Andor.cz - Dračí doupě online

Holky, víte, co mě napadlo? :-O

První díl:

Kostlivý mág:

Mé jméno je Sainos a jsem v kolonii, už tři roky,jsem mág ohně a údajně většinou mně Corristo posílá na výpravy.Mými nejlepšími přáteli jsou Milten,Diego,Gorn a Lester.

Jednou brzo ráno,kdy jsem se zrovna probouzel zazněl zvuk rohu,který pro strážce znamenal že mají schůzi,což se nás mágů netýká.Já sem se mezitím pozdravil s mým nejlepším přítelem Miltenem a popovídali si o světě.Ani ne za pět minut mněli strážci ukončenou schůzi,ven s nimi vyšel i Raven který si to zamířil k mágům ohně,což tedy k nám.Zašel rovnou za Corristem a hovořili spolu,trvalo to skoro hodinu,mezitím sem zašel za Stoneem,který je kovářem na hradě.Když sem se ho chtěl zeptat jestli by mi neukoval nějaký meč,zvolal Corristo schůzi pro nás.Všichni mágové(i já) se shromáždily do velkého sálu,Corristo se k nám otočil a začal povídat“Dnes je schůze proto,jenž nás Gomez dal do jednoho úkolu,který musíme splnit,jedná se o to,že ve věži,která se nachází nedaleko starého kláštera,byla obsazena kostlivým mágem a Gomez nás požádal abychom se o to postarali,vyberu jen jednoho z vás který se tam vydá,už jsme o tom tady s Ravenem mluvili a shodli jsme se že zničit kostlivého mága půjde….Sainos!“ “Já???“ “Ano ty, jelikož si všechno co jsem ti poručil, splnil, můžeš vyrazit kdykoli a s sebou si vzít koho chceš. Hlavně ať je kostlivý mág zabyt, dokud nebude po něm tak se nevracejte!“tímto Corristo ukončil schůzi, zůstal sem tam stát,Milten do mě žduchnul a odvedl mně do pokoje.“Poslyš, já klidně s tebou půjdu, jestli chceš.“ “Dík. Ale o to mi ani zase tak nejde, kdo se mnou půjde, jenom nevím proč si mně tak Corristo oblíbil, vždyť do všeho táhne mně. A nikoho jiného. Rozumíš tomu?“ “Hm ne, ale bude lepší, když se k nám ještě někdo přidá..co Gorn,Lester a Diego?“ “Miltene,mně těší, že půjdete se mnou, jenže mně trápí něco jiného, půjdu teď za Corristem a požádám o vysvětlení.“ “O jaké?“ “Abych věděl, proč do všeho tahá mně, počkej raději tady.“ “Dobře, držím ti palce.“ “Díky.“vyšel sem schody a promluvil na Corrrista“Mistře Corristo?“ “Ano?? Děje se něco Sainosi?“ “Promiňte, mistře, že to říkám, ale chci se vás zeptat, proč do všeho taháte mně??? Do všeho??“ “Poslyš, já vím, že ti to vadí, ale jsi jediný mág, který ovládá boj s meči, žádný mág tady neumí bojovat s meči, jenom ty, proto posílám tebe, jsi bojovník i mág a já vím, že ty to dokážeš.“ “Ale...“ “A abych nezapomněl tady alchymista ti vytvoří lektvary na cestu,tak si je vezmi sebou.“ “Díky ale já bych rád…“ “Rozumím ti, chceš, aby s tebou šel Milten, že jo?? Může jít s tebou. V tom ti nic nebráním, tak vyražte a poražte ho. Hodně štěstí. Můžeš jít. A Innos s tebou Sainosi.“Tímto Corristo ukončil rozhovor, sešel sem schody a šel do pokoje, kde na mně čekal Milten.“Tak co?“ “Nic.“ “Jak to nic??“ “Prostě nic.“ “On ti nic neřekl?“ “Řekl ale...“ “Co ale?“ “Řekl mi, že mně do všeho posílá jen proto, že sem bojovník a mág dohromady a že jsem tak jediný, že nikdo z mágů není bojovník a mág. Proto posílá mně.“ “No...Innosi, pomoz nám.“ “Tady žádná pomoc není dobrá.Mněl bych vyrazit ihned.“ “Počkej, ty mi ani neřekneš, koho si bereš s sebou?“ “No...budeš mi stačit ty, víc jich nepotřebuji.“ “Ty nevezmeš Gorna,Diega a Lestera??“ “Eh co?? Jo vidíš málem bych na ně zapomněl,no…ale…vždyť stačíme jen my dva ne?“ “Jen my dva?? Jen my dva?? Co je tohle za větu?? Vždyť dva se ani neubráníme nějakému nemrtvému mágovi a jeho bandě kostlivců, bude potřeba tak pět či šest.“ “No dobře dobře ale koho chceš vzít?“ “Vždyť sem ti to před chvílí říkal, Lestera,Gorna a Diega.“ “Tak jo, beru je, ale…, kdy vyrazíme?“ “Mně se neptej, ty jsi šéf, takže ty o tom rozhoduješ. Ne já.“ “Tak jo, sbal si věci a jdeme.“ “A co kluci?“ “Pro ty se stavíme po cestě.“odpověděl sem mu a šel si zabalit, vzal sem si batoh přes rameno a dal si do něj věci,jako například kouzla,jídlo,pití,různé knihy. Můžou se knihy hodit třeba najdeme něco,co by nám mohlo pomoci.Během pěti minut jsme mněli zabaleno,vyrazily jsme,cestou před hradem nás zastavil Diego“Kampak jdete?