Andor.cz - Dračí doupě online

Hostinec? 

Dílna "U Tří grácií"


Naše Dílna slouží k napomáhání autorům s jejich prozaickými díly, ke kritice, radám a odpovědím.
Takže...
...přejeme lehké pero a hlavu plnou nápadů ;o)

s poezií Vám rádi poradí v Katovně: odkaz

Z časových důvodů není možné ihned reagovat na příspěvky delší než 2000 slov. Budete-li si tedy žádat o komentář k delšímu dílku, připravte se na to, že to nějakou dobu potrvá. Omlouváme se, ale ani my nejsme všemocné (jen tak tak ;o))

PS: Tento stůl není určen ke zveřejňování jakýchkoli článků nebo jiných textů přepsaných z knih, internetových stránek, filmů, hudebních CD nebo jakýchkoli jiných zdrojů mluveného, či psaného slova. Přispívejte sem tedy jen ukázkami VLASTNÍ tvorby, články, básněmi, nebo jinými texty napsanými vámi, či lidmi, kteří vám k tomu dali své svolení (tím mám na mysli přátele, rodinné příslušníky, osoby z vašeho blízkého okolí,...ne autory, jejichž svolení budete dlouhé dny získávat otravnými e-maily a podobně). V tomto případě však k textu udávejte alespoň jméno skutečného autora.

Děkujeme.

Správci stolu

evve, Eithné, pelleron

zde nemáte právo psát

Eithné - 19. března 2006 09:01
dub2857.jpg
Takže...

Dneska definitvně (odpoledne) na dva týdny mizím do daleké ciziny, takže teď už nebudu kritizovat ani na vyžádání ;o)
Mějte se tu všichni krásně a pěkně tvořte, a» mám po návratu co číst ;o)

Pápá
 
Krtkeus - 19. března 2006 04:32
krtek92165385.jpg
Tak opět přispěji do tvůrčího mlýnku.

Odsouzencův epitaf

Usedl v cele muž.
Na papír zapsal si řádků pár,
v žilách dávno nekoluje žár,
rozetřel zaschlou tuž

Celý život žil jsem,
ve víře v boha jediného,
jen krok přes rámec zákoného
a nyní mě zvou psem.

Za lože pryčnu mám.
Já za vraha soudem prohlášen,
pro lásku do kobky uvržen,
zde s krysami jsem sám.

Vraždu ten hrůzný čin,
spáchat já musel, teď jsem vrahem,
duše má nyní leží ladem,
by mohl žít můj syn.

střelou z revolveru
já proklel jsem toho zlosyna,
pro něhož tíží mě má vina.
Krev již nevyperu

Vyzval on na souboj,
našeho syna, krev mé krve.
On sřílet chtěl, zajisté ne prve.
Zhasl mi svíce loj.

Střelil jsem já jeho,
s nadějí že vše zlé pomine,
tak tedy vivat můj zločine.
Zkrat rozumu mého

Usedl v cele muž,
slza skanula mu po tváři,
kde jsi má milovaná Máří?
K tepně přiložil nůž

Předěm se omlouvám dílo ještě není odladěné (sakra o básni mluvim jak o programu:)), tak očekávám nějakou tu kritiku. A hlavně prosím ke kritice se pokuste napsati i řešení daného problému, jak by jste to viděli vy atd. Kde jsou technicé chrubky vím, ale zatím nevím co s nimi:)

s pozdravem Krtek
 
Krtkeus - 19. března 2006 04:12
krtek92165385.jpg
Dawn 17.Března 2006 13:20
Zdarek,
kouknem na to, by» toho zatím moc není.
Bylo jedno králoství,
mělo rádo led,
mělo pravidla svý,
a bylo to hned


První veršík bych nechal. Druhý - tam záleží na položení písně. Jsetli má být veselejší, tak byl nechal, v opačném případě bych si dovolil navrhnout: "domy tvořil led" Ve třetím verši bych doplnil slabiku, ale jestli to má být taková baladka nedoporučuji slangové "svý" kazí to pocit, opakování slova mělo také nepůsobí moc dobře a doplnil bych jednu slabiku kvůli rytmu. No a ten poslední je třeba předělat. Což třeba "strašný to pohled"

REF:
Ledová královna z komnaty vyšla,
nebyla hladová, nálady měla.
Ledová královna byla zlá,
taková královna byla svá.

