že to nemá smysl. Každému co je jeho. Nechci aby to vypadalo že chci někoho o něčem přesvědčovat a sám už to mám docela srovnané.

Trochu mi vázne konzistence, chtěl jsem od sebe striktně oddělit diskusi o křesťanské etice a otázku samotné existence boha, což jsem posledním příspěvkem narušil.

Můžeme to zkusit projít postupně celé základy křesťanství bod po bodu a uvidíme na čem se shodneme. Můžeme si to zjednodušit když shrneme všechny judistické víry do jednoho, uděláme takový průnik a budeme se bavit o tom co zbyde. (A myslím že to bude opravdu jen ona myšlenka že je jeden bůh, který je podstatou všeho.)

Osobně vyznávám to, že bez člověka by nebylo boha.

* ... spíše nesouhlasím s oním buřičstvím O:-)

Možná je problém ve zneužitelnosti takové cesty... Možná o to jde, že by šlo možná vymyslet (omlouvám se věřícím za níže napsané posty) jiný, méně komplexní a méně zněužitelný mechanizmus na to, jak si udržet morálníí hodnoty a pěstovat ty, které nám chybí.

Nevýhoda takovéto cesty (Víra v Boha reprezentovaná Biblí) tkví možná v mnohoznačnosti, se kterou přichází zcestné pochopení a tudíž chybné cesty, které nevedou k povznesení ducha. Nevím, jestli se něco podobného děje v současnosti.

Spíše přesně nechápu ono buřičství, které je namířeno proti víře v Boha (a tudíž nejen proti církvi ;-)). Jak můžu napadat něco, co jsem nepoznal?


Když se rozhlížím kolem sebe a koukám na jednotlivé lidi, pak vidím, že to, jestli je někdo ateista, nehovoří vůbec o tom, jestli je člověkem rozumným a osvíceným.
A to, že dosud nevím (nikoliv že neexistuje) o důkazu o něčí existenci, ještě nutně nemusí znamenat, že to něco neexistuje. Respektive, nikdy bych na základě tohoto mého (ne)vědomí neměl soudit, že víra v to něco je lživá a tudíž špatná.
Si myslím já.

Kde beru tu jistotu, že moje cesta je ta nejsprávnější pro všechny, že jsem natolik odvážný špinit tu jejich? ;-)

Chtěl bych mít takovou jistotu, že jsem našel tu nejsprávnější cestu pro všechny! Dejte mi ji! :-D

O evoluci

Tak, já bych tu rád přispěl. Pokusím se držet co nejvíce při zemi a seznamovat vás s těmi nejméně napadnutelnými fakty. Ale možná se neudržím.
Tak první a zásadná věc. Evoluce NENÍ v rozporu s náboženstvím. A pokud se odehrávala řízena Bohem není to vlastně nic jiného než způsob stvoření. Volba evoluce versus víra platila před sto lety, když Darwin představil svoji teorii, tehdy se někteří vědci tak vyjadřovali. Dávno už došlo k oficiálnímu smíření katolické církve s evolucí.
Samozřejmou věcí, která samozřejmě nejvíce vadila (a jistě stále vadí) některým křesťanům je ta, že pokud se člověk zrodil z pouze z hmoty, pokud byl lidský duch vytvořen pouhým přeskupováním buněk, těžko je tu místo na cokoli nadsmrtelného. Poslouchal jsem skvělý rozhovor v hovorech o víře, kam byl pozván špičkový evoluční biolog a katolický kněz. Ten představil evoluci jako nezpochybnitelnou pravdu a vysvětlil, že jak se postupně lidské tělo vynořovalo ze zvířecího, tak nastal v jednom okamžiku do toho těla Bůh vdechl život. A to byl okamžik, kdy první jeskyní člověk pocítil touhu tvořit umění, či kdy se poprvé zamiloval.

