Andor.cz - Dračí doupě online

Trochu OT, ale mě to vcelku pobavilo a neodpustím si to sem nepostnout. =-P ;-)

btw jedna technická otázka která mně zajímá - do debaty se moc vměšovat nechci, protože mi je fakt úplně jedno kdo v co věří nebo nevěří, ale je vůbec možné aby nějaká dokonalá entita - například bůh - stvořila něco nedokonalého? že by v jejím výtvoru hrála roli třeba náhoda, nebo třeba vůle vytvořeného objektu?
pak už by bůh neměl nad svým výtvorem plnou kontrolu tudíž by nebyl dokonalý,
pokud je tomu obráceně a člověk je dokonalý, což je také možnost - byl by dokonalý v tom jaký je, ne dokonalý obecně - pak ale s jakým účelem by bůh lidi tvořil kdyby už dopředu věděl co bude?

Je tu toho moc a nece se mi to číst, takže zareaguju jenom na to, kde sem viděl svůj nick


Kojotak 18.Května 2007 12:19
V žádným případě neznamená že když věříš, zpovídáš se a zbožně si deš každou neděli do kostela kleknout na mši, tak že to máš po smrti přímo do nebe. Pokud se budeš chovat jak hovado, tak tě tam nepustí. =-))
Tohle je i přímo v bibli, kde Ježíš říká lidem, že že víra není o odškrtávání mší, motlited a darů do kasičky a že do království nebeského půjde jenom ten, kdo žije tak, jak má. Ne ti, kteří by si to tímhle chtěli nějak koupit.

A oni tomu fakt křesťany věřej, že bůh stvořil člověka?

K obrazu svému, takže z toho logicky vyplývá že je jak my, sobecký, místy zlý, chybuje, občas kleje... :)

Licee nastínila i další zajímavé téma: proč odpouštět. Já na to mám jednoduchou odpověď a myslím si, že hlavně o tom ježíš mluví když říká „Milujte své nepřátele a dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí.“

Odpouštíš totiž pro sebe. Když se užíráš nenávistí, když počítáš kdo ti co udělal, když přemýšlíš jak se mu pomstít, tak škodíš hlavně sobě. Když se ti podaří odpustit, tak získáš pokoj a klid. Myslím, že obrovské množství zločinů se odehrává právě proto, že lidé neumějí odpustit a často to odskáčou navíc nevinní. (myslím teda ti, co se proti ukřivděnému nijak neprovinili.)

Charakteristická je k tomu jedna věta, kterou přinesl můj kámoš, když hrál počítačovou hru: „Ten hajzl mi sebral tři životy, za to zabiju tuhle kočku.“ Bohužel, to tak hrozně jednoduše a zvráceně funguje i v normálním životě.

Frantu nasere šéf, tak jde domů a seřve ženu a zmlátí děti.
Kdyby šéfovi odpustil, tak by byla jeho žena i děti mnohem šťastnější.

Pokusím se vám co nejstručněji vysvětlit křesťanskou nauku, protože je tu pár nedorozumění a myslím, že je hlavně na mě, abych je uvedl na pravou míru.

Tak prosím věnujte pozornost stručnému výkladu podstaty křesťanské víry.

* * *

Bůh byl úplně nade vším, jako věčná a dokonalá bytost. Jako počátek všeho. Stvořil duchovní bytosti (tedy i Satana, který je vlastně pouhým odbojným andělem), zemi i lidi. Stvořil je ke svému obrazu, to znamená, že jim dal nesmrtelného ducha a svobodnou vůli.

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
To bylo na počátku u Boha.
Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
V něm byl život a život byl světlo lidí.
To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Jan 1,1-5

Nicméně lidé byli pyšní a místo toho aby žili s Bohem, si vybrali cestu hříchu. Tím byli odděleni od boha. Nemohli k Bohu přijít, protože byli hříšní a Bůh je dokonalá čistota. Proto musel jít Bůh k nim. Narodil se do našeho světa jako člověk, takže cítil všechno jako člověk a mohl jako člověk i zemřít.
¨
Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Korintským 6,23

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Jan 3, 16

Kristus, sám nevinný, zemřel za hříchy lidí. Místo aby se do smrti dostali ti, kdo si ji zasloužili, se obětoval on, který jako jediný smrt nezasloužil. Nad smrí zvítězil a byl vzkříšen a otevřel nám znovu cestu k Bohu a k věčnému životu.
Pro křesťanskou nauku je klíčová ona nezasloužená milost.

Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,
a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu.
Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí!
Ježíš Kristus však byl vzkříšen!
Korintským 15,17-20

Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.
Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.
Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.
Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."
Jan 3, 17-21


Člověk musí v Boha uvěřit a přijmout Boží milost, aby mohl být zachráněn. A když milost nepřime, tak ho k tomu Bůh nemůže donutit. Nikdo nemůže nikoho donutit k lásce nebo k přátelství. A když člověk nepřijme odpuštění hříchů a nepřijme milost, tak k Bohu přichází zatížen hříchy a takového člověka Bůh přijmou nemůže.

Já uznávám, že je mnoho dobrých lidí, kteří si to prostě nezaslouží, ale každý udělal nějakou špatnost. A Nejde udělat nějaké hodnocení toho kdo byl horší a kdo lepší a kdo si to zaslouží a kdo už ne. To by pak vypadalo nějak takhle:

„Ty máš 121 trestných bodů, to je ještě dobrý, tak můžeš jít do nebe, ááá, ouha, ty máš 122, no, tak jdeš navěky do pekla, škoda, jeden bod a udělal bys to.”

Je pravda, že mnozí liberárnější křesťané se kloní k tomu, že stačí žit dobrý život podle božích principů, aby se dostal do ráje. Jiní dokonce říkají, že je jedno v jakého boha člověk věří a když žije dobře, tak si ho taky Bůh přitáhne. C. S. Lewis v Letopisech Narnie říká, že když dělý člověk dobré věci (a je jedno zda ve jménu Boha, Alláha, nebo Nevímkoho) tak slouží Bohu a když dělá špatné věci ve jménu Boha, tak zase slouží Satanovi.

Ale musíme uznat, že v Bibli je jasně napsáno, že je potřeba uvěřit v Ježíše, aby měl člověk věčný život.