Tak první je ok. Ale ten druhý se mi moc nelíbí. Zaprvé rýmem, ale hlavně obsahem. Ledová královna je přece naprosto chladná, krutá a zlá bytost, tak těch nálad moc asi neměla. Zkusím navrhnout jinou variantu: "poslední květina v království zašla" Třetí bych nechal - by» je trochu infantilní:) Ale čtvrtý bych předělal, opakuješ prakticky celý verš. to mi kazí dojem a hlavně je to takové divné.

2: Bylo jedno králoství,
co vyprávět by mohlo,
o kráslovně svý,
co neznala mnoho.

Aha on to asi nebude překlep nepíše se "králoství" ale království. První dva verše nejsou špatný, ale jestli je to píseň, tak jak řešíš to, že se druhý a čtvrtý verš seoproti předchozí sloce protáhly o dvě slabiky? Vždy» ti to pak asi nebude vycházet rytmem ani melodií. Jinak k tomu třetímu verši asi by zde měl být stejný počet slabik, kvůli rytmu a opět mi tady nesedí to "svý" A čtvrtý verš bych opět předělal pro smysl a vynucený rým.

Ref2
Ledová královna přichází,
to ona kouzlo udělá,
Gera s Kajim v nesnázích,
ona na nich prodělá...

Tak předně nechápu porč tuto sloku nazýváš refrénem, když se od toho předešlého diametrálně liší slovy, rytmem ale i kompozicí. Spíš to nazvěme třetí slokou. Nelíbí se mi rým "příchází" a "v nesnázích" spíš to zkus přetvořit, aby na konci verše bylo: "z nesnází" nevím jak, ale chce to jen trochu nápadu:) Ten čtvrtý verš bych si dovolil přepsati: "život svůj na nich prodělá"

S tím, že nevíš jak dál: Přece po nás nechceš, aby jsme to za tebe dopsali:) Musíš si ujasnit myšlenky o čem to má vlastně být. Má to být přepis pohádky, má to být něco jiného či ledová královna má být metaforou k čemusi úplně jinému (třeba k lásce, žalu atd.) To si musíš napřed ujasnit a pak tvořit. Začni prostě a jednoduše: "Bylo jedno království" tím nic neskazíš:) A až to bude hotové tak to se hoď a opět na to můžem kouknout.

s pozdravem a přáním tvůrčích myšlenek Krtek
 
Satyr - 19. března 2006 00:48
guyver9154.jpg
bez názvu a smyslu, jen tak pro pobavení a zasmání, přečtení a poplakání

Když jednoho dne potkal krásku,
možná konečně poznal i lásku,
pár dní jako jiní se měl,
Tu chvíli vychutnat chtěl
A když přišel ten smutný den
a on zas šel dál samoten.

R:
Tak dál, jen dál
on šel a hrál,
trochu si pískal,
možná i stýskal
šel jen sám
stále sám a pořád dál.

Když vyrazil poprvé
byl mlád, bylo mu vesele
mráz ho nikdy netrápil
polední žár nikdy nepálil.
Jakkoli se měl, byl š»asten
jen odcházel vždy samoten.

R:
...
stále dál a pořád sám.

Včera od nás odcházel,
ráno u stolu mám scházel
tulák starý jako svět
co nevrací se zpět.
Ten stařeček, snad omlazen
zmizel zas samoten.
 
sarah nikolsová - 18. března 2006 20:08
motlvlka9297.jpg
bratříčkovi

Jdeš spát můj malý bratříčku
A já zazpívám ti písničku
Tak poslouchej
A usínej.

˙˙˙
Když vítr se žene po úbočích skal,
je mi, jako by se mnou rozmlouval.
Zblýska pak šeptává
slovíčka neznámá,
jemu i mě i nám.

Když vánek od moře na chvíli zavane,
vlasy mi rozfouká,po tváři hladí mne.
Mluvit však neumí,
stěží mi rozumí,
nikdy mě něžně nezlíbá.

Já vím,až jednou příjde den,
že víjdu na tu skálu,
že příjdu rovnou za hlasem,
jenž denně slýchávám až sem. …

˙˙˙
Už spíš můj malí bratříčku,
Pohladím tě po růžovém líčku.
Když pohlédnu na tvou pusu a tvé oči,
náhle do mě něco skočí.

Najednou si vědoma jsem,
že naplněna velkou láskou jsem.
Láskou k tobě bratříčku,
jsi navždy v mém srdíčku.

Spestřil si nejen život můj,
miluji tě stůj co stůj.
Jednou vstaneš a budeš mužem
a co my s tím zmůžem?!

Takoví je život náš,
miluj to co právě máš.
A až budeš tím mužem,
budem tě stále milovat,můžem?



