Stratégové o dějinách
Stůl přístupný dumání ohledně archeologie, historie a možných dějin.
Odkazy na zajímavé články a jejich povážení v našem kruhu a podobně.
|
||
|
Balian 27. října 2020 14:31
Na druhou stranu, taková těžká jízda byla ku*va drahá a počítala se nižší stovky v běžných bitvách a nižší tisíce v těch "fakt velkých".... a je právě docela vtipné, že proti těžké jízdě by se hodila zase makedonská falanga, protože ani ta těžká jízda zrovna moc nemanévruje a nejúčinější je pokud se může rozjet v před... ale od toho tu jsou pak pikenýrské jednotky, že?.... evoluce, evoluce... |
|
||
|
Balian 27. října 2020 15:08
OK, zajímavé. |
|
||
|
Strider 27. října 2020 14:34
Velmi. Parthové používali jiné jednotky a také měli zcela jinou taktiku. Podobné jednotky, co měli Peršané potom měli, až Sásánovci - neboli Novo-Perská říše. |
|
||
|
Královna trnů 27. října 2020 11:44
to bude pěkné čtení na dobrou noc :D |
|
||
|
Balian 27. října 2020 14:31
Mluvíme o armádě, lišili se i tam, krom rozdílů v pěchotě? Nutná a dobrá. |
|
||
|
Strider 26. října 2020 17:29
Zcela jistě. Nicméně Augustus přišel s dobrým řešením, které minimálně za jeho dlouhé vlády, ale i za vlády Tiberia fungovalo. Parthové se od Peršanů lišili a to dost výrazně - stačí si přečíst základní informace na wiki :) Však to byla nutná kombinace. Proč? Protože legie jsou slabé proti těžké jízdě a ta začala hrát prim v každé armádě středověku. To byl jeden z důvodů proč toto zaniklo a přestalo být výhodné mít tuto armádu. Tehdy byl prostě trend přejít hlavně k těžké jízdě, která poté dlouhou dobu (hlavně na západě) byla nezastavitelná. |
|
||
|
Královna trnů 27. října 2020 11:44
Nezapomeň prosím na zkazky o Periklovi a jeho vkládání chleba do vychladlé pece. :) |
|
||
|
delph 27. října 2020 11:07
Po obědě je sepíšu :) |
|
||
|
Královna trnů 27. října 2020 10:44
Tak to rozved nebo odlinkuj ty ;-) |
|
||
|
delph 27. října 2020 10:19 |
|
||
|
Něco na odlehčenou - nekrofilie v historii :)
odkaz |
|
||
|
Gorax 26. října 2020 17:41
No to je o tom, že dodneška máš dva nacionalismy. Jeden nacionalismus se opírá o etnicitu a byl rozšířen od Německa na Východ Evropy. Druhý má národní občanství, které odlišuje od etnicity. To je Západní pojetí národa, VB, USA, Španělsko. To má samosebou problém, že v době úpadku se ta etnika začínají probouzet a bouřit. Etnicita proto podle mého roli hrála, protože když je krize nějakého národa nezaloženého na etnicitě, okrajová etnika od něj začnou postupně odpadat. Řím byl ale opravdu skvělý v adaptaci, dokázal nepřátele porážet ale nejen tím, ale i svou schopností vždycky obnovit po katastrofě vojska, uměl to s tím, co bychom mohli dnes nazvat manpowerem. |
|
||
|
Zakantos 26. října 2020 17:33
Parthové měli jízdu stejného typu, jakého ji měli už Peršané. Vždyť ji verbovali ze stejných zemí. Jen měli k dispozici i mnohem více pěchoty a centralizovanější systém. |
|
||
|
Kinkarion 26. října 2020 17:38
Nevím jestli v té době hrála etnicita nějakou významnou roli. |
|
||
|
Zakantos 26. října 2020 14:04
Říman, ale bylo něco jiného než národnost. Za Římany se považovali až do konce 14. století i Byzantinci. Až pak, pod tíhou katastrof u nich začal bujet ten pravý nacionalismus, upínající se k Řecké etnicitě. Pokud mohu soudit, tak podobně to měli i Italikové podmanění Římem. Považovali se za Římany, ale nemělo to ten význam etnicity. |
|
||
|
Strider 26. října 2020 17:29
Otázkou, jestli by bez Mária byl Řím tím čím byl. Samozřejmě krize Říma by nebyly, kdyby nebyl Řím. |
|
||
|
Strider 26. října 2020 17:29
Parthové se nelišili od Peršanů? WTF? |
|
||
|
Balian 26. října 2020 17:21
Mám ale trošku dojem, že výrazná část oněch krizí začala právě Mariem. Dát moc velitelům se dlouhodobě moc nevyplatilo. Určitě ne pro republiku a později ani pro říši. Irán by dobýt šel. Ostatně Parthové se od starých Peršanů až tak moc nelišili. Jen by to chtělo opět návrat k falangám :D Celkově se mi ale víc než legie líbí pozdní římské a rané byzantské armády. Kombinace těžké pěchoty, kopí, luků i jízdy, statické hraniční a mobilní záložní armády, větší diverzita a přesto i jednota ve výbavě, lidské síle i organizaci, lepší uplatnění jak proti pěším, tak proti jízdním či partyzánsky bojujícím nepřátelům,... přijde mi to mnohem zajímavější, než jednolité legie těžké pěchoty :) |
|
||
|
Strider 26. října 2020 16:29
Pravda :) Co se dá dělat, politika a krize si nevybírají. Takhle to zní jako fakt, ale není to úplně fér napsáno. Germáni udělali léčku - klobouk dolů, ale v ten moment by padla každá armáda - plus Drusus se dostal, až k Rýnu a Germanicus chtěl ještě jeden rok a tu zem by dobyl taky. Proč to neudělali? Finanční ztráty, to tažení tam nic nepřinášelo, kromě půdy samozřejmě. Parthové? Partyzánsky styl války a naprosto příšerné území na udržení. Irák, Irán atp., šílené. Ten otevřený prostor, žádné přirozené překážky, no prostě hnus. Legie měly své hranice, jak píšeš, díky svým pánům. Ale tak pokud se zde bavíme o falangách a legiích a jejich armádách, tak se to s Kartágem nedá srovnávat - žoldáci se v tomto nepočítají, protože to nejsou pravidelná síla, spíše síla když potřebuješ. Jde o tu pointu, ano. No jo, ale tak to není chyba historie, ale lidí. A s tím se těžko něco dělá :) |
|
||
|
Balian 26. října 2020 16:18
Je asi pravda, že Římské legie dokázali porazit až samotní Římani a ne na poli válečném :) A že je nikdo nedokázal zastavit... inu, Germáni na Rýně, Parthové na Blízkém východě,.. i Legie měly své hranice, i když ty byly vybudovány hlavně opět samotnými Římany. Kartaginská armáda existovala. Sice nebyla tvořená obrany, nýbrž žoldnéři, ale to ji nijak nesnižuje. Ale jasně, chápu pointu. Ovšem, ale na to, aby sis rozšířil znalosti o Legiích, máš stovky různých pramenů, knih, dokumentů, filmů, atd. O fungování Athénského loďstva, Ptolemaiovské falangy nebo Parthské jízdní korouhve dělají zábavnou a poučnou formou prameny spíše jen fajnšmekři. |
doba vygenerování stránky: 0.078407049179077 sekund