“ “Na výpravu.“ “Fakt?“ “Jo,sbal si věci a jdeme.“ “Tak moment moment vy někam jdete a hned jen tak mi řekněte,že mám jít s vámi?“ “A to si čekal něco jiného?“ “Ne,ale když mně berete…tak počkejte, dojdu si pro věci.“Diego byl během chvilky nachystán a my vyrazily do nového tábora pro Gorna,když jsme byli u Cavalornovi chatky,začali jsme hovořit“Takže na rovinu,na jakou výpravu jdeme?“ “Tam kam nás poslal Corristo,a to je do věže poblíž starého kláštera…“ “Tam kde je ten mág?“ “Jak o tom Diego víš?“ “Vím to už dva týdny,jenom Gomez si toho všiml až teď.“ “Ty jsi tam už byl?“ “No jasně,byl jsem na lovu, když sem našel tu věž,zrovna byl u ní ten mág,no nevšiml si mně a tak mi hned bylo jasný, že bydlí určitě v té věži.“ “A proč si to neřekl??“ “Na co??vždyť je to jedno ne?“ “No,nevím jak tobě ale mně to jedno není.Co když si tam teď ten kostlivý mág vyvolává armádu??“ “To může být možný a právě proto tam jdeme.Diego,mněl si to říci dříve.“ “No tak bože,já se vám teda omlouvám, že jsem to Gomezovi neřekl dříve.“ “Nám se omlouvat nemusíš,spíše Gomezovi,nám je to jedno,co ty si tajíš tak jako já a Milten si tajíme svoje.“ “A neříkáme si náhodou svoje tajnosti Sainosi?“ “Jo,to máš pravdu ale jen ty důležité…“ “Hm,zatím žádné důležité nebyli.“ “Teprve budou.“ “Jo a to takový že se nám Sainosi přiznáš, že sis teprve zapamatoval naše jména..co???“ “Fakt směšný.“při tomto se oba dva začali smát,až skoro spadli na zem.“Dobře,konec srandy už jsme před novým tak aby si nemysleli, že se smějeme jak tupci.“ “Však tupci jste.“řekl sem posměšně.Oba dva do mě ze srandy bouchli.“STÁT!do nového tábora smí pouze mágové.Stínové nikoliv,jedině kdyby mněli povolení od Gomeze.“ “Běž Sainosi já tady s Diegem počkám.“ “Dobře za chvilku sem zpátky.I s Gornem.“prošel jsem bránou a vydal se na horu,před bránou neměli žádný řeči a tak sem rovnou šel za Gornem,seděl na lavičce a jedl krásně propečené maso.Když si mně všiml,polkl a zvedl se z lavičky a přišel ke mně s úsměvem na tváři.“Zdar Sainosi,kam jdeš?“ “Pro tebe.Jdeme na výpravu Milten a Diego čekají před bránou,půjdeš s námi na kostlivého mága?“ “S vámi někam jít??No jasně,zase bude opět sranda, počkej tady, jdu si pro věci.“ “A nezapomeň na to nejdůležitější..jídlo.“ “Gorn se s úsměvem na mně otočil a šel si zabalit.Během chvilinky vyšel z domu a následoval mně, došli jsme k bráně kde už kluci stály celý netrpělivý,když si nás všimli,zvedla sem jim nálada.Gorn se s nimi pozdravil a my se vydali do tábora bratrstva pro Lestera. Po cestě jsme opět hovořili.“Tak co,je u vás v táboře něco nového?“ “Ne,u tebe jo?“ “Celkem jo,Lares teď chce více banditů do své tlupy,proto bude asi posílat k průsmyku někoho, aby je odvedl no nového,pochybuju, že se mu to povede.“ “No,typoval bych, že jo,vždyť ho znáš,když se mně snažil přilákat do své tlupy..jaký při tom mněl řeči.“ “Jo,ale to bylo před třemi roky.“ “No to je jedno.“ “U žoldáků se taky něco děje?“ “Ne,žoldáci jsou stejní a co Gomez??byl opět naštvaný když přišel o zboží.“ “To si piš,a jak.Štěstí že jsme s Miltenem byli uvnitř chrámu.Prý řval na celý hrad zlostí.“ “No ani se mu nedivím.“ “Bodejť.“ “Nediv se,kdyby to zboží nedorazilo nikdy,to by na něj už bylo moc.“ “No jo,a co bys dělal ty, kdybys byl vládce kolonie Sainosi?“ “Tak to ani nevím,tak daleko se stejně ani nedostanu tak co.“ “Co ty víš,možná tak za deset let.“ “Hele,než já budu vládcem kolonie tak to už tady v kolonii zbude jen jeden přerostlý troll.“ “Toho trolla myslíš koho?“ “Gomeze.“ “Já myslel, že říkáš mně.“ “Neboj Gorne,o tobě bych něco takového neřekl.“ “Nechte hádky a radši přemýšlejte o plánu.“ “Ten vymyslíme potom ne?“ “Proč? Můžeme ho vymyslet hned,nebo chcete počkat na Lestera?“ “Počkáme na Lestera a pak se domluvíme.“ “OK,ujednáno.“kousek před táborem jsme už nemluvili,cestou jsme potkali dva templáře, kteří se vydali do starého dolu,cestou nás odhodili,jelikož nám naznačily. že tato cesta je členy bratrstva nýbrž pro nás.Hodily jsme na ně nevěřícný obličej a šli jsme dál.