Mimo báseň:miluji vás oba bratříčci moji.
 
Kulich - 18. března 2006 03:51
icon53938079.jpg
Lehnout si na zem. Ležet a přemýšlet. Ležet a zapomenout. Tikající hodiny. Rytmus. Jediný zvuk. Ne není jediný, ještě je tu počítač - hučí a hučí. A daleko na pozadí další hodiny...kde jsou? Vedle v pokoji? A nejsou jedny. Tolik vteřin najednou. Čas letí. Zastavit hodiny, zpomalit čas. Vypnout elektroniku a odejít. Někam do lesa. Sám. Tam kde je mé místo. Je nereálné, ale stejně bych tam chtěl být. Odcházím tam alespoň myslí. Krásné ticho. Ležet na mechu. Jen ten počítač hučí. Ne teď se tam nedostanu, ne opravdu. Ležím doma na zemi. Plovoucí podlaha. Má připomínat dřevo, ale to jen na pohled. Pocit je jiný. Za zavřenýma očima jsem sám a podlaha se točí. Dlaně leží na zemi. Jsou jako přibyté. Pomalu otvírám oči a zvedám se. Až vypnu počítač můžu to zkusit znovu. Ale temno a ticho stejně neexistují. Jako neexistuje mé místo. Jako neexistuje samota. Naštěstí? Naneštěstí?
 
Kulich - 18. března 2006 03:49
icon53938079.jpg
Tak tady posílám další ze svých nočních podivností :) zkuste mi to někdo zkritizovat dík
 
Eveline - 17. března 2006 20:28
screen shot 2013-12-16 at 172744.38
psychop 17.Března 2006 19:20
Teď jsem si všimla, že tam mám s místo z ... no mě totiž nefunguje oprava v WordPadu takže to musím řešit složitěji. :o)
Moc děkuju, jdu to hned opravit. :)
 
PsychoP - 17. března 2006 19:20
falling8927.jpg
Eveline 17.Března 2006 19:09
hezké... máš tam ale několik chybiček... z nepozornosti... prodavačce(místo prodavačka)... párkrát se ti tam zapletla chybička vzniklá korekturou...
 
Eveline - 17. března 2006 19:09
screen shot 2013-12-16 at 172744.38
Tato práce byla jako slohová práce. Měli jsme doma něco utvořit jako svoji pohádku nebo parodii na pohádku.
Mé dílo je spíše parodie na pohádku, ačkoliv mi to vůbec jako parodie nepřípadá. Spíše je obsažen modernější děj a je jiný, ikdyž asi skončí stejně jako původní pohádka.
Ti kteří chtěli ji mohli přečíst před celou třídou, ale já nechtěla, také proto že jsem ji psala v hodině zeměpisu a tudíš by byla hodně odfláklá. Budu ji dávat na třídní webové stránky, ale před tím bych ji zde ráda vyladila, pokud mi nadané Grácie a nebo kdokoli jiný pomůže.
Tak tady to je, doufám že to nebude do tohoto stolu působit moc dlouhé. Nešetřte mě, sama uznávám, že jsem to odflákla. ( Kdo by snažil u slohovky pro jednu ... ehm milou profesorku. :o) )
Vím, že jenom ten název je odstrašující a proto bych byla ráda, kdyby jste mi pomohli vymyslet jiný. Tak moc předem děkuji všem za svůj čas a ochotu. :o)

Jeníček a Mařenka v obchodním domě
Kdysi dávno ... no dávno, asi před pěti lety žili, možná ještě žijí, Jeníček a Mařenka. Neznámo jak je ježibaba teleportovala do 21.století, pak si však uvědomila, že nebude mít předkrm k večeři, ale popořádku.
Mařenka a Jeníček byli prostě oblečeni a proto si je každý obyvatel města zvědavě prohlížel, některý udiveně a některý skrz prsty. Chlapec i dívka byli překvapeni všemi budovami, věcmi i samotnými lidmi kolem nich. Před sebou však viděli něco, co se lišilo od ostatního. Obrovská budova, která měla asi čtyři patra, do každého centimetru musela být detailně navržena, jejich obdiv byl takový, že se z toho Mařence zatočila hlava. Z tohoto domu vycházelo nepočitatelno osob a další přicházeli. Ani jeden z nich chvíli neváhal a rozběhli se do náruče nebezpečí, to však ještě nevěděli, co je čeká.
Mařenka zamířila do oddělení s parfémy. Celé toto oddělení bylo čisté, ozdobené dekoracemi, poličky plné lahviček všech barev a tvarů. Ta nebeská vůně cedrového dřeva, vzácných bylin, růže, jasmínu, limetky i broskve, vůně jara, do kterých se řadili nejen sněženky a láskyplná yang-yian, ale také květy třešní, ovocné vůně léta, které připomínali snad všechny druhy plodů na světě, tajemné náznaky podzimu, který zavoněl přiskyřicí, exotickými dřevinami a ochidejemi a zima, zima plná ladnosti, čistoty a klidu, některé připomínali skořicí Vánoce, jiné svou bouřlivostí noc, která dovedla rok do konce. Z tohoto snění ji vytrhla nepříjemná prodavačka: ,, Máš děvče o něco zájem? " prodavačka vytrhla dívce flakónek z rukou. ,, Já? " Mařenka pyšně zvedla hlavu. ,, Nemám. " děvče se marně pokoušelo zakrýt svůj smutek. Prodavačce se ďábelsky pousmála, nepatrně se ji zajiskřilo v očích, ale toho si dívenka nevšimla. ,, Pojď se mnou dozadu a ukážu ti nejkrásnější vůni na světě, možná bych ti ji mohla i darovat. " Mařence se rozzářily oči a snad to, že bylo tak malá a hloupá ji dovedlo k odpovědi, její úsměv který ji hrál na rtech vypovídal o všem. Mařenka vstoupila do místnosti a neviděla to, co očekávala.
,, Tak rychle! Zalepte ji tu pusu! " křikla žena na dva mohutné muže, kterým se Mařenka doposud bránila. ,, Jeníčku! ", poslední slovo zaniklo v ruchu obchodního domu.
Jeníček si láskyplně prohlížel všechny hračky, jeho obdiv byl tak veliký, že se neubránil pocitu sáhnout na některé vystavené exponáty. Hračky nebyly ze dřeva jak byl zvyklý, byly z umělé hmoty, kovů a většina z nich vydávala zvuky, přinejmenším však byly neskutečně krásné. Klouček si se zájmem a zkušeností prohlížel autíčka i větší auta. Něco mu říkalo, že to není v pořádku. Moc dobře věděl, že tu nemá co dělat, že se dostal někam kam neměl. Hned jak si to uvědomil běžel hledat Mařenku, kterou už měli ve spárech zlý lidé.
,, Póó ... kuck, ech, móc. ", Mařenka nemohla vyřknout jediné slovíčko, její ústa obklopovala neznámá látka, která nepříjemně páchla a lepila. Ruce měla pevně svázané lanem, které se ji čím dál víc zařezávalo do rukou, některé vlákna tohoto provazu se zabarvily do ruda. Její marné divoké pohyby ji nepomáhaly, spíše ji ještě více škodily. ,, Tak ji sakra už naložte! " křikla prodavačka na dva muže, kteří byli viditelně neschopní strčit malou dívku do krabice. ,, Nechte ji být. ", ozval se nezralý hlas kloučka, Mařenka na něj pohlédla, byl to Jeníček, v tuto chvíli vypadal tak statečně, skoro jako hrdina s pohádek, které ji čítává tatínek. Hned ji napadlo, že je jako Bajaja, idkyž to byl její bratr. Jeníček se hrdě postavil a napnul záda. ,, Tak slyšíte? " Prodavačka se ušklíbla: ,, Takovej Superman! " sotva se k němu rozběhl jeden muž obě děti obklopilo modré oslňující světlo. Vše bylo naráz pod touto rouškou. Dostali se oba do hlubokého tunelu, jež byl celý bílý, blankytně modrý a stříbrný. Letěli volným pádem, vypadalo to jako nekonečná studna, ve které ztratili pojem o času, o místě, o všem živém, jejich myšlenky byly naprosto pohlceny. Nemohli se nabažit tohoto ráje, připadali si jako v nebi, nebi které snad jednou uvidí. Poté ucítili oba ostrou bolest po celém těle.
Jeníček seděl na perníkové střeše, vůně perníku tak připomínal čas pohody, klidu a míru. Mařenka se náramně usmívala a chytala perníčky, které ji házel Jeníček. ,, To bylo povyražení co? " Jeníček se na ni nechápavě podíval: ,, Cože? " Mařenka svraštila čelo a skrčila nos. ,, Co? " Jeníček si ji změřil nechápavým pohledem. ,, Teď si něco říkala. " Mařenka se tichounce zasmála. ,, Nic jsem neříkala. " Jeníček ještě nevěřícně pokroutil hlavou a trhal dál perníčky. Ježibaba v chaloupce se pousmála. ,, Ještě bych přišla o předkrm! " její zkažený tichý smích se prohnal chaloupkou a opět se zastavil u své stvořitelky.
 
