Andor.cz - Dračí doupě online

Před 775 lety zemřela Johana Konstantinopolská, hraběnka flanderská a henegavská (část Nizozemska a Belgie), jedna z nejzajímavějších středověkých vladařek. V češtině se mi o ní nepodařilo nic najít a přitom během svého 45 let dlouhého života zažila tolik zvratů, že by to vydalo přinejmenším na román nebo nekonečnou a trochu potrhlou telenovelu. Dovolte mi aspoň ty nejšťavnatější části shrnout do několika odstavců.

Johana byla dědičkou prvního latinského císaře Balduina, flanderského hraběte, který si svůj vyšší titul vydobyl během čtvrté křížové výpravy. Domů už se však nikdy nevrátil, protože se ztratil neznámo kam. Johanina matka Marie zemřela v průběhu pouti, na které následovala svého manžela, a tak zůstala sotva šestiletá holčička spolu se svou mladší sestrou Margaret a strýcem Filipem zcela osamělá.
Johana byla v sedmi prohlášena za hraběnku a v obou panstvích vládl jejím jménem koncil rádců. O vzdělání obou sester se staral strýc Filip, který se skrze manželství dostal do blízkosti francouzského krále. Obě holčičky byly tedy nakonec vychovávány v Paříži a o jejich dalším osudu rozhodoval přímo král. Ten si nechal posílat tučné finanční nabídky od nejrůznějších velmožů, kteří toužili dostat svůj rod na flanderský trůn. Nakonec zvítězil portugalský princ Ferdinand, který pojal Johanu za manželku v jejích necelých třinácti letech a stal se tak jejím spoluvládcem.
Dlouho se však ze svého zisku neradoval. Na cestě do Flander totiž novomanžele zajal francouzský dědic, princ Louis. Dělal si totiž zálusk na jejich území a chtěl Johanu donutit k podpisu nevýhodné smlouvy. Tak se i stalo, pár byl propuštěn a okamžitě začal plánovat odvetu.

Johana a Ferdinand se přidali k vojenské alianci proti Francii. Na oplátku zaútočil francouzský král na město Lille a v další bitvě zajal Ferdinanda, který si v zajetí poseděl dlouhých 12 let. Po celou tu dobu tedy Johana vládla sama.
S Francouzi nakonec musela uzavřít příměří a dostalo se jí z jejich strany ještě několika dalších příkoří. Král například napadl sňatek její sestry Margaret kvůli tomu, že její budoucí manžel měl být původně zaslíben církvi. Papež jejich sňatek anuloval a Johana pak musela v praxi dohlížet na to, že zamilovaný pár žije odděleně. Rodiné spory pak vyústily v útok sestřina snoubence přímo na Johanu, během kterého byl zajat, později propuštěn, ale v budoucnu se jí dál mstil.

Dost možná stál i za podvodem, který příběhu hraběnky dává skutečně románový charakter. Ve Flandrech se totiž objevil poutník, který tvrdil, že je jejím otcem Balduinem, který se vrátil z Konstantinopole. Tento poustevník byl pravděpodobně velmi výřečný a přesvědčivý, protože na svou stranu získal hned několik měst a velmožů a hraběnka musela prchnout do posledního města, které ještě zůstalo na její straně.
Nakonec se jí podařilo na na svou podporu získat francouzského krále, který si dal Balduina povolat a vyslechl ho. Údajně zjistil, že se jedná o podvodníka, který si nepamatuje, kde byl pasován na rytíře ani svou svatební noc. Dva biskupové v něm dokonce rozeznali žongléře, který se už pokoušel vydávat za jiného ztraceného šlechtice.
Král dal domnělému podvodníkovi tři dny na útěk. Ten se však rozhodl spojit s posledními stoupenci a postavil se na marný odpor. Nakonec byl vydán hraběnce Johaně, která se s ním rozhodně nepárala. I když mu původně slíbila, že jej ušetří, nechala jej vsadit na pranýř mezi dva hladové psy a nakonec pověsila jeho tělo na hradby Lille.

Hraběnka dokázala povstání svých měst využít k tomu, že je potrestala zvýšením daní. Za utržené peníze pak splatila dluhy francouzské koruně a navíc zaplatila i výkupné za svého zajatého manžela. Původně se s ním sice pokoušela na dálku rozvést, ale Ludvík VIII. jí to skrze papeže nakonec znemožnil a za pomoc při vzpouře si vyžádal i jeho vykoupení. Johanka původní částku aspoň usmlouvala na poloviční a manžela přes původní nelibost přivítala nejspíš docela vlídne. Brzy se jim narodila první a jediná dcera Marie, která však bohužel zemřela brzy po samotném Ferdinandovi.
Johana se ještě jednou provdala za Tomáše Savojského, s kterým už ale další děti neměla. Těsně před svou předčasnou smrtí se uchýlila do kláštera, kde také nakonec zemřela. Pohřbena byla v hrobce své prvního manžela, kterou sama nechala vybudovat. Ta byla před 14 lety znovu odkryta, ale tělo hraběnky se v ní překvapivě nenašlo.

Hraběnka tedy zemřela bezdětná a mohlo by se zdát, že toho za sebou mnoho nezanechala. Opak je ale pravdou. V domácí politice byla Johanka velmi pokroková. Podporovala výstavbu měst, která se za její vlády značně rozšířila. Snižovala daně přistěhovalcům a nastavila výhodné podmínky pro výrobce vlny. Právě tato vysoce kvalitní vlna znamenala pro Flandry věhlas a velký přísun peněz z obchodu.
Zaslužila se o rozvoj špitálních řádů a v mnoha ohledech změnila způsob, jakým byly ve Flandrech přijímány ženy a jejich role ve společnosti i církvi. Několik středověkých autorů ji sice označuje za nevděčnou vražedkyni vlastního otce, ale později byla rehabilitována a její odkaz přispěl k rozvoji budoucího Nizozemska a Belgie.

Život hraběnky mi vážně připomíná nějakou podivnou telenovelu, ve které si autoři vymýšleli čím dál nepravděpodobnější scénáře, aby si udrželi diváky. A ono se to nějak takto vážně stalo. Znáte nějakou jinou historickou osobnost s podobně šíleným životním příběhem? Jestli ano a chtěli byste se podělit, budu rád za komentář. :)