Před bránou mněli nějací dva templáři řeči o tom,že nezodpovídají za nás, jestli něco provedeme,asi půl hodiny jsme museli poslouchat ty řeči, dokud nás neposlal dovnitř,tam nás uvítal s úsměvem Lester,nechal řečí s nějakým Baalem a hned se nás zeptal“Co zde všichni děláte?“ “Jdeme pro tebe,potřebujeme tě na výpravu.“ “Na jakou?“ “To ti řekneme po cestě,tady je příliš lidí kteří s tím nemají nic společného.“Lester nám kývnul a zašel si pro věci,ani jsme se ne na dá li a byl zpátky,s sebou mněl jenom pár věcí,včetně jídla a kouzel.Vyrazily jsme.Vzali jsme to zkratkou přes les,který je nejhlubší v kolonii,mněli jsme celkem strach,jelikož nikdo z nás nevěděl co zde všechno může být,maximálně vlci,stínové šelmy,krysokrti,mrchožrouti a krvavé mouchy,raději jsme vytáhli svoje zbraně a opatrně šli přes les.Kde se něco šustlo tam jsme se podívali,vždycky to byl jenom mladý krysokrt nebo mrchožrout.Celý jsme došli k mostu na druhou stranu,tam jsme ale nešli do lesa,uhly jsme do prava kolem lesa,o kus dál byl další most a za ním malinkatý lesík,z dálky se tam páslo tak pět či šest mrchožroutů,nechali jsme je být a šli rovnou do věže.Kluci si vytáhli své zbraně(já a Milten kouzla)a já jsem pomalu otevíral dveře,za nimi nic nebylo,jen schody do podzemí,sešli jsme schody a ocitli se u dalších schodů,dole byla tma jak v pytli,Milten vyvolal světlo abychom lépe viděly,pokračovali jsme dál.Opatrně jsme našlapovaly,nikdo z nás si nebyl jist bezpečím,otáčeli jsme se a dívali kolem sebe,vždycky kolem nás proběhl nějaký stín,ale než jsme se tam podívali byl pryč.Tímto způsobem jsme šli pořád,až když jsem našlápl,zakopl sem o velký kámen,“Jsi v pohodě?“zvedl sem se ze země a oprášil“Jo dobrý,který pitomec sem dal ten kámen?“všichni po krče li rameny a Gorn naznačil abychom šli dál,dával sem raději pozor na cestu,těch kamenů tam bylo plno.Všude byli pavučiny a někdy i nějaké ty kostry nebo zrezivělé meče.Pak jsme vstoupily do velké místnosti,nikde nebylo nic vidět.“Nevíte kde to jsme?“ “To nevím,chtělo by to posvítit…“v tom se rozhořeli pochodně,u každé stál kostlivec,kolem nás byl najednou kruh kostlivců,sevřeli jsme se do kruhu a čekaly co bude dál,věděli jsme že se neubráníme ale aspoň něco musíme zabít,kostlivci pořád stáli na svých místech,potom jsme uslyšeli něčí vzdech,kostlivci pomalu odstupovali a mezi kostlivci kdosi šel,když se ukázal..strhli jsme úžasem,byl to ten kostlivý mág,v ruce držel jakousi knihu a v druhé mněl kouzlo armáda temnot,bylo jasné že si tím kostlivce vyvolal.Přišel k nám blíže,mněl ještě celkem zachovanou róbu mága ohně,sice byla potrhaná a ušpiněná ale s tím si on nelámal hlavu,hlavu mněl ještě skoro celou,jen ruce mněl jako kostra a na nohy mu vidět nebylo,mněl je schován pod tím rouchem.Po tváři mi stékal pot,jakoby se zde víc a víc pařilo,nebyl sem sám,mí přátelé si taky utíraly poty které z nich tekly.Kostlivcům to zas tak nějak nevadí,mág přišel až ke mně a zlostným hlasem promluvil“Co zde chcete cizinci?