Dawn - 17. března 2006 13:20
ollvdddzia5945.jpg
Čau lidi snažím se vymyslet písničku, yale nevím jak mám jen toto
"LEDOVÝ ZÁMEK
1: Bylo jedno králoství,
mělo rádo led,
mělo pravidla svý,
a bylo to hned. :(

REF:
Ledová královna z komnaty vyšla,
nebyla hladová, nálady měla.
Ledová královna byla zlá,
taková královna byla svá.

2: Bylo jedno králoství,
co vyprávět by mohlo,
o kráslovně svý,
co neznala mnoho.

Ref2
Ledová královna přichází,
to ona kouzlo udělá,
Gera s Kajim v nesnázích,
ona na nich prodělá...
(mno a nevím jak dál:( mám i doma meldi ale nevím slova)
 
Bard - 17. března 2006 12:05
ikonagamma1684.jpg
pohlcující, všeprostupující, uchvacující, ... musí to být jednoslovné?
 
pelleron - 17. března 2006 11:32
moje6321.jpg
Měla bych ná vás všechny prosbičku. Píšu povídku a potřebuju vymyslet nějaké vhodné synonymum pro slovo "intenzivní" ve smyslu intenzivního milostného prožitku a nenapadá mě žádné vhodné slovo.
Poradíte mi? : )
 
pelleron - 16. března 2006 22:08
moje6321.jpg
Krtkeus 16.Března 2006 21:53
Náhodou byla docela učená. A» i ostatní zjistí, jak hledat rytmus : )
 
Krtkeus - 16. března 2006 21:53
krtek92165385.jpg
pelleron 16.Března 2006 21:46
Od toho samého autora báseň:
Psychedelické zátiší

Blankytné oko slepce
úsilovně upřené
dolů, na čáru příboje,
do rozpínající se mysli
rybáře, jenž je vlečen
na udičce - zabodnutné v patře -
do sáně mořské

To má rytmus taky, ale čert aby ho hledal, by» ta báseň je úplně něco jiného, než je vetšinou vidět zde. Holt není rýmovaná:)

Potom celou naší diskuzi kdyžtak smaž nejsem si jist jestli sem patří:)

 
pelleron - 16. března 2006 21:46
moje6321.jpg
Krtkeus 16.Března 2006 21:41
No, tak tohle opravdu asi moc termín "báseň" nesplňuje : )
Ale ty asociace jsou opravdu zvláštní : )
 
Krtkeus - 16. března 2006 21:41
krtek92165385.jpg
pelleron 16.Března 2006 21:33

Abys neřekla, tak jsem ti našel něco, kde rytmus opravdu není.
Miroslav Holub
Nápisy na zdech

My jsme ti lidi, co nás přednimi rodiče varovali.

Lehni si, myslím, že tě miluji

Asijská chřipka Asiatům.

Setři vodu, sprchuj se s přítelem!

Neurózy jsou žlutý,
melanchólie nachový.
Já jsem schizofrenik.
A co jste Vy?

Tak tam rytmus nenajdeš, ale taky to není báseň v pravém slova smyslu (jsou to nápisy na zdech) prostě jen výkřiky. U básně a ještě k tomu rýmované ten rytmus být musí, jinak by se nedala recitovat.
 
pelleron - 16. března 2006 21:33
moje6321.jpg
Krtkeus 16.Března 2006 21:17
Achjo, dobře asi si vyhrál. Když jsem si to přečetla, tak to teda moc trhaně neznělo nó... fakt tomu nerozumim O: )
 
Krtkeus - 16. března 2006 21:17
krtek92165385.jpg
pelleron 16.Března 2006 21:02

To rytmus má taky, chápu že přerývaný rým trochu mate. Jinak definice slova Rytmus: pravidelné opakování určitého zvukového prvku nebo komplexu prvků, pravidelné opakování intonačních úseků. Zkus si to zarecitovat a jestli ti to bude znít dobře nikde se při recitaci nezadrhneš zbytečním přídechem nebo zkrácením slabiky, tak tam rytmus je.
 
Durin Mahalul - 16. března 2006 21:12
dwarfm1808.jpg
pelleron 16.Března 2006 21:09
Mno tak je to trochu tvrdší, ale stále to vycházelo z té myšlenky a surrealisticky to volně přeběhlo v něco úplně jiného...
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.099004030227661 sekund

na začátek stránky