Já jsem byl poměrně tvrdým zastáncem kreacionismu, nyní jsem dospěl ale do okamžiku, kdy je mi úplně jedno jak to bylo. Důležité je pro mě, že je Bůh. Vzdal jsem to hlavně když jsem zjistil, že není absolutně v mé moci obsáhnout všechny argumenty (problémem je, že se člověk z obou stran dozvídá nepotvrzené informace, či úplné výmysly. Jiné omyly a mýty přetrvávají dodnes. A problémy všech diskuzí na toto téma často končí na tom, že dotyční mají prostě mylné informace.

Jeden příklad: Embryonální vývoj člověka opakuje postupně průběh celé evoluce. To je velice zajímavá teorie, proto se tak dlouho udržela a stále drží. Například v jistém měsíci života má embryo ocas, pak ochlupení a tak dále. Nicméně už dále se neuvádí, že na konci svého "ocasu" má to embryo řitní otvor. Ještě nikdy nebyla ještěrka která by vyměšovala koncem svého ocasu.

Inteligentní design
je to pojem vytvořený zastánci teorie (či víry) že život byl vytvořen nějakou inteligencí. Tedy už se zde neoperuje s Bohem, ale inteligencí. Vědci, hlásící se k této teorii jsou podstatně více volnomyšlenkářští a nejsou tak striktní jako kreacionalisté, kteří se už dávno z valné většiny zdiskreditovali před vědeckým světem lpěním na takových nesmyslech že Země není starší než 10 000 let

Nu, chtěl bych tu uvést i problémy evoluce a trošku se pokusit vyjasnit pojmy
S čím se tu asi bude hlavně operovat je mikroevoluce. mikroevoluce jsou dokázané směry v rámci jednoho druhu (to je například s tím ztmavnutím křídel můr, rozdílnosti psích plemen... a tak dále.) druhým pojmem je makroevoluce, v kterou kreacionistké a jim podobní (zastánci inteligentního designu a další) nevěří.

A teď tedy několik těžkostí evoluce. Richard Behe, který je v současnosti považován za takového vůdce všech zastánců inteligentního designu

Problémy Evoluce
Nezjednodušitelná složitost: pojem, který vymyslel Richard Behe, který je považován ze jednu z nejvýzamnějších osobností, kteří zastávají teorii inteligentního designu. Jeho kniha Darwinova černá skříňka je skutečně skvělou polemikou s evolucí a doporučuju ji všem.

Tedy: nezjednodušitelná složitost. Darwin ustanovil podmínky pro přežití své teorie, které platí dodnes. Veškeré změny v živých organismech se uskutečňují drobnými po sobě jdoucími kroky, které dávají vždy organismu před ostatními výhodu a umožní jim přežít. Pokud by se našel nějaký systém, který nemohl vzniknout po sobě jdoucími kroky, jeho teorie by se rozpadla, jak sám dodal.
Tedy kreacinisté se snažili dlouhou dobu najít orgán či jiný biologický systém u kterého není možné, aby se vytvořil řadou po sobě jdoucích malých změn.

Behe dává příklad nezjednodušitelně složitého systému vytvořeného člověkem:
skládá se z pěti částí podložka, kladívko, pérko... pokud by jakákoli z částí chyběla, nebylo by možné, aby past fungovala. A takové nezjednodušitelně složité systémy nacházíme v přírodní říši. Nejklasičtějším příkladem, velmi oblíbeným mezi kreacinisty, je bakteriální bičím. Jedná se o mikroskopický elektromotor, má své pevné a pohyblivé části jako stator a rotor, je to dokonalý orgán.

odkaz

Jak se mohl tento vytvořit systémem po sobě jdoucích pozvolných změn? I kdyby se náhodou, nějakou mutací, vytvořila třeba polovina tohoto bičíku, byl by k ničemu, nemohl by se pohybovat, pro organismu by byl zátěží a v další generaci by byl odstraněn. Jediná možnost jak mohl vzniknout, je tedy že se najednou objevil.

V pokračování dodám další argumenty.

... a do toho vnáší zmatek ufologové. O:-)