“ “Zabýt vás!“odpověděl mu Gorn,mág se jen pousmál a řekl“Mně zabýt nemůžete,jsem nesmrtelný,můžete mně zabýt jen jedním kouzlem,který je v knize…“ “V té, kterou držíte?“ “Ano,tuto knihu můžou otevřít jen někteří lidé,a já vím jací.“ “Opravdu??Jací?“ “Jeden zrovna je zde,a je mezi vámi.“ “Mezi námi?“ “Ano,mezi vámi.“ “Já?“ “Ne.“ “Gorn?“ “Ne.“ “Diego?“ “Ne.“ “Lester?“ “Ne.“ “Sainos?“ “Ano.“ztuhl sem“C-c-o-o-že??“ “Ano,je to Sainos.On může otevřít tu knihu.“ “A-ale já nejsem nikdo.“koktal sem“Ale jsi,jenom na to musíš sám přijít.“mág se otočil a odešel,stoupl si do rohu a řekl“Zabijte je!!!“kostlivci vytáhli svoje rezavé meče a pustily se do nás,mág začal vyvolávat.“Rychle,musíme toho mága zastavit!!“zaječel Gorn a skolil prvního kostlivce já použil dech smrti a kostlivci se hned rozsypaly,Milten je usmažoval a Gorn s Lesterem a Diegem je kosily meči,mág mezi tím vyvolal další armádu temnot.Valilo se to na nás ze všech stran,vůbec sem nestíhal vyvolat démona,oháněl sem se rukama abych vůbec nějakého kostlivce trefil,Gorn byl ve svém živlu,kostlivce zabíjel jednou ranou,Lester dělal co mohl ale ubývali mu síly,Milten kouzlil jako o život aby taky nějakého kostlivce trefil,Diego kolem sebe se jenom oháněl svým mečem a já už nestíhal,mág se smál a vyvolával dál a dál.Začalo mně to vysilovat,když sem se otočil na mága,zmrzl sem,vypadla mi runa a jeden kostlivec ji vzal a donesl tomu mágovi.Ten jenom něco zařval a kostlivci se stáhli za ním,teleportovali se někam pryč.Mezitím jsem rozmrzl a ostatní ke mně přiběhli“V pohodě?“ “Jo,jenom mně sice trochu zebou ruce a nohy jinak sem v pohodě.“všimli jsme si, že místnost ve, které jsme,se nějak ztrácela,v tu chvíli jsme se objevily před věží,“Sakra,musel použít nějaké kouzlo, aby utekl a s ním i ta věž.“ “To jo,ale teď nás v táboře čeká to nejhorší,říct to Gomezovi.Jdeme ať to máme za sebou.“zavelel sem a pomalými kroky jsme se vydaly do starého tábora….

Konec 1. dílu.....

3991, 2394....to jsou počty slov posledních dvou děl Dannyho.xxx....

Omlouvám se, ale na to nemám. Když už jsem se jakože rozhoupala, že si přečtu tu první věc (Kostivý mág), po pár řádcích mé odhodlání bylo zadupáno hluboko pod zem děsivými hrubkami (př: sem mág ; Já sem se mezitím pozdravil s mým nejlepším přítelem Miltenem a popovídaly si o světě.)


Danny.xxx : V případě takto dlouhých děl platí hned třikrát, že si máš svou práci po sobě alespoń jednou přečíst, než ji někam pošleš. Tak si, prosím, po sobě obě povídky přečti a zkontroluj, potom nám je sem pošli znovu.
Děkuji

Ehh...

HAHA :oD jak tady Eithné s Pell vědí, tohle není v mé kompetenci, a budiš to na nich :oD

Myslím, že grácie by měly přistoupit k omezení délky příspěvku. Jestli to neudělají, jsou to masochistky a patří jim to. :-DD

Přeji Gráciím příjemné počtení